03:07 20. listopadu 2017
Praha+ 4°C
Bratislava+ 5°C
    Kouř nad bojištěm na Filipínách

    „Skromný přítel“: USA chtějí bombardovat stanoviště bojovníků IS na Filipínách

    © REUTERS/ Erik De Castro
    Názory
    Získat krátkou URL
    92302052

    Ministerstvo obrany USA uvažuje o možnosti náletů na teroristy Islámského státu na Filipínách. Spojené státy už více než 15 let poskytují podporu Manile v rámci aniteroristické operace Trvalá svoboda, která pokrývá celý svět.

    Pentagon uvažuje o možnosti provedení náletů na stanoviště bojovníků Islámského státu na území Filipín. Takové informace s odkazem na dva úředníky ministerstva uvádí NBC.

    Pravomoce k provedení náletů na objekty IS mohou být poskytnuty americké armádě v rámci oficiální vojenské operace, která bude možná vyhlášena už v úterý 8. srpna, sdělily zdroje televizního kanálu. Přitom bombardování bude prováděno nejspíše bojovými bezpilotními letadly.

    V případě schválení vojenské operace Pentagon získá právo bombardovat cíle IS ohrožující spojence v oblasti, včetně stanovišť teroristů na filipínském ostrově Mindanao.

    Podle slov oficiálního zástupce Pentagonu Jeffa Davise si američtí vojáci již mnoho let vyměňují výzvědné údaje s filipínskou vládou. Zároveň je na území Filipín umístěna omezená skupina pozemních sil a vojenských poradců USA v rámci antiteroristické operace Trvalá svoboda, která je vedena po celém světě od roku 2001.

    Vojenská operace může být zahájena v rámci Smlouvy o vzájemné obraně, která byla uzavřena mezi USA a Filipínami už v srpnu 1951. Podle dokumentu jsou obě strany povinny se vzájemně podporovat v případě napadení ze strany třetí síly.

    V období studené války vybudovali Američané na Filipínách síť vojenských základen včetně vojenské námořní základny Subic Bay a velké letecké základny Clark na ostrově Luzon. Počátkem 90. let v souvislosti s rozpadem SSSR a protiamerickými vystoupeními na souostroví začal Washington ukončovat jejich činnost a letecká základna Clark byla prakticky zcela zničena následkem erupce sopky Pinatubo v roce 1991 a poté předána filipínské vládě.

    Ale po teroristických útocích 11. září 2001, kvůli vzrůstajícímu nebezpečí mezinárodního terorismu a také v souvislosti s upevněním vojenského a ekonomického potenciálu Číny začaly USA obnovovat spolupráci se zeměmi Jihovýchodní Asie včetně Filipín.

    „Skromný přítel"

    V pondělí 7. srpna na území summitu Sdružení států jihovýchodní Asie (ACEAN) v Manile se konalo setkání filipínského prezidenta Rodriga Duterta a ministra zahraničních věcí USA Rexe Tillersona.

    Podle výsledků jednání ministr zahraničních věcí řekl, že v rámci boje s IS poskytují Spojené státy filipínské vládě „výzvědné kapacity" včetně nedávných dodávek několika bezpilotních letadel a lehkých letounů Cessna.

    „Provádíme školení a dáváme určitá doporučení, jak bojovat s protivníkem jednajícím takovými metodami, které se nepodobají tomu, s čím se většina lidí někdy setkala", řekl Tillerson.

    Po setkání s Tillersonem filipínský prezident o sobě řekl, že je „skromným přítelem" Spojených států v zemi.

    Toto prohlášení nezůstalo bez pozornosti amerického tisku díky zjevné změně Duterteho rétoriky. Dříve filipínský prezident nejednou ostře napadal bývalého prezidenta Baracka Obamu a USA celkově.

    Ještě koncem července filipínský prezident prohlásil, že byl v Americe, uviděl, že je „prašivá", a víckrát tam nepojede.

    Zároveň, vzhledem k aktivaci spojených s IS teroristických skupin na jihu Filipín a bojovým činnostem, které aktivně probíhají na ostrově Mindanao od května 2017, Duterte zjevně počítá s pomocí svých spojenců v zemi — především USA.

    Přenášení vlivu

    22. července filipínský kongres na žádost Rodriga Duterte prodloužil stanné právo na jihu země do konce roku 2017. Koncem července také filipínský prezident informoval o připravenosti bombardovat školy na ostrově Mindanao, kde žije národ Manobo. Podle jeho názoru se v těchto školách zabývají protivládní propagandou a přípravou budoucích „komunistických vzbouřenců".

    Pentagon
    © Foto: US Air Force / Master Sgt. Ken Hammond
    V pondělí 7. srpna se filipínský prezident obrátil na parlament země se žádostí, aby bylo povoláno do armády dalších 20 tisíc lidí s cílem zvládnutí vzrůstající hrozby kvůli ozbrojenému konfliktu na jihu země.

    „Žádost prezidenta o dalších 20 tisíc vojáků je součástí naší politiky týkající se zvýšení bezpečnosti filipínského území, kde jsou dosud ohroženy lidské životy", řekl prezidentův mluvčí Ernesto Abella.

    Svou podporu úsilí Filipín v boji proti terorismu vyjádřil i ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov během setkání se svým filipínským kolegou Peterem Cayetanem na summitu АСЕАN.

    Je třeba dodat, že 8. srpna uplynou přesně tři roky od začátku koaliční operace v čele s USA na Blízkém východě. Podle prohlášení zástupce Pentagonu Jeffa Davise nehledě na koaliční vojska v Iráku existuje teroristické hrozba ze strany Islámského státu na celém světě.

    „Víme, že se (teroristé IS — red.) rozšiřují do dalších míst. Viděli jsme jejich útoky v Evropě <…> a přenášení jejich vlivu do Afghánistánu, na Mali a dokonce na Filipíny", přiznal Davis.

    Více:

    Ozbrojenci napadli prezidentovu stráž na jihu Filipín
    Na Filipínách bojovníci zabili více než deset pěšáků
    Před hotelem ve filipínském hlavním městě došlo k výbuchu, ozývá se střelba
    Mezi islamisty zlikvidovanými na Filipínách byli i Čečenci
    Štítky:
    Rex Tillerson, Rodrigo Duterte, Filipíny, USA
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku