Widgets Magazine
06:34 13. listopadu 2019
Čínská letadlová loď Šan-tung

Příbuzní Admirála Kuzněcova: čeho je schopná nová čínská letadlová loď

© REUTERS / Stringer
Názory
Získat krátkou URL
171572
Sledujte nás na

Druhá letecká loď vojenského námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády byla 26. dubna slavnostně spuštěna na vodu v přístavu Ta-lien. Stala se první lodí této třídy, postavenou čínskými odborníky od samého počátku, svými silami a za pouhé čtyři roky. Letadlová loď má ještě před sebou dostavbu na vodě, provozní zkoušky a státní přijetí.

K dnešnímu dni nemá nová loď oficiální název, je známý pouze typ — 001A a projekční název — Šan-tung. Utajené jsou i mnohé takticko-technické vlastnosti. Ovšem vojenští odborníci uvádějí, že 001A bude první skutečně bojovou letadlovou lodí čínského vojenského námořnictva. Její předchůdkyně Liao-ning byla využívána především ke školení letců palubního letectva a pro experimenty týkající se vytváření plnohodnotné letadlové útočné skupiny (LUS).

Bratři Kuzněcova

Obě čínské letadlové lodě jsou nejbližšími příbuznými ruského těžkého letadlového křižníku (TLK) Admirál Kuzněcov. Liao-ning je vlastně modernizovaný sovětský TLK Varjag stejného projektu, zakoupený od Ukrajiny v dubnu 1998.
Původně měl být přestaven na ohromné plovoucí kasino, ale v roce 2005 se velení čínského vojenského námořnictva rozhodlo dát bojové lodi druhý život. Do flotily byl Liao-ning oficiálně přijat 25. září 2011.

„Svou stavbou je letadlová loď 001A prakticky identická Liao-ningu a tím pádem i Admirálu Kuzněcovovi", řekl RIA Novosti hlavní vědecký pracovník Institutu Dálného Východu RAV Vasilij Kašin. „Trochu se změnila konstrukce nadstavby a letových palub, ale to nic konkrétního neznamená. Zato nová loď má mnohem vyšší úroveň svého elektronického zařízení, než Liao-ning. Na Šan-tungu je postavena nová radiolokační stanice, komunikační a řídící systémy. Veškeré vnitřní vybavení je čínské výroby a nejmodernějšího typu".

Jedním z hlavních rozdílů mezi čínskými letadlovými loděmi a Admirálem Kuzněcovem jsou chybějící protilodní zbraně — ruský TLK má na své přídi startovací zařízení raket s plochou dráhou letu P-700 Granit („Žula").

Ve srovnání s originálním sovětským projektem mají čínské lodě slabší systém lodní PVO, která má v podstatě pouze protiletadlové raketové a dělostřelecké komplexy krátkého doletu.

Odborníci to však nepovažují za vážný nedostatek. Odmítnutí obrovských zbrojních systémů uvolnilo místo pro další palivo a střelivo pro palubní letectvo. Na palubě Šan-tungu se může nacházet až 36 těžkých stíhaček J-15 — čínské verze ruských Su-33.

„Teď se staví ještě jedna letadlová loď shodného typu, která bude spuštěna na vodu do roku 2021", řekl Vasilij Kašin. „Všechny tři lodě budou určeny pro vnitřní akce takzvaného prvního a druhého řetězu ostrovů, to znamená v mořích sousedících s čínskými teritoriálními vodami.

V podstatě letadlové lodě budou hrát obrannou roli v úzké spolupráci s pobřežním letectvem, vojsky pobřežní obrany a tak dále.

Kromě toho, tyto lodě mohou velice dobře pravidelně vztyčovat prapor v západní části Tichého oceánu. Letadlové lodě budou na dalekých plavbách doprovázet především torpédoborce s raketami s plochou dráhou letu typu 052D a fregaty typu 054A s protilodními zbraněmi. Čína vytvořila dost kvalitní letadlovou útočnou skupinu, vybavenou podle amerického vzoru".

Parní katapult

Třetí čínská letadlová loď, která se v současné době staví v šanghajských loděnicích, se bude lišit především parním katapultem. Na Kuzněcocovi, Liao-ningu a první lodi typu 001A se ke startu letadel používá trampolína, která „nadhazuje" letadlo po krátkém rozjezdu. Přitom stíhačka, pohybující se po palubě, nabírá rychlost pouze díky pohonu svých motorů.

Tato metoda má řadu nedostatků. Především letadlo musí být před startem co nejvíce vylehčeno, aby nespadlo do vody. Proto stíhačky startující z „trampolínových" letadlových lodí často vylétají na bojové úkoly ne s plnou nádrží a s neúplnou bojovou zátěží.

Katapult přidá letadlu dodatečné zrychlení. Kromě toho, toto zařízení umožňuje zařazovat do lodní letky těžší letadla. Například americké palubní výzvědné letadlo E-2C Hawkeye s turbovrtulovými motory bez parního „nakopnutí" by se fyzicky nedokázalo dostatečně rozjet, aby vzletělo z lodě.

„Na třetí letadlové lodi si čínští vojáci jaksepatří nacvičí katapulty a řadu jiných perspektivních technologií a poté přistoupí ke stavbě úplně nové lodě", vysvětlil Vasilij Kašin. „O tom projektu se moc neví, ale už je jasné, že bude atomový a mnohem větší, než Liao-ning a Šan-tung.

Dokáže nést více stíhaček a pomocných letadel a podstatně déle plout. Právě tyto lodě budou využívány vojenským a politickým vedením ČLR k předvedení síly a bojového použití v jakémkoliv místě světového oceánu. Technické možnosti k vytvoření lodí takové úrovně Čína má."

Krýt pobřeží

Číně se daří udržovat vysoké tempo vojenského stavitelství díky stálému zvyšování obranného rozpočtu, který je i tak druhý největší na světě. Začátkem března oficiální zástupkyně Všečínského shromáždění lidových zástupců Fūin
informovala, že v roce 2017 se rozpočet Čínské lidové osvobozenecké armády zvýší o 7 % ve srovnání s minulým rokem a bude tvořit více než 1 bilion 78 miliard juanů (kolem 156 miliard dolarů).

Lví podíl prostředků určených k přezbrojování jde na vojenské námořní síly, zatímco pozemní vojska mají nejmenší prioritu.

Tento přístup svědčí o tom, že Čína cítí nebezpečí ze strany Tichého oceánu, kde už několik měsíců trvá zvyšování vojensko-námořní přítomnosti USA.

Zatímco stavba lodí, schopných čelit americkým útočným skupinám, probíhá v Číně více méně úspěšně, s dalekonosnými systémy protivzdušné obrany, které budou krýt pobřeží v případě hypotetického konfliktu, je situace zatím složitá.

Tento problém chce Čína vyřešit v nejbližší době — díky ruským protiletadlovým raketovým systémům.

Ve středu 26. dubna Federální služba pro vojensko-technickou spolupráci RF informovala o zahájení dodávek protiletadlových raketových systémů S-400 Číně. Připomeňme, že smlouva na nákup dvou pěchotních komplexů byla uzavřena v dubnu 2015, po několikaletém napjatém jednání. Čína se tak stala kromě Ruska první zemí, která má ve výzbroji protiletadlové raketové komplexy tohoto typu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Zahájení největších rusko-čínských cvičení Námořní spolupráce 2016
Hlavní výbor Vojenských námořních sil USA: Rusko a Čína hodily rukavici americkému loďstvu
NI: převaha amerického vojenského námořnictva nad čínským taje před očima
Rusko-čínská cvičení vojenského námořnictva
Štítky:
námořnictvo, Liao-ning, Šan-tung, Admirál Kuzněcov, Raketový křižník Varjag, Čína
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář