23:52 20. listopadu 2017
Praha+ 2°C
Bratislava+ 5°C
    Účastnice akce na podporu euro-integrace

    Closed: Polsko může zabednit před Ukrajinou „okno do Evropy“. Názor

    © Sputnik/ Ilya Pitalev
    Názory
    Získat krátkou URL
    62671460

    Dějiny, a přesněji řečeno jejich výklad, je tím jablkem sváru, které může naprosto znesvářit Kyjev a Varšavu. Což se již skoro stalo.

    Přeje-li si Kyjev vstup Ukrajiny do EU, bude zřejmě muset přiznat, že Lvov je polské město. Hlava polského MZV Witold Waszczykowski varoval, že ukrajinskou stranu čekají celkem reálné problémy ve vztazích s evropskými partnery. Všechno tkví v rozporech mezi dvěma státy ohledně výkladu řady historických událostí.

    Varšava je, například, kategoricky proti proslavení a kultu Ukrajinské povstalecké armády (UPA), což se pořád, rok co rok, děje na Ukrajině. Právě tato smutně proslulá organizace má na vině, jak je známo, Volyňský masakr, genocidu polského obyvatelstva s masovými obětmi za Druhé světové války, Tento fakt loni uznal, k velké nespokojenosti Kyjeva, polský parlament. Tento týden zase odmítly polské úřady vstup do země ukrajinským občanům, jež si demonstrativně oblékají mundúry divize SS Haličina.

    Varšava rovněž zakázala vstup jednomu z ukrajinských úředníků, který je znám svými protipolskými názory. A počet podobných zákazů bude jen růst. Zpochybněna je dokonce návštěva polského prezidenta Andrzeje Dudy v Kyjevě. Polský lídr přímo prohlásil, že Petro Porošenko má očistit vedení země od lidí, jež sdílejí nacionalistické a protipolské názory. Duda dodal, že by Kyjev vůbec měl změnit státní ideologii a vzdát se heroizace UPA. Avšak Kyjev, zahrávající si s nacionalisty, je toho sotva schopen.

    Dějiny, a přesněji řečeno jejich výklad, je tím jablkem sváru, které může naprosto znesvářit Kyjev a Varšavu. Což se již skoro stalo. V tomto smyslu je příznačný nedávný případ, když vicekonzul generálního konzulátu Polska v Lucku Marek Zapur nazval Lvov polským městem a prohlásil, že v roce 1918 ukrajinský stát neexistoval. Stalo se to po té, co během jedné konference, mající za cíl, podle ironie osudu, usmíření obou zemí, její ukrajinští účastníci prohlásili: Polsko uchvátilo v letech 1919-1920 část území Ukrajinské lidové republiky. Tohle je teda usmíření! Kvůli Lvovu došlo na této konferenci div ne k rvačce.

    Je příznačné, že hlava polského MZV Witold Waszczykowski nepokrytě naznačil Ukrajině, že nejen Varšava, ale také další evropské metropole, rozhodně namítají proti politice Kyjeva. A to je fakt. Například, jde-li o Maďarsko a Rumunsko. V prosinci se kvůli budapešťskému vetu nebude konat schůzka komise NATO-Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí. Analogická schůzka se bude konat v pohostinné Gruzii.

    Za všechno může nový skandální ukrajinský zákon o školství. Podle původní verze měly třídy s vyučováním v jazycích „národních menšin" zůstat pouze na základní škole. Maďarsko reagovalo bleskově a tvrdě: vláda této země prohlásila, že hodlá zrevidovat asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou a zablokovat všechny „pohyby" Kyjeva směrem k Evropě.
    Neméně kategorickou náladu měli v Bukurešti. Rumunský prezident Klaus Iohannis dokonce odložil naplánovanou návštěvu Kyjeva. Ukrajinci teď, jako obvykle, lavírují a slibují, že ponechají starý vyučovací systém na maďarských a rumunských školách na západě země. Jenže urážka je urážka a příslušné závěry byly učiněny. Je to samozřejmě „umění," rozhádat se se všemi sousedy, včetně toho, který by se mohl stát hlavním spojencem Ukrajiny v „boji s Ruskem."

    Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

    Štítky:
    vztahy, EU, Witold Waszczykowski, Petro Porošenko, Polsko, Ukrajina
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku