05:42 19. listopadu 2017
Praha+ 3°C
Bratislava+ 6°C
    Velitelské středisko

    Perimetr: jak vypadá ruský systém odvetného jaderného úderu

    © Sputnik/ Kirill Kallinikov
    Názory
    Získat krátkou URL
    Alexandr Chrolenko
    2695092431

    V tento den před 60 lety z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa R-7, první mezikontinentální střela na světě.

    Úkol nebyl jednoduchý. Konstruktéři R-7 dokázali úspěšně splnit letový plán až na třetí pokus — 21. srpna 1957 raketa zdolala 5600 kilometrů a dopravila bojovou hlavici na polygon Kura. Po šesti dnech Sovětský svaz oficiálně oznámil, že vytvořil mezikontinentální balistickou raketu. O rok tak předběhl Spojené státy. Díky tomu Sovětský svaz znatelně zvýšil perimetr národní bezpečnosti. Na tom se však nezastavil. Dolet mezikontinentálních raket se neustále zvyšoval spolu s počtem jejích jaderných hlavic. Nejvýkonnější raketou je dnes mezikontinentální střela R-36M2 Vojevoda, která může dopravit až 10 nukleárních hlavic o 170 kilotun na vzdálenost 15 tisíc km.

    Systém jaderného odstrašování, jenž sjednocuje pozemní, mořské a letecké nosiče, se stál mnohem komplikovanější.

    Rusko je schopno provést odvetný jaderný úder i v případě smrti nejvyššího vedení země. K tomuto účelu nad Ruskem rozprostřel svá křídla systém Perimetr, který velmi znepokojuje ruské „partnery". V NATO navíc spolehlivost tohoto systému považují za amorálně vyzývající.

    Nezbytné opatření

    Rozvoj jaderných zbraní s velkým destrukčním potenciálem změnil zásady vedení globální války. Dnes pouze jedna střela může zničit i to nejlépe chráněné velící středisko nebo bunkr s nejvyšším vedením země.

    Systém Perimetr, vytvořený v době studené války, byl uveden do provozu v roce 1985. Tento obrovský a složitý vojenský organismus je rozmístěn na celém území Ruska a neustále kontroluje situaci spolu s tisícovkami jaderných hlavic. Mimochodem pro zničení země, jako jsou Spojené státy, stačí dvě stě moderních jaderných hlavic.

    Perimetr je paralelní a alternativní velící systém strategických jaderných sil Ruska — skrytý, dobře chráněný a bezchybný. Jak pracuje?

    Na ohromném ruském území během bojové služby stacionární a mobilní střediska řízení neustále sledují seizmickou aktivitu, úroveň radiace, tlak a teplotu vzduchu, kontrolují vojenské frekvence, zaznamenávají intenzitu rozhovorů a sledují údaje systému včasného varování před raketovým útokem. Systém je schopen přesně zaznamenat zdroje silného elektromagnetického a ionizujícího záření, jež se překrývají se seizmickou aktivitou, což jsou indikátory jaderného útoku.

    Pokud byly určeny příznaky jaderného útoku, Perimetr kontaktuje generální štáb. Poté co dostane příkaz k odvolání, vrací se do stavu analýzy situace. Pokud se spojení s generálním štábem nenaváže (technický problém je vyloučen), Perimetr se ihned pokouší navázat se systémem řízení strategických raket Kazbek.

    Pokud ani v tomto případě nedostane odpověď, tak autonomní kontrolní a velící systém (založený na umělé inteligenci) samostatně rozhodne o odvetném jaderném úderu. Systém je schopen bezchybně „pochopit", že jeho čas nadešel.

    Podotkneme, že neexistuje způsob neutralizovat, odpojit nebo zničit Perimetr. Pokud dojde k poškození hlavních komunikačních kanálů (nebo k jejich blokaci pomocí prostředků elektronického boje nepřítele), systém odpálí velící balistické rakety, které vyšlou startovací impuls přímo směrem k šachtám Raketových vojsk strategického určení, ponorkám a dalším prostředkům jaderné odvety bez účasti nejvyššího vojenského velení. Není proto náhodou, že vojenští analytici na Západě nazvali tento systém „Dead hand" (mrtvá ruka).

    Perimetr byl již několikrát modernizován a procházel četnými testy a nadále zůstává asi jedním z hlavních faktorů, jež brání vypuknutí světové války.

    Zrcadlové létání

    Během studené války Američané používali jiný zálohovací systém, který se jmenoval Operation Looking Glass. Posádka leteckých velitelských stanovišť Strategického leteckého velitelství USA na jedenácti letadlech Boeing EC-135C (později na šestnácti E-6B Mercury) 24 hodin denně po dobu 30 let (od roku 1961 až do 24. června 1990) neustále ve směnách létala nad Atlantickým a Tichým oceánem. Každá posádka o 15 členech sledovala situaci a zálohovala tak systém řízení amerických strategických sil pro případ, že by došlo k likvidaci pozemních velitelství.

    Po konci studené války Spojené státy přestaly používat Operation Looking Glass kvůli jeho obrovským nákladům, a to ani nemluvě o zranitelnosti letadel. Ruský Perimetr prakticky nevyžaduje žádné prostředky, aby byl udržován v provozu. Přitom veškerá jeho konfigurace je spolehlivě chráněna před sabotáží, přírodními katastrofami a následky jaderného výbuchu.

    Nicméně pod tlakem dohody START I Perimetr byl odstraněn z bojové služby. Navzdory tomu se tento unikátní systém nestal minulostí.

    Spojené státy a jejich spojenci neocenili dobrou vůli vedení Ruské federace a začali aktivně budovat svět „americké výjimečnosti". NATO se rozšířilo až k ruským hranicím. Perimetr byl proto opět zprovozněn. V prosinci 2011 velitel Raketových vojsk strategického určení, generál Sergej Karakajev prohlásil, že systém je uvedený do služby.

    Více:

    „USA o to mají zájem“: poradce Trumpa promluvil o dodávkách zbraní Kyjevu
    Zbraně ruského námořnictva: Škval, který předhání čas. Názor
    Pentagon vydal neexistující policejní správě zbraně za $1,2 milionů
    Business Insider: výzvědné služby USA spočítaly, kolik zemí používá ruské zbraně
    Štítky:
    zbraně, NATO, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku