11:07 16. ledna 2021
Názory
Získat krátkou URL
9460
Sledujte nás na

Americká výzkumná sociologická služba Pew Research Center pravidelně provádí průzkum u obyvatel našeho světa: jaká země a jaká ekonomika je první? Právě publikovaný dokument na toto téma říká, že v roce 2017 si dvakrát tolik zemí myslí, ve srovnání se situací před dvěma lety, že první je Čína.

Poznamenáme, že Pew zkoumá ne reálnou ekonomickou situaci, ale fenomén masového myšlení. Podle HDP zůstává největší ekonomikou světa USA — to je prostě fakt. Čína předbíhá Ameriku v ukazatelích vnějšího obchodu a ještě v mnoha dalších, celkově je ale zatím menší. Jiná věc ale je, co obyvatelé Země chápou jako realitu.

Automobil — to je konkrétní

Takže, není důležité, kdo je světový ekonomický lídr. Je důležité, kdo je za něho považován. Dotazník Pew se provádí ne po celém světě, ale jen ve vybraných, klíčových zemích, které „reprezentují" světové veřejné mínění. A zde vidíme, že obyvatelé 24 z 38 zemí správně říkají, že lídrem jsou Spojené státy, ale 12 říká, že Čína. Ještě před dvěma lety to ale bylo 32:6.

Dále je nejvíce zajímavé to, že Čína „předhání" Spojené státy (v očích publika) v zemích Západu — konkrétně v Austrálii a v Kanadě. A v sedmi z deseti dotazovaných zemí Evropské unie považují za první Čínu. I v Rusku.

Zajímavé je, že i v samých Spojených státech se veřejné mínění pohybuje podivuhodně rychle. Ano, poměr je 51:35, což znamená, že pro více než polovinu Američanů je jejich země ekonomicky větší než Čína. Ale i tam jde pohyb na ruku Číně.

Pojďme se zamyslet nad tím, co se děje. Ne tak mnoho lidí sleduje dokumenty OSN či OECD, kde se každý rok publikuje nová statistika — kdo co vyrobil, v jakém množství a o kolik více. Lidé místo toho chodí po krámech a koukají do výloh, hlavně na spotřební zboží. A když vidí nápis „Made in jako vždy (Čína)", nevidí celý statistický obraz, ale jen jeho část.

Pokud budeme hovořit o „mrtvých" číslech: jaká země zvětšila za 35 let objem ekonomiky 28krát? V žádném případě ne USA, ale právě Čína. Dělalo se to z velké části díky americkým investicím (a mnohým dalším), ale fakt je fakt. Rekordy nebyly dosaženy Amerikou. Přestože zde zase máme čísla, se kterými se nedá nic dělat. Ale obrázky ulic čínských měst na obrovské obrazovce vyrobené v Číně (která je umístěna někde na Times Square v New Yorku) — to je opět konkrétní.

Dobře, svět vidí čínské vedení. Další otázka je, zdali se světu libí to, co se děje. A zde řekneme, že v tom samém výzkumu Pew se tradičně klade otázka: a jaký máte vztah k USA (Číně)? Vychází najevo mnoho zajímavých věcí. Ukazuje se, že označit Čínu za vedoucí vůbec neznamená schvalovat to, co se děje. Bývá to i opačně.

Miluje mě — nemiluje mě

Zde je nejzajímavější příklad Jižní Korea. Čína v posledních letech předehnala USA a stala se největším ekonomickým partnerem Jižní Korei. K dnešnímu dni pozitivní pohled na Čínu v této zemi ale během dvou let klesl o rekordních 27 bodů, snížil se na historické minimum (Čínu tam mimochodem za světového lídra nepovažují).

Na světě je celkově situace následující: nejvíce pozitivních ohlasů získává Čína v Africe, Rusku a západní Evropě. Také v několika zemích Blízkého východu. Neočekávaně ale ztrácí pozitivní ohlasy u sebe za rohem, to znamená v Asii. Přičemž v Asii to probíhá nějak nerovnoměrně: Indonésie a Filipíny se prudce přiklání na stranu Číny, Vietnamu se stále více líbí USA, v Indii jsou obě velmoci stejně nepopulární. Celková tendence je očividná. Říká, že ekonomické vedení vůbec neznamená vedení ve věci národní oblíbenosti.

V tomto průzkumu existuje ukazatel, který je podobný nemocničnímu měření průměrné teploty. To znamená, průměrná popularita USA a Číny — připomeneme, jedná se o 38 států, které jsou důležité či typické pro své regiony. A tedy: předchozí dotazník ukázal 64:50. To znamená, že USA mělo rádo 60 % a Čínu 50 % „průměrných" dotázaných. V tomto roce grafika ukázala, že průměrná popularita obou velmocí klesla na prakticky stejnou hodnotu: 49:47. Zatím vedou USA. Ale tendence, to znamená míra poklesu grafiků, jde na ruku Číně.

Znamená to, že ve světě nikdo nemá rád silné a vedoucí země? Ano, to je starý fenomén. Velkých podezírají dokonce i z toho, co se dělat nechystají. Existuje však ještě jeden fenomén masové psychologie — její zpomalenost.

Je možné směle předpokládat, že publikum hovoří ne o dnešní Číně (či USA), ale o těchto zemích za doby minulé epochy, tak před deseti lety. To se potvrzuje složitou minulostí ruské veřejnosti s Čínou. V 90. letech si u nás (v Rusku — red.) hlavně mysleli, že Čína je zpátečnická země, která vyrábí laciné výrobky, přestože již tehdy to tak nebylo. Mýty o čínské kvalitě žily ještě v prvním desetiletí nového milénia. A až dnes si lidé všimli, že vedle nich vyrostl gigant a světový lídr.

Je možné, že i dnes u nás lidé nevidí, jak velkou se stala Čína. To znamená, že ČLR dnes chápeme s odstupem 10 let, či tak nějak. A je pravděpodobné, že to se týká i ostatních obyvatel světa. A tím příjemnější bude s odstupem zjistit, v jakém světě jsme žili — v roce 2027 pochopit, v jakém světě jsme žili v roce 2017.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Čína napomenula USA kvůli chybě tiskové služby Bílého domu
Bílý dům si popletl názvy funkcí lídrů Číny a Japonska
V Polsku považují strategickou alianci Ruska a Číny za hrozbu svobodnému světu
WSJ: Rusko a Čína se snaží zabránit USA v útoku na Severní Koreu
Štítky:
veřejné mínění, ekonomika, USA, Čína
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář