04:50 25. listopadu 2017
Praha+ 9°C
Bratislava+ 5°C
    Bitva

    Zapomenutá bitva. Názor

    © Sputnik/ Dmitry Chernov
    Názory
    Získat krátkou URL
    Jana Petrova
    1750661000

    V Praze proběhlo slavnostní setkání při příležitosti 73. výročí Karpatsko-dukelské operace. Účastnili se ho potomci účastníků bitvy, zástupci Společnosti Ludvíka Svobody, Klub českého pohraničí, Českého mírového hnutí a dalších organizací a také velvyslanectví Ruska, Běloruska a Kazachstánu.

    „Vzpomínka na Karpatsko-dukelskou operaci je památka na skutečnou historii, kterou se může pyšnit český národ. Ale ve skutečnosti se dnes na největší bitvu, které se účastnila Československá armáda, v Česku oficiálně nějak nevzpomíná," řekla Sputniku účastnice setkání a předsedkyně Českého mírového hnutí Vladimíra Vítová.

    Slovenští vojáci
    © AFP 2017/ Samuel Kubani
    Účastníci slavnostního setkání si ve svých vystoupení připomínali průběh operace, ve které Rudá armáda započala pomoc Slovenskému národnímu povstání. Od 3. září do 27. listopadu v roce 1944 v Karpatech 80 dní místo plánovaných pěti dnů probíhaly krvavé boje, které svojí intenzivností a dramatičností připomínaly nejkrutější bitvy na sovětsko-německé frontě během 2. světové války. Společně se sovětskou armádu se jich účastnil 1. československý armádní sbor. 6. října roku 1944 společně se sovětskou armádou ovládl Dukelský průsmyk a osvobozením vesnice Vyšný Komárnik se dostal na rodnou zemi. Do konce října v horách probíhaly tuhé boje, ale s povstalci se Rusům a Čechoslovákům spojit nepodařilo, povstání bylo potlačeno. Jak oznámili účastníci, přece jen Karpatsko-dukelská operace byla strategickým vítězstvím Rudé armády. Při sledování nacistického protivníka vstoupila na území Československa, osvobodila Zakarpatskou Ukrajinu. Z celkového počtu obětí patří 1 800 lidských životů vojákům 1. československého armádního sboru, který se během války vytvořil v SSSR. 27 000 vojáků a důstojníků ztratila Rudá armáda.

    Proč se dnes o operaci málo mluví?

    Vladimíra Vítová sdělila Sputniku svůj názor. „Zřejmě je to proto, že zahájila po vojenskou bojovou spolupráci Sovětského svazu a Československa. Den 6. říjen, kdy v roce 1944 části 1. československého armádního sboru poprvé vstoupily na rodnou zemi, se do roku 1990 oslavoval jako Den Československé lidové armády. Armáda dlouho neměla svůj svátek. Až v roce 2002 určili Dnem armády 30. červen, jako připomínku na přehlídku a slavnostní přísahu zástupců československých legií na konci června roku 1918 v Darney ve spojenecké Francii, která jako první přiznala právo Čechů a Slováků na nezávislost a vlastní stát. Ale není to den nějaké bitvy, jakou v historii zůstává bitva o Dukelský průsmyk… O tom současní školáci zřejmě už nic neví. Myslím si, že po roce 1989 se pravá historie u nás v zemi systematický ničí. Vždyť dříve Češi byli jedním z nejvzdělanějších světových národů. Ale dnes to vypadá, že se ztrácí historické kořeny, bez kterých není možná samotná existence národa. To je důvod, proč jsou tak důležitá svědectví účastníků vojenských operací a jejich potomků. Nesmíme ztratit pravdu, kterou oni přenáší."

    Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

    Více:

    Slovensko chce koupit víc ruských obrněných aut Tygr
    Slovensko a převlíkání kabátů po americku
    Ať Varšava platí! Má Česko požadovat po Německu a Polsku reparace?
    DWN: Česko bude bojovat o titul ruského plynového uzlu v Evropě
    Štítky:
    Karpatsko-dukelská operace, Československá armáda, Rudá armáda, Československo
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku