20:13 26. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
14801
Sledujte nás na

Před návštěvou Rexe Tillersona v Moskvě západní média psala o tom, že ministr zahraničí s sebou do Moskvy veze jakési tvrdé ultimátum. Soudě podle výsledků moskevských jednání se tyto naděje rozplynuly. Šéf americké diplomacie Rex Tillerson však přece jen pobyl v Rusku a uskutečnil dlouhé schůzky s Vladimirem Putinem a Sergejem Lavrovem.

Washington tedy nezareagoval na důrazné a přinucující výzvy řady kongresmanů nedělat to. Nelze prý Moskvě, nepřátelsky naladěné vůči USA, dávat takovýto „bonus".

Ruská vláda i Donald Trump označili tuto návštěvu za úspěšnou. Strany potvrdily záměr nekompromisně bojovat s mezinárodním terorismem. Průlom se neuskutečnil, popravdě ani nemohl, vezmeme-li v úvahu vnitřní situaci v USA. Jakákoliv větší, principiální dohoda, která by vyhovovala oběma státům, by byla v podmínkách nynějšího amerického politického surrealismu interpretována jako „koupení si" Tillersona Kremlem. A ministr zahraničí, stejně jako jeho přímý nadřízený, si toho byli moc dobře vědomi. Mnohem lépe nežli ostatní.

Přesto však vytrvalost ovoce přináší. Je možné se pohybovat malinkými krůčky, je-li touha a vůle k pohybu. V Moskvě bylo dosaženo praktického výsledku: rozhodnutí vytvořit americko-ruský pracovní orgán, který bude provádět sledování všech nashromážděných problémů i ostrých sporů a poté přesně zformuluje to, kdo, proč a na jakém základě není spokojen. Již to je pozitivní. Před Tillersonovou návštěvou západní média „jako na povel" psala pouze, že ministr zahraničí veze do Moskvy přísné ultimátum. Prý, že buď je Rusko na jedné lodi s celým vyspělým světem, nebo je ve společnosti Asada, tedy v totální izolaci. Jejich naděje se rozplynuly s výsledky tiskové konference obou ministrů. Je třeba říci, že z pohledu dramaturgie se tento akt vydařil skutečně velkolepě a mimořádně poutavě.

Za celou dobu kontaktů s tiskem se na obličeji amerického diplomata nepohnul jediný sval, byl doslova kamenným „odlitkem z granitu". A jeho odpovědi na otázky byly nanejvýš lakonickými. Jindy se zase se šéf amerického zahraničně-politického úřadu vyhýbal přímým hodnocením. Zde přece funguje pravidlo: jazyk je diplomatovi dán, aby skrýval své myšlenky. A „mladý" z pohledu služební kariéry „mladý" diplomat Rex Tillerson si jej očividně přivlastňuje ve vysokém tempu, s předstihem. Bylo znát, že Tillerson se necítil právě příjemně pod hledím kamer, ve společnosti žurnalistů, z nichž někteří jen čekají, kdy se „prořekne" a prokáže svoji angažovanost Moskvou.
Ostatně to se stalo pro Sergeje Lavrova i objektivním důvodem opět prokázat své vytříbené řečnické a další profesionální schopnosti. „Zachycoval" odpovědi Tillersona a široce je komentoval, a v těchto komentářích byla jak stránka faktu toho či onoho problému, tak i pozice Moskvy. Ve své podstatě šéf ruského ministerstva zahraničí nic mimořádně nového nepronesl, ale i tak jeho řeč zněla jako vždy svěže a dynamicky.

Rexu Tillersonovi byla udělena mimořádná možnost naučit se diplomatickému umění od svého, co se profesních zkušeností týče, staršího kolegy. V tomto smyslu se velice trefně jevil komentář Lavrova týkající se slov amerického diplomata, jenž pronesl, že nechce zabředat do historie, a že je třeba se zajímat o současné problémy. Šéf ruské diplomacie zdůraznil důležitost historických lekcí na příkladu Miloševiče, Husajna, Kaddáfího a dalších precedentů, kdy vnější přispění ke svržení zákonných vlád, třeba i autoritářských, přivedlo ke strašným následkům vůči desítkám milionů lidí.

Odpovědi ministrů ukázaly, že mezi Moskvou a Washingtonem neexistuje vzájemné porozumění s ohledem na další osud Bašára Asada. Ministr zahraničí prohlásil, že režim směřuje ke svému konci a že Rusko je nejbližším spojencem a může tedy syrskému lídru pomoci uvědomit si realitu. Sergej Lavrov namítl, že pouze lid této země je v právu rozhodnout, kdo jej bude řídit. Při tom se ale nikoho nezastává a ani se nikoho konkrétního „nedrží". Totéž se týká i chemického útoku v Idlíbu. Rex Tillerson znovu deklaroval jistotu Washingtonu v tom, že jej uskutečnily vládní síly. Lavrov vyzval vše objektivně a profesionálně vyšetřit, před tím než se budou dělat jakékoliv závěry. Zdůraznil též, že Moskva sleduje snahu zabránit spolupráci obou zemí v různých otázkách a zostřit konfrontaci.

V podstatě sledují naprosto stejný cíl i zdroje globálních finančních a politických elit. Agresivně ovlivňují a drží pod těsnou „pokličkou" americkou vnitřní politiku, na které se v přímé závislosti projevily činy a tendence Washingtonu na takzvaných vnějších obrysech.

V rozhovoru pro deník The Wall Street Journal prohlásil Donald Trump, když odpovídal na otázky jeho vztahu s Vladimirem Putinem, že takový vztah „neexistuje". Nicméně dialog mezi prezidenty, vzbuzující zájem, začal. I když zatím jen na dálku. A to je i hlavní výsledek moskevské návštěvy Rexe Tillersona.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Lavrov prohlásil Tillersonovi, že útoky na Sýrii jsou v rozporu s bojem proti teroru
Putin řekl Tillersonovi, v čem vidí příčiny úpadku vztahů s USA
Tillerson: přemístění letadlové lodi ke Korejskému poloostrovu má rutinní charakter
Tillerson oznámil, že americký útok byl opodstatněný
Štítky:
Rex Tillerson, Donald Trump, Sergej Lavrov, Vladimir Putin, Moskva
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář