09:18 19. srpna 2017
Praha+ 16°C
Bratislava+ 23°C
    Požár v Balakliji

    Celá Ukrajina může vyletět do povětří jako sklad v Balakliji. Názor

    © Foto: SES of Ukraine
    Názory
    Získat krátkou URL
    Alexandr Chrolenko
    24115181653

    Největší na Ukrajině 65. sklad Ozbrojených sil Ukrajiny na severním okraji města Balakliji Charkovské oblasti v noci na 23.března začal hořet, explodovalo střelivo. Kolem epicentra mimořádné události je stanovna sedmikilometrová bezpečnostní zóna, evakuováno kolem 20 tisíc obyvatel. V okruhu 40 km jsou zakázány lety nad hořícím skladem.

    Rozloha skladu je 368 hektarů, a pokud tam začaly vybuchovat 152-mm dělostřelecké náboje (celkem 138 tisíc tun), tak to brzy neskončí.

    Hasit požár není možné, jeho rozsah se zvětšuje. Kyjev požádal o pomoc mezinárodní organizace. Je zvýšena ochrana zbrojních skladů i východní části hranice.

    Nejvyšší vojenský prokurátor Anatolii Matios nazval mimořádnou událost v Charkovské oblasti diverzí. Ukrajinský ministr obrany Stepan Poltorak operativně prohlásil, že diverzi může mít na svědomí Rusko, Doněcká a Luganská lidová republika.

    Před tím Nejvyšší rada Ukrajiny požádala USA o status hlavního spojence vně NATO. Poslanci uvedli, že kladné rozhodnutí kongresu a dvoustranná vojenská dohoda ovlivní zastavení konfliktu v Donbasu. Shodou okolností „ohňostroj" v největším skladu zbraní v zemi jasně ukázal ochotu a možnosti Ukrajiny k užší vojenské spolupráci s USA a Severoatlantickou aliancí.

    Co se tedy děje v Charkovské oblasti a v zemi?

    Náboje pro Donbas

    Je jasné, že dělostřelecké náboje ze 65.skladu OSU jsou určeny především k pokračování trestní operace (ATO) v Donbasu. Obyvatelé LLR a DLR si samozřejmě vždy přáli, aby se kyjevské zbrojní zásoby zmenšily, ale za tři roky občanské války ani jeden ukrajinský sklad zbraní žádnou škodu neutrpěl.

    I v tomto případě je diverze málo pravděpodobná. Z Balakliji do Luganska je vzdušnou čarou 200 km, Doněck je ve vzdálenosti 175 km. Ruská hranice je vzdálená od skladu 90 km. To znamená, že pro výzvědné diverzní skupiny je to ve všech směrech dost daleko (tři dny jedním směrem).

    A zatím mimořádná událost v Balakliji obrůstá fantastickými podrobnostmi. Údajně v hluboké noci (3.45 mosk.času) před požárem místní obyvatelé slyšeli „hučení bezpilotních letadel", a někteří dokonce viděli shazování bomb. Je to ubohé ospravedlňování se Rady bezpečnosti Ukrajiny. Nicméně „rojení dronů" zůstává spíš módním tématem médií než bojovou praxí vojska DLR a LLR.

    Rusko není stranou vnitřního ukrajinského konfliktu. Podezřívat z malých zlomyslností zemi, mající „kalibry", a to i z hlediska Západu, je hloupé (jsou přesvědčeni, že Moskva je daleko agresívnější). Nejrealističtěji vypadá varianta krádeže zbraní (s cílem prodeje) specialisty OSU s dalším zametáním stop.

    Předpokládám, že žádost Nejvyšší rady Ukrajiny o status hlavního spojence vně NATO se úplně náhodou časově shodla s požárem v Charkovské oblasti. Podobné jednání s USA se už konalo i dřív a nic nevybuchovalo. Kyjev opakovaně žádal Washington o zvýšení vojenské pomoci.

    V únoru se první náměstek ministra obrany USA Bob Work setkal s ukrajinským ministrem zahraničních věcí Pavlem Klimkinem a řekl, že Washington je připraven ke „skutečné podpoře nezávislosti a územní integrity Ukrajiny a také ke zvyšování potenciálu ukrajinských Ozbrojených sil".

    Časová shoda žádosti a požáru je náhodná, ale velmi symbolická.

    Zvláštní status

    Severoatlantická aliance je orgán kolektivní a pomalý. Krátké spojení Kyjev — Washington by zkrátilo termíny přijetí rozhodnutí v případě vojenské nutnosti. Strany si jasně uvědomují, o co se snaží.

    Na postsovětském území stojí dnes ve frontě na zvláštní status Gruzie, Ukrajina a Moldávie (které chtějí získat zbraně, logistiku a výzvědné údaje Američanů).
    Udělováním nějaké zemi statusu hlavního spojence USA vně NATO Washington bere na sebe řadu závazků. K nim patří i možnost účasti v protiteroristických akcích, dodávek omezených typů zbraní. Na rozdíl od otázky o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance je poskytnutí statusu hlavního spojence suverenním právem USA, to znamená, že nevyžaduje souhlas všech zemí NATO.

    Ale Kyjev musí brát v úvahu unijní zkušenost Buenos Aires, kterému během Falklandského konfliktu v roce 1982 USA nepomohly, ačkoliv „Meziamerická smlouva o vzájemné pomoci" předpokládala americkou vojenskou pomoc Argentině. Pro USA byly důležitější zájmy Velké Británie. Později státy Bolivarianské aliance národů Ameriky (ALBA) raději vystoupily z Meziamerické dohody.

    Před časem Forbes psal, že Ukrajina a Gruzie nemohou přinést NATO žádnou výhodu, vztahy s Ruskem budou ohroženy a Washington nemusí znepokojovat osud těchto zemí.

    Příprava k válce

    Ukrajina, opírající se o podporu USA a řady dalších zemí Západu a Východu, vytvořila kolem sebe „prsten front". Nehledě na ohromné ztráty v Donbasu, Kyjev organizuje provokace ohledně Krymu, přezbrojuje se, prosazuje raketové programy a dokonce se chystá postavit vlastní MiG-29. RBU informovala včera o zadržení devíti „agentů ruských tajných služeb".

    Ukrajina snaživě plní algoritmy Západu, týkající se zatahování Ruska do války, což je ve skutečnosti program samozničení.

    Washington současně generuje nové protiruské sankce, zvyšuje vojenskou přítomnost ve Východní Evropě. USA i nadále zatahují do sféry NATO neutrální země Severní Evropy. Náhodou nebo úmyslně Pentagon publikuje informace o vyslání vojsk na Ukrajinu, která může každou chvíli vybuchnout jako sklad v Balakliji.

    Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce

    Více:

    Média: vrah Voroněnkova měl průkaz Národní gardy Ukrajiny
    Národní banka Ukrajiny požádala o ochranu pro dceřiné banky ruských institucí
    Klimkin si postěžoval, že spojenci odmítli bojovat za Ukrajinu
    MMF hovořil o průběhu jednání s Ukrajinou
    Savčenková uvedla tři scénáře vývoje Ukrajiny
    Štítky:
    požár, NATO, USA, Rusko, Ukrajina
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku