16:54 27. července 2017
Praha+ 23°C
Bratislava+ 17°C
    Minonoska vojenského námořnictva USA Dewey v Jihočínském moři

    S vyhlídkou do budoucna: nač zvyšuje Washington dodávky zbraní Tchaj-wanu

    © REUTERS/ Kryzentia Weiermann/Courtesy U.S. Navy
    Názory
    Získat krátkou URL
    Naděžda Alexejevová
    162532560

    USA plánují zvýšení dodávek zbraní Tchaj-wanu v částce 1,42 miliardy dolarů. Jde převážně o různé druhy raketových zbraní. Americké ministerstvo financí vyhlásilo navíc tento týden sankce proti čínským fyzickým a právnickým osobám, které obvinilo ze spolupráce s KLDR. Za jakým účelem vyhrocuje Washington vojensko-politickou situaci v tomto regionu?

    Americké ministerstvo zahraničí schválilo smlouvu na dodávku Tchaj-wanu zbraní za 1,42 miliardy dolarů, většinou raketových. Američani také pomohou s modernizací torpédoborce této částečně uznané republiky a zajistí technickou obsluhu tchajwanské radiolokační stanice.

    Šéfka tiskové služby ministerstva zahraničí Heather Nauertová poznamenala v komentáři k informaci o smlouvách s Tchaj-wanem, že tento krok neporušuje věrnost Washingtonu politice „jedné Číny."

    Peking ale s tím nesouhlasí: čínské MZV učinilo prohlášení v souvislosti se záměrem Pentagonu dodat zbraně na území, které Čína považuje za vlastní.

    „Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí čínského území. Prodej mu zbraní americkou stranou je vážným porušením mezinárodního práva a základních principů mezinárodních vztahů," prohlásil mluvčí čínského MZV Lu Kang.

    Pobouření čínské vlády vzbudily také sankce zavedené americkým ministerstvem financí proti čínské společnosti Dalian Global Unity Shipping Co.Ltd. a rovněž proti dvou občanům Čínské lidové republiky.

    Velké dodávky zbraní neuznané Čínské republice byly projednány v Bílém domě již v březnu 2017. Je třeba poznamenat, že USA formálně neuznaly suverenitu Čínské republiky, avšak udržují s Tchaj-wanem humanitární a hospodářské vztahy.

    Rozdělení

    Připomeneme, že Čínská republika byla založena na začátku 20. století a do padesátých let kontrolovala velkou část pevninové Číny a také Mongolsko. Ostrov Tchaj-wan, který dříve patřil Japonsku, stal se čínským protektorátem podle výsledků Druhé světové války. Ale během občanské války utrpěla vládnoucí strana Kuomintang porážku v boji s komunisty a byla nucena usadit se na Tcha-jwanu. Čínská lidová republika neuznává nezávislost Tchaj-wanu a považuje ostrov za vlastní provincii. Tchaj-pej ze své strany rovněž oficiálně trvá na nároku na pevninová území Číny.

    Napětí ve vztazích mezi Pekingem a Tchaj-pejem se začalo mírnit dávno: v roce 2008 zahájila Čína s ostrovem přímou leteckou dopravu a v roce 2010 byla podepsána smlouva o hospodářské spolupráci. Čínská lidová republika je hlavním obchodním partnerem ostrovu, její podíl činí přibližně třetinu tchajwanského exportu a importu.

    Zvolení na post hlavy Tchaj-wanu Tsai Ing-wenové (byla navržena Demokratickou pokrokovou stranou — RT) v lednu 2016 způsobilo v čínsko-tchajwanských vztazích ochlazení.

    Hlava Tchajwanu Tsai Ing-wenová během návštěvy v USA
    © REUTERS/ James Nielsen
    Hlava Tchajwanu Tsai Ing-wenová během návštěvy v USA

    Tsai Ing-wenová se v říjnu 2016 obrátila na Peking s výzvou k obnovení dočasně přerušeného dialogu. Ale již v prosinci došlo zase k vyhrocení: pobouření Pekingu vzbudil telefonní rozhovor mezi Tsai Ing-wenovou a zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, v kterém americký politik jí blahopřál k vítězství ve volbách, jejichž legitimitu vedení ČLR neuznává.

    Sázka na štěpení

    Rozdmýchávání regionálních konfliktů patří mezi základní pilíře americké zahraničněpolitické strategie. Washington usiluje o obnovu či eskalaci starých konfliktů ve světě, aby zajistil sovu trvající dominanci na mezinárodní scéně. Potvrzuje to celá řada důkazů. Jako příklad můžeme uvést politiku Spojených států na postsovětském prostoru, jež má za cíl rozpoutat protiruské nálady, což nejlépe dokazuje situace na Ukrajině. Diplomatický skandál v Perském zálivu, který přivedl Katar do izolace, vypukl zvláštní shodou náhod po návštěvě amerického prezidenta Saudské Arábie.

    Obnova dodávek zbraní Tchaj-wanu bude mít krajně negativní dopad na dialog mezi Pekingem a Tchaj-pejí a přivede k vojensko-politické eskalaci v regionu. Z toho budou mít Spojené státy bezesporu prospěch: konsolidace čínské a tchajwanské ekonomiky jistě nezapadá do ambiciózních plánů Donalda Trumpa, jenž chce posílit americký ekonomický vliv ve světě.

    Donald Trump během předvolební kampaně varoval před závislostí amerického hospodářství na Číně a slíbil, že tomu učiní přítrž. Nicméně v praxi zlepšení obchodní bilance vyžaduje čas — příliš náhlé přerušení vztahů, které se vytvářely desítky let, bude mít za následek krach nejen v Číně, ale i v USA. Obchodní výměna mezi oběma zeměmi se vyčísluje biliony dolarů. Celkový obrat dvoustranného obchodu se zbožím převyšuje 0,5 bilionů dolarů. Pro srovnání americký státní rozpočet na rok 2017 dosahuje 4 bilionů dolarů.

    Nicméně dočasné zmírnění rétoriky americké administrativy, kterou šlo sledovat po inauguraci Donalda Trumpa, ještě neznamená, že se prezident navždy vzdal svých plánů. Jejich realizace však vyžaduje čas — roky a možná i desetiletí.

    Podle vedoucího katedry výzkumu asijských studií Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě Dmitrije Strelcova vnitropolitická situace v USA může mít zásadní vliv na rozhodování americké administrativy.

    „Kvůli politickým skandálům Trumpovo postavení poněkud zesláblo a je neustále pod palbou kritiky, a proto se pokouší pomocí rázných kroků v oblasti zahraniční politiky zlepšit si svou popularitu doma. Tchaj-wan v tomto ohledu může být velice prospěšný," uvedl Strelcov v rozhovoru pro RT.

    Boj za námořní trasy

    Významnou roli hraje i geografická poloha Tchaj-wanu. Čínskou republiku z jihu omývá Jihočínské moře, jež se stalo zdrojem rostoucí vojensko-politické konkurence mezi USA a ČLR.

    O tom, že je situace vážná, svědčí rostoucí přítomnost vojenského námořnictva obou zemí v tomto sporném regionu. Vytváří se zde výbušná situace. Důvod, proč má o tento region Washington takový zájem, spočívá v tom, že zde leží hlavní přepravní trasy, přes které se do Spojených států dodává ropa ze zemí Blízkého východu.

    Je příznačné, že 29. června 2017 výbor amerického Senátu pro ozbrojené síly schválil návrh zákona, který mění americkou politiku vůči Tchaj-wanu. Pokud zákon vstoupí v platnost, tak americké válečné lodě budou moci kotvit v tchajwanských přístavech, což je v rozporu s politikou jednotné Číny, jíž se doposud americká strana přidržovala.
    Kromě toho dodávky amerických zbraní Tchaj-wanu mohou omezit Číně přístup do Tichého oceánu.

    „Mezi USA a Tchaj-wanem platí dohoda, podle které Washington bere na sebe závazek, že bude zajišťovat bezpečnost republiky," říká v rozhovoru pro RT docent katedry mezinárodních vztahů ruské Diplomatické akademie Petr Cvetov," není proto vyloučeno, že Spojené státy mají v úmyslu zvýšit svou přítomnost v tomto regionu kvůli strategickému významu Jihočínského moře pro dodávky uhlovodíků z Blízkého východu."

    „Dodávky zbraní do Tchaj-wanu zastaví mírová jednání mezi Pekingem a Tchaj-pejí a podpoří separatistické síly, které chtějí vyhlásit nezávislost Tchaj-wanu," dodal expert.
    Podle Dmitrije Strelcova Washington posílá Pekingu signál, že Spojené státy hodlají tvrdě bránit své postavení a zájmy svých partnerů a že zvěsti o tom, že se Spojené státy stahují z Asie, jsou předčasné.

    Více:

    Na Tchaj-wanu byla objevena dinosauří bílkovina
    Američtí politici darovali lídrovi Tchaj-wanu urážlivý dárek
    Čínská média pohrozila USA pomstou Pekingu v případě uznání Tchaj-wanu
    Štítky:
    zbraně, Tchaj-wan, KLDR, Jižní Korea, USA, Čína
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku