17:41 21. června 2018
Obyvatelé Prahy vítají vojáky československého armádního sboru

Československo i bez peněz USA zaujalo úžasné pozice v poválečném světě

© Sputnik / RIA Novosti
Názory
Získat krátkou URL
Alena Rajská
191093

Před sedmdesáti lety Američané nabídli Evropě program obnovy známý jako Marshallův plán. Československo odmítlo. Udělali jsme dobře?

V těchto dnech si připomínáme jedno důležité výročí, které se Československa nakonec netýkalo. Před sedmdesáti lety americký Kongres schválil zákon o poválečné zahraniční pomoci Evropě. Plán, tak jak byl napsán, předpokládal finanční a ekonomickou injekci starému kontinentu zpustošenému nejhorším válečným konfliktem v lidských dějinách.

Tvůrcem plánu byl americký ministr zahraničí George C. Marshall, po němž byl program evropské obnovy pojmenován. Američané v letech 1948-1952 Evropě poskytli v různé podobě pomoc ve výši 14 miliard tehdejších dolarů. To mělo podstatný podíl na ekonomickém povznesení a rozmachu západní Evropy. Avšak Spojené státy nepomáhaly Evropě, protože s ní soucítily.

Není tajemstvím, že Washington usiloval o pozici poválečné supervelmoci. Marshallův plán měl pomoci Američanům proniknout na evropské trhy, a tím i politicky ovlivňovat její budoucnost. Zároveň s tím USA nechtěly, aby se na evropském kontinentě šířil vliv Sovětského svazu.

Československo se zprvu mínilo k Marshallově plánu připojit. Tvrdí se, že na nátlak SSSR československá vláda změnila pozici a pomoc odmítla.

Nebylo chybou, že Praha odmítla americkou pomoc? Sputnik se zeptal na názor doktora Jiřího Jaroše Nickelli, předsedy OV Českého svazu bojovníků za svobodu Boskovice.

Před sedmdesáti lety americký Kongres přijal tzv. Marshallův plán na obnovu poválečné Evropy. Československo se k plánu nepřipojilo. Zaspekulujme si. Bylo by dnes z Československo středoevropské Švýcarsko, pokud bychom se k Marshallovu plánu připojili?

Jsem vystudovaný etnograf a historik materiální kultury. Nedovolil bych si prognózu typu, zdali by se Československo mohlo stát státem typu Švýcarska následkem přijetí Marshallova plánu. To jsou úvahy příslušející filosofům dějin, nikoli historikům.

Podle mne historik má pracovat jako vědecký pozitivista a přenechat filosofům a psychologům dějin spekulace o budoucnosti nebo prognózy typu začlenění států do neexistujících či naopak zaniklých struktur. Takto pracovala i řada seriózních ruských historiků, počínaje starověkými historiky jako byli Avdijev a Maškin, a konče historiky moderních dějin jako byli Gumilev a jiní.

Faktem je skutečnost, že Československo Marshallův plán nepřijalo. A faktem rovněž je, že Československo i bez Marshallova plánu překonalo období poválečné krize a za období, označované dnes nesprávně jako "totalitní". Československo dle mne v té éře nebylo "totalitní stát",což je naprosto jiná kategorie státu, nýbrž byla stát v letech 1948-1953 "autoritativní", a později od 60. let, státem reformovaného socialismu, i když to byl stát s vedoucí úlohou KSČ, přičemž období tzv. normalizace bylo dle mne obdobím stagnujícího socialismu.

Odmítnutí americké nabídky nebyla taková chyba, jak by se mohlo zdát?

Československo i bez Marshallova plánu dokázala zaujmout v poválečném světě úžasné pozice jak na poli techniky a vědy, tak na poli průmyslu a zemědělství. Uveďme příklady. Na Expo 58 Československo vystavovalo Kaplanovu deseti lopatkovou turbinu, jež překonala spádový rekord v oboru rychloběžných vodních turbin. Československo vynalezlo tryskový stav, Československo vyrobilo elektronové mikroskopy světové úrovně, vynalezla reverzní filmovou kameru, Československo dalo světu akademika Heyrovského a Wichterleho, československý průmysl dodával do celého světa průmyslové komplexy vodních i parních elektráren, rafinerií, textilních závodů a tak dále.

Proti dnešnímu stavu, kdy sice Česko v jistých oborech dosahuje světových parametrů — nanotechnologie, sportovní letectví — byl sortiment průmyslového exportu Československa značně rozsáhlejší a diversifikovanější. To potvrdí každý seriózní historik techniky. Sjednocené zemědělství překonalo dětské potíže a vyrostlo v naprosto soběstačné odvětví, jež bylo velkou konkurencí například tehdejšímu Západnímu Německu nebo Francii. Srovnejme to s dnešním neutěšeným stavem našeho zemědělství, což přiznávají chtě nechtě i současní experti.

A co ostatní země? Má se za to, že Marshallův plán je předchůdce sjednocené Evropy, Evropské unie.

Faktem je i skutečnost, že jisté země, jež přijaly Marshallův plán, si sice na určitou etapu ekonomicky polepšily, ale mam zato, že současně tyto země se dostaly pod ekonomický, politický a vojenský vliv Spojených států jako velmoci podílející se na vítězství nad hitlerovským Německem. I přestože rozhodující podíl vítězství podle mne připadá SSSR, jež na svých bedrech neslo nejrozsáhlejší a nejtěžší břemeno druhé světové války a svým neuvěřitelně obětavým bojem zachránilo naprostou většinu Evropy před hitlerovskou zkázou.

Pro mne je sovětské vítězství nad hitlerovským Německem zásadním axiomem novodobých dějin, jež nelze nijak zpochybnit. I přestože se o to již desetiletí neúspěšně snaží nejrůznější zkrachovalé i konjunkturální veličiny.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

Více:

Československé BVP-1 na Ukrajinu přes Polsko. K čemu to Kyjev potřebuje?
Československo už nikdy nevznikne. Rozhovor s politikem, který se o to zasadil
Ruské státní dumě předložili návrh zákona o odvetných opatřeních na sankce USA
Obchodní bitva mezi USA a Čínou sníží poptávku po ropě, říká analytik
Pompeo anoncoval konec „měkké politiky“ USA vůči Rusku. Komentář ruského experta
Štítky:
peníze, Československo, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku