10:12 24. listopadu 2017
Praha+ 6°C
Bratislava+ 6°C
    Čínská stíhačka J-10

    Globální přerozdělení: proč tvoří Čína největší armádu na světě

    © AFP 2017/ Nicolas Asfouri
    Názory
    Získat krátkou URL
    85792871

    Rozvitá oceánská flotila pro operace v jakýchkoli koutech planety, neviditelná letadla, hyperzvukové zbraně a strategická raketová vojska schopná soupeřit s uznanými lídry jaderného klubu. Právě takové vidí ozbrojené síly své země v blízké budoucnosti generální tajemník ÚV Komunistické strany Číny Si Ťin-pching.

    Na 19. sjezdu Čínské komunistické strany přislíbil do roku 2035 obnovit vybavení Lidové osvobozenecké armády za novější technikou a do roku 2050 z ní udělat největší armádu na světě.

    Nová doktrína

    Tempo vojenské stavby Číny dělá dojem. Jen v tomto roce se obranný rozpočet zvětšil o 7 % a činil více než jeden trilion 78 miliard juanů nebo přibližně 156 miliard dolarů. To je podle oficiálních informací. Podle neoficiálních prognóz analytiků, kteří počítají tajné části rozpočtu, celkový objem vojenských výdajů Číny už přesáhl 200 miliard dolarů. Tak nebo tak země jistě zaujímá podle tohoto ukazatele druhé místo na světě hned po USA. A první co se počtu týče. V Čínské lidové osvobozenecké armádě dnes slouží více než dva miliony lidí. A počet se rychle mění v kvalitu.

    Na začátku tohoto roku vytvořili v Číně Centrální radu pro integrovaný vojensko-občanský rozvoj. Tato organizace se zabývá vědecko-výzkumnými a zkušebně-konstruktérskými pracemi v zájmu vytvoření nových obranných technologií, vývojem a začleněním nových taktických a strategických koncepcí do armády, analýzou zahraniční vojenské zkušenosti a možná průmyslovou špionáží. Radu osobně vede Si Ťin-pching, který během veřejných vystoupení pravidelně zdůrazňuje nutnost začlenění inovací do všech druhů a typů vojsk ČLOA.

    „USA už realizují složitou vojensko-průmyslovou doktrínu s názvem Třetí strategie kompenzace," řekl RIA Novosti vedoucí vědecký pracovník Institutu Dálného východu RAV Vasilij Kašin. „Spočívá v koncentraci zdrojů do revolučních směrů: nano a biotechnologie, umělá inteligence, robotová technika, hyperzvukové zbraně, kybernetická bezpečnost a další. Konečným cílem programu je vytvoření arzenálu zbraní s kvalitativně novými možnostmi. V podstatě pro armádu budoucnosti.

    Expert zdůraznil, že je americká strategie zaměřena na vojenské zadržování Číny. Je to jasně viditelné z publikací v americkém tisku, výroků amerických politiků a také z vědeckých prací o nové doktríně. Přirozeně nemá Peking zájem na tom, aby Washington v blízké budoucnosti získal takovou významnou výhodu.

    Zbavit se haraburdí

    Jedním z nejambicióznějších úkolů v rámci modernizace ČLOA vidí vojenská vláda země obnovení technického parku pozemních vojsk. V současné době má Čína přibližně osm tisíc hlavních bojových tanků. Přibližně třetinou celého parku jsou morálně a fyzicky zastaralé Ture-59, vyprojektované na základě sovětských středních T-55 ještě na konci 50. let minulého století. V rámci přezbrojení tankových jednotek a svazků budou tyto veteráni postupně vyřazováni z provozu a budou se zaměňovat za současné Ture-96 a Ture-99. Kromě toho začala v tomto roce sériová výroba strojů VT-4, které specialisté přičítají k přechodné technice mezi tanky třetí a čtvrté generace (k posledním se řadí například ruský T-14 na platformě Armata). O perspektivních vývojích v této oblasti se informace v médiích neobjevují.

    Analogickým způsobem se vyvíjejí záležitosti i s jinou čínskou vojenskou technikou, dělostřelectvem a prostředky protiraketové obrany a dalším. Klony sovětských strojů 60. — 70. letech 20. století postupně vyřazují z vyzbrojení a zaměňují je stroje vlastní výroby. Stejný průběh je i ve Vojenských vzdušných silách. Čína ukončila už v roce 2013 výrobu stíhaček J-7, licencovanou kopii MiG-21, které byly dlouhou dobu základem taktického letectva Číny. Zároveň současnější J-10 a J-11 pokračují v plnění bojové sestavy vojenského letectva.

    Budoucností čínského letectva je stíhačka páté generace J-20, kterou plánují uvést do výzbroje do roku 2019. Kromě toho se do teď Čína nevybavila vlastními strategickými bombardéry nosícími rakety. Staré N-6 vytvořené na základě sovětského Tu-16 létají už půl století a obsadit tuto sféru nemohou. Avšak do roku 2035 Čína dozajista vytvoří něco nového.

    Expediční flotila

    Tempo modernizace čínského námořnictva udivuje experty. Za 10 let se podařilo vedení Číny významně popohnat program stavby nadvodních a podvodních lodí všech tříd a kategorií včetně křižníků a letadlových lodí. Největší zájem představuje navyšování svého expedičního potenciálu ze strany Číny. Hlavní pozornost je udělena stavbě lodí pro dopravu velkých vojenských kontingentů s technikou a zbraněmi na dlouhé vzdálenosti.

    V červenci tohoto roku se ke břehům Džibutska vydala nejnovější výsadková plocha MLP 868 Donghaidao a univerzální výsadková loď (UVL) z projektu 071 Jinggangshan pro stavbu první čínské zahraniční vojenské základny. Hlavní zájem představuje Donghaidao, která je v podstatě autonomní vojenskou námořní jednotkou schopnou vytvořit na nepřátelském břehu nástupní prostor pro vysazení základních sil. Proto je loď vybavena objemným podpalubím, vlastní flotilou výsadkových člunů, vrtulníkovými plochami, kontingentem vojáků.

    V roce 2017 byla na vodu spuštěna druhá čínská letadlová loď, která je stejně jako první Ljanonin příbuzná s ruským Admirálem Kuzněcovem. Plánuje se ještě jedna loď podobného projektu. Ale do roku 2035 vstoupí do provozu už zcela jiné letadlové lodi.

    Vesmír a high-tech

    Co se týče všemožných high-tech technologií, i tady Čína stále dohání USA. V loňském roce Pentagon oznámil, že americká rozvědka v letech 2014-2016 zaznamenala sedm testových startů čínského nadzvukového létajícího aparátu DF-ZF. Takové systémy mohou dosahovat rychlosti více než 6 000 kilometrů za hodinu a mohou být používány například k dopravě bojových hlavic k cíli. Předpokládá se, že podobná munice fyzicky nelze zachytit prostředky protivzdušné a protiraketové obrany. Tato zbraň je však stále záležitostí budoucnosti, i když blízké. A mezitím Čína do výzbroje dodává nejnovější mezinárodní balistické rakety Dongfeng-41, kdy každá z nich je schopná shodit deset samostatně naváděných bojových hlavic na vzdálenost asi 12 tisíc kilometrů.

    Navíc Čína aktivně vyvíjí bezpilotní letouny nové generace. Čínská akademie vesmírné aerodynamiky v únoru oznámila vytvoření bezpilotního létajícího aparátu, který je poháněn sluneční energií. Vědci tvrdí, že díky tomuto know-how stroj může létat déle než tradiční drony.

    V nejbližším desetiletí Čína bude nadále posilovat i skupinu vesmírných aparátů na oběžné dráze. V počtu vojenských satelitů je Říše středu už na druhém místě za USA. Čínská armáda nadále úspěšně rozvíjí globální navigační systém BeiDou. Na konci roku 2015 Čína začala vytvářet vesmírnou formaci varovného systému o raketovém útoku. Vynesli na oběžnou dráhu první experimentální družici s infračerveným senzorem, který umožňuje registraci startů balistických raket.

    Na pozadí takové silné militarizace Číny nemůže nechat USA chladné posílení vojenské spolupráce s Ruskem. Připomínáme: v červnu ruský ministr obrany Sergej Šojgu podepsal se svým čínským kolegou Changem Wanquanem plán na rozvoj vztahů v oblasti obrany na léta 2017-2020. Teoreticky by unie dvou vojensky nejsilnějších států Eurasie mohla být výzvou dokonce pro spojené síly NATO. Samozřejmě je to daleko, ale jak podotýkají experti, úroveň spolupráce mezi armády dvou států je pro nejnovější historii opravdu bezprecedentní. Pravidelně probíhají společná cvičení, vojenské hry a výměna zkušeností. Čína nebere Rusko jako potencionálního nepřítele.

    Více:

    NI vysvětlil, jak Čína vyzbrojila armádu pomocí ruských a amerických technologií
    Čínská armáda poletí za hranici
    Si Ťin-pching prohlásil, že Čína vytvoří „armádu schopnou vítězit“
    Kvůli růstu vlastenectví dovolí čínská armáda občanům navštěvovat kasárny
    Štítky:
    modernizace, armáda, Čína
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku