05:14 17. prosince 2017
Praha+ 1°C
Bratislava+ 1°C
    Premiér ČLR Li Keying a maďarský premiér Viktor Orbán na summitu v Budapešti

    Evropa se bude klanět Číně? Názor srbského politologa

    © AP Photo/ MTI/Szilard Koszticsak
    Názory
    Získat krátkou URL
    5760

    V Budapešti se tento týden konal summit 16 evropských zemí a Číny (6th CEEC-China Summit). Jestliže ho porovnáme s první akcí ve formátu 16+1, která se konala ve Varšavě před pěti lety, změnilo se mnoho: konflikty v EU rostou, ale HDP stále klesá, píše Sputnik Srbsko.

    Zatímco v roce 2000 HDP EU tvořil třetinu světového, tak v příštím roce, podle předpovědí MMF, bude tvořit pouze pětinu. V takových podmínkách je svérázný „obrat na Východ" zjevný, například ve strategii Budapešti samozřejmě znepokojuje „starou Evropu", a proto se v září Brusel rozhodl omezit čínské investice do strategického sektoru — infrastruktury a energetiky. A to je divné, vzhledem k současné úrovni spolupráce Číny a Západní Evropy.

    Srbský odborník na Dálný Východ, novinář Borislav Korkodelovič, v rozhovoru se Sputnikem Srbsko uvádí: obrat zboží mezi Čínou a zeměmi Střední a Východní Evropy během pěti let stoupl ze 43 na 58 miliard dolarů, ale i to je málo ve srovnání s obratem zboží mezi Čínou a Západní Evropou, jehož objem tvoří 514 miliard. S investicemi je to přibližně stejné: objem vkladů do Střední a Východní Evropy tvoří pouze 8 % toho, co investuje Čína na západ.

    Pro Peking se státy Střední a Východní Evropy (CEE) mohou stát svérázným logistickým a dopravním uzlem k distribuci čínského zboží po celém kontinentě a také výrobním centrem s řadou ekonomických zón. Hlavní roli tady hraje Maďarsko, Polsko a Česká republika, na něž, společně s Rumunskem a částečně Bulharskem a Slovenskem, připadá více než 80 % obratu zboží a investic v rámci spolupráce SVE (CEE) a Číny.

    „Přitom ve vztazích uvnitř EU se vyskytuje stále více neshod, bruselský model řízení je stále častěji kritizován, zvláště ze strany Budapešti a Varšavy, kde cítí přehlížení jejich zájmů a příliš mnoho diktování z Bruselu a Německa jako vedoucího státu Evropské unie," vysvětluje situaci Korkodelovič.

    Mimochodem, maďarský premiér Viktor Orbán si nenechal ujít příležitost uvést to během summitu:

    „Iniciativa čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „Jeden pás, jedna cesta" znamená nový obraz globalizace, v němž se svět nedělí na učitele a žáky, ale je založen na vzájemné důvěře a honotách," řekl.

    Podle názoru Borislava Korkodeloviče si Brusel bere blízko k srdci čínské iniciativy v CEE a tu skutečnost, že stále více nadějí vkládají tyto země do Číny.

    „Můžeme říci, že Maďarsko vyhlásilo jakousi politiku „názoru na východ". A Polsko, jako nejvýznamnější ekonomika této oblasti, velmi chce být hlavním prostředníkem v ekonomických vztazích mezi Čínou a touto oblastí," domnívá se odborník.

    To, že to vede k odstraňování rozdílů v ekonomickém rozvoji mezi Západní a Východní Evropou a napomáhá i upevnění vztahů uvnitř Evropské unie, z nějakého důvodu nezajímá Evropskou unii. Navíc vzniká dojem, že Brusel se tomu chystá bránit. Posledním příkladem je projekt vysokorychlostní železnice Bělehrad — Budapešť. Ohledně tohoto projektu Maďarsko, Srbsko a Čína uzavřely dohodu už v roce 2013. Má zkrátit dobu cesty mezi hlavními městy z osmi hodin na tři a stát se součástí dopravního koridoru, spojujícícho Egejské moře (v širokém smyslu a celé Středozemní moře) se Střední Evropou. Ale Evropská komise brzdí realizaci projektu a odvolává se na prověrky jeho souladu se zákony EU, kterým se Srbsko jako kandidát na vstup do EU zcela podřizuje, i když nemusí, ale to jen tak mimochodem.

    Nehledě na toto všechno, uvádí Korokdelovič, Čína je ochotna udělat tečku za starými problémy a vést dialog „s novou moudrostí", k čemuž nedávno vyzval čínský premiér Li předsedu Evropské rady Donalda Tuska.

    „To znamená, že Peking vyzývá Evropu, aby se podívala, jak bude vypadat Čína za dvacet — třicet let, a popřemýšlet, jestli Evropa potřebuje takovou spolupráci. A jak bude vypadat Čína, se ukázalo po nedávném kongresu KSČ (Komunstické strany Číny) na němž byla přijata strategie rozvoje do roku 2050. V ní se uvádí, že do tohoto termínu se z Číny musí stát ve všech aspektech vysoce rozvinutý stát," uzavírá zdroj Sputniku.

    Více:

    Černá tečka: proč se v Kyjevě začalo mluvit o zrušení bezvízového styku s EU. Názor
    Ruský svět Evropy: jak se lídři EU zachraňují s pomocí Ruska
    Průzkum: velká část obyvatel EU si přeje navázání vztahů s Ruskem
    Střídačka? Nahradí Slovensko v EU Česko kvůli Babišovi? Názor
    Štítky:
    EU, Čína
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku