Česká Komora pro SNS ztrácí partnera - Ukrajinu?

Ukrajinský prezident Porošenko nařídil vládě, aby zahájila proces vystoupení ze Společenství nezávislých států (SNS), ve kterém je dnes 11 států postsovětského prostoru: Ázerbájdžán, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán a Ukrajina.

Vystoupením ze SNS, ve kterém fakticky nebyla, protože nepodepsala jeho stanovy, Ukrajina dokončí své odtržení od „sovětské minulosti". I když dnes podíl zemí SNS v celkovém obratu zboží na Ukrajině činí asi jednu pětinu, tak ukrajinští výrobci dodávají do zemí společenství asi polovinu celkového exportu strojírenského průmyslu a asi 40 % chemické produkce. Účastí v zóně svobodného obchodu SNS byla Ukrajina velmi zajímavým partnerem i v Evropě. Odrazí se vystoupení Ukrajiny ze SNS na spolupráci s českými partnery v rámci Hospodářské komory ČR pro styk se státy Společenství nezávislých států? Komentář Sputniku poskytl předseda představenstva Komory SNS František Masopust.

Masopust: „Česko-ukrajinskou obchodní spolupráci to určitě ovlivnit nemůže. To, že se někteří představitelé Ukrajiny už v minulém období dívali na Společenství nezávislých států, řekněme, odtažitě, jakože s tím Ukrajina nemá nic společného, to je pravda. To už tady bylo. Já ale dneska nedokážu odhadnout, nakolik to může ovlivnit nás jako Komoru. Já vím jedno, my jsme v loňském roce byli osloveni ukrajinským velvyslanectvím a organizovali jsme stánek na Mezinárodním strojírenském veletrhu. Jestli prohlášení pana prezidenta na této věci něco změní, nedokážu odhadnout. My můžeme udělat jednu věc, můžeme aktivovat činnost Česko-ukrajinské obchodní komory, kterou jsme založili my, pokud na to naši ukrajinští partneři přistoupí. Když ne, tak jsem přesvědčen, že těch 5 subjektů, které působí v České republice a mají ve svém názvu Česko-ukrajinská komora, ať už smíšená, nebo mezinárodní, nebo já nevím jaká, není schopná zásadním způsobem pomáhat rozvoji ukrajinsko-české obchodní spolupráce tak, jako jsme to dělali my, ve spolupráci s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu České republiky.

Pane Masopuste, mohl byste nazvat nejvýznamnější projekty České republiky a Ukrajiny?

To nedokážu říct, protože my pomáháme firmám hledat partnera a dál už je to jejich otázka, do toho my nevstupujeme. My víme, že česká firma bude dodávat nějaká zařízení do jedné z ukrajinských jaderných elektráren, například. Ale nejsou to projekty velkého budování. Jsou tady záměry v oblasti technologií v zemědělství, to znamená například zařízení pro stavby na odchov krav, prasat, kuřat a podobně.

A co vyváží Ukrajina do České republiky, kromě pracovní síly samozřejmě…

No, tak ta by se nám hodila ještě víc, bohužel je ten systém nastaven tak, že brání tomu, abychom získali vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, kterou bychom potřebovali. Ale jinak je to z velké části zemědělská produkce.

Bude pro ukrajinskou ekonomiku odchod ze Společenství nezávislých států (SNS) přínosem, nebo je to jenom politicky motivovaný krok? Co si myslíte?

Já nepochybuji o tom, že je to politicky motivovaný krok. To je celkem jednoznačné. Všechny kroky tohoto typu, ať už jsou to kroky vstupu do EU, jsou v současné době politické. Jsem přesvědčen, že ekonomicky naopak zintenzivnění ekonomické spolupráce je cesta ke zvýšení vzájemné obchodní výměny a podobně. Takže i v rámci takových uskupení, jako je SNS, i když tam ta ekonomická složka nehraje až takovou roli, hraje větší roli spíše Eurasijská hospodářská unie, která se pochopitelně Ukrajiny netýká."

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.