Hrozí i Česku totalitní stát Orwella? Expert o návrhu zákazu knihoven v USA

„Kdo nečte, ten nezlobí. Nejvýše je ceněn mistr grilovaček, zejména dokáže-li ugrilovat mozek,“ říká v rozhovoru pro Sputnik známý spisovatel k americkému návrhu zrušit knihovny.

Proč máme živit knihovny, když máme Amazon? Ve Spojených státech se zcela vážně debatuje o zrušení veřejných knihoven. Podnět ke sporům dal článek v časopisu pro elitní podnikatele Forbes. Novinář zpochybnil účelnost míst, kde si lidé za malý poplatek mohou přečíst libovolnou knihu.

Virtuální knihovny jsou prý levnější a odpovídají době. Má to potvrzovat popularita čteček elektronických knih.

Nečeká Českou republiku podobný trend? Zapomene příští generace, jak voní kniha? Na to se Sputnik zeptal známého básníka a předsedy Unie českých spisovatelů Karla Sýse.

Ve Spojených státech se rozproudila bouřlivá debata o smyslu veřejných knihoven. Někteří aktivisté tvrdí, že jsou příliš nákladné a měly by se zrušit. Všechny knihy by se měly převést do virtuální podoby, protože to je praktičtější. Co si o tom myslíte?

Začíná to virtuálními knihami a končí virtuální realitou. Současní vodiči loutek nepotřebují čtenáře. Kdo nečte, ten nezlobí. Nejvýše je ceněn mistr grilovaček, zejména dokáže-li ugrilovat mozek.  Nakonec bude reálná pouze smrt.

Není lehčí virtuální knihovny kontrolovat? Anebo je zkrátka potom snazší „politicky nevhodné" knihy zničit, když neexistuje hmotný exemplář? Nejde právě o to?

Památky starověku byly z kamene a přežily do našich časů. Victor Hugo se v románu Chrám Matky Boží v Paříži obával, že kniha zabije katedrálu. Nestalo se tak. Katedrála žila s knihou v přátelské symbióze. Jenže v Hugově době se ještě vášnivě četlo.

Říká se, že papír snese vše, ale jak víme z knihy Raye Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita, při určité teplotě shoří. Kniha vyšla v roce 1953 a tehdy se v USA ještě našli lidé, kteří navzdory hrozícím trestům „nevhodné" knihy zachraňovali před paliči.

Papír shoří, ale myšlenky odolají. Dnešní civilizace je založena na elektronickém uchovávání dat, tedy i románů a básní. Tato data lze snadno, dokonce i bezděčně smazat. Můžeme se tedy až příliš snadno vrátit do doby, kdy se tlupa pravěkých analfabetů sesedla kolem ohně, aby vyslechla básníka zahaleného do kožešiny, který jim vyprávěl o Ithace, o Ráji, o zavraždění Ábela Kainem. Nebo Kaina Ábelem? Stačil jen malý výpadek paměti a historie se ubírala jinudy.

Neobáváte se, že podobný trend přijde také do České republiky?

On už tady dávno je. Není to trend, nýbrž virus, který vyžere z hlavy pravdu a lásku a nahradí je reklamním spotem.

Jak může rušení knihoven ovlivnit celkovou vzdělanost společnosti. Jinými slovy, nebude bez knihoven mezi námi víc hlupáků?

Ale o to právě jde: hlupákům se snáze vládne. Na povel Nejvyššího Webmastera se všichni poslušní majitelé mobilů, tabletů a čteček seběhnou k jámě Posledního soudu a na povel se do ní vrhnou.

Jak se stavíte k elektronickým knihám? Dokážete si představit, že čtete pouze virtuální knihy?

V Čechách se říká, že komu karty v ruce šustí, toho pánbůh neopustí. Šustot obraceného papíru ničím nenahradíš. I nejzatvrzelejší elektroničtí narkomani chtějí vidět své myšlenky vytištěné. Alespoň zatím.

Kniha je posvátný objekt, lze v ní listovat dopředu i zpátky, laskat se s papírem, obdivovat se grafické úpravě. I analfabet se s knihou polaská, i když ji drží vzhůru nohama.

Kniha je nejpřirozenější kultovní předmět a nelze ji nahradit. Umělý svit malé i velké obrazovky je elektronicky podlepená prázdnota.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce