19:33 18. prosince 2017
Praha-1°C
Bratislava+ 1°C
    NATO

    Kohlíček: NATO odpovědělo Kyjevu... záhadou

    © AP Photo/ Geert Vanden Wijngaert
    Názory
    Získat krátkou URL
    Jana Petrova
    8811

    V NATO vzali na vědomí rozhodnutí Nejvyšší rady Ukrajiny, která jako cíl své zahraniční politiky určila vstup do aliance. V hlavním stanu aliance Kyjevu doporučili soustředit se na… reformy, informuje ukrajinská agentura UNIAN. Jak chápat tuhle odpověď?

    „To je taková diplomatická odpověď, řekl v rozhovoru pro Sputnik poslanec Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček. Například, v momentě, kdy v roce 1963 bylo řečeno, že Turecko by jednou mohlo vstoupit do Evropské unie, tak mu bylo také doporučeno, aby udělalo reformy. Turci od roku 1963 dělají stále reformy, stále reformy, dokonce již mají otevřeno několik kapitol přístupové smlouvy, členskou zemí ale nejsou. Reformy jsou skutečně takové nic neříkající doporučení, které říká, že v současné době tak, jak dnes Ukrajina vypadá, není asi vhodné, aby vstupovala do NATO.

    Teoreticky, v případě, že Ukrajina splní všechny nezbytné podmínky, přijmete ji do NATO?

    Tam jde o to, jakým způsobem by Ukrajina chtěla všechny podmínky splnit. V současné době, kdy ukrajinské hospodářství je rozvrácené, armáda je ve velmi špatném stavu a jak známo, nachází se tam řada různých jednotek, které jsou mimo armádu — nejrůznější sbory těch takzvaných dobrovolníků, tak si nedokáži představit, že by ukrajinská armáda a ukrajinský stát splnil základní kritéria pro vstup do NATO.

    A bude se Ukrajina cítit bezpečněji, pokud se stane členem NATO?

    Možná se několik málo oligarchů budou cítit bezpečněji, ale normální Ukrajinci se rozhodně bezpečněji cítit nemohou. To, že je nějaký stát v NATO, vůbec neznamená, že v něm je zaručena bezpečnost. Podívejte se, že největší konflikt, který byl před likvidací Jugoslávie, byl dlouhodobý konflikt mezi Řeckem a Tureckem. A to jsou obě členské země NATO. Takže to, že je nějaký stát v NATO, vůbec neznamená, že nebude mít konflikty se svými sousedy, nebo že bude bezpečnější. Když se podíváme na migrační krizi, tak jaké státy jsou nejvíce zasaženy — Itálie a Řecko, obě země jsou členské státy NATO. Tady je vidět, že proti podobným věcem, jako je migrační krize či terorismus a podobné, je armáda a zejména NATO naprosto k ničemu.

    Je známo, že Rusko je s tímto rozhodnutím Ukrajiny nespokojeno. Co si myslíte — jakou reakci Moskvy je možné očekávat? Jaké jsou možné důsledky tohoto ukrajinského rozhodnutí?

    Já si myslím, že Rusko bude nadále vyžadovat, aby Ukrajina plnila své závazky, které má, například z půjček, které si vzala, například z nezaplaceného plynu a podobně, ale v zásadě se nic podstatného nezmění. I na konferenci, jež dnes probíhá v Praze, řekla paní Mogheriniová i předseda Evropské komise (Juncker), že největší nebezpečí je Rusko, teprve potom je to terorismu a až dále jsou to i jiné věci. Dokonce mě překvapilo, když paní Mogheriniovou bylo řečeno, že od doby, kdy se Evropská unie snažila dávat dohromady ekonomiku a kladla důraz na ekonomické věci, bychom měli přejít do vojenské sféry, a že NATO a Evropská unie mají nějaké společné hodnoty. Já je tam stále nevidím. Je to opravdu divné. Pokud někdo hodnotí, jako paní zástupkyně šéfa NATO, že východoevropská těžká brigáda se zapojením Kanady v Evropě je velký pokrok, tak to rozhodně normální člověk takto vidět nemůže, jelikož to je jen krok k tomu, abychom dále stupňovali napětí ve východní Evropě. Sankční politika EU, jež byla vysoce hodnocena paní zástupkyní šéfa NATO, je rovněž naprostý neúspěch. Plány, že z 600 milionů euro budou roční výdaje na armádu 1,5 miliardy euro, to je něco strašidelného. A ještě jednou, nebezpečí číslo jedna podle paní zástupkyně šéfa NATO, je Ruská federace, potom teroristé a na třetím místě šíření zbraní hromadného ničení. Takže tady něco není v pořádku, tady se prostě rozvíjí nějaká snaha, místo toho, abychom se věnovali ekonomice a mírové spolupráci, rozvíjet čtyři věci, o nichž hovořila paní Mogheriniová: 1. Společné investování do armády v rámci EU 2. Společný výzkum, výroba a nákup materiálu 3. Společný výcvik 4. Společné vedení misí, k tomu dokonce i v Bruselu založili nějaké zvláštní středisko pro tento účel. Toto mě velmi znepokojilo, jelikož to vypadá, jako bychom opět byli v předvečer nějaké války. A protože dnešní válka by znamenala konec tohoto světa, což si zřejmě naivně vystupující neuvědomují, tak je to opravdu hrození velkým klackem, který je namířené, bohužel, zejména proti Ruské federaci.

    V Moskvě hovoří o adekvátní odpovědi na rozhodnutí Ukrajiny, pokud bude NATO na ruských hranicích. To je hypotetická možnost konfliktu…

    Ano, myslím si, že to zvyšuje nebezpečí konfliktu mezi NATO a Ruskou federací, a že to je jen další střípek do mozaiky těch desítek a desítek základen, které se táhnou jako řetěz okolo hranic Ruské federace. Tomu odpovídá i ta takzvaná východoevropská těžká brigáda, o které se zmiňoval jeden z řečníků. To mně osobně vadí, jelikož to znamená odvrat do mírové politiky někam úplně jinam."

    Více:

    Obyvatelé Kamčatky natočili na video medvěda, který zašel do města
    Opilí vojáci NATO se poprali v Litvě
    Puškov má za to, že vstup Ruska do NATO by znamenal konec Aliance
    Putin navrhoval Clintonovi projednat vstup Ruska do NATO
    V Lotyšsku začíná cvičení NATO
    Štítky:
    Evropský parlament, NATO, Jaromír Kohlíček, Kyjev, USA, Ukrajina
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku