Ovšem, podle názoru bývalého velvyslance Česka v Rusku Jaroslava Bašty, je obnovení vzájemných vztahů mezi zeměmi údělem budoucí generace. Má pravdu? Sputnik hovořil s politoložkou, ředitelkou Institutu slovanských strategických studií Radmilou Zemanovou-Kopeckou.
Kopecká: Připomeňme si několik faktorů. Opravdu není tajemstvím, že tehdejší prezident Saakašvili je pouhá západní marioneta. On by se také rozhodně neodvážil napadnout Osetii a tam dislokované ruské jednotky, kdyby se nespoléhal na podporu USA. Už tehdy se ale mohli Gruzínci přesvědčit, že spoléhat na USA je předem prohraná partie. A jestliže si Gruzie vybere za spojence stát, který neustále porušuje snad všechna existující pravidla, když se mu to hodí do krámu, nemůže počítat s jeho seriózností ani v rámci vlastního spojenectví s ním. Dalším faktorem, který podnítil Saakašviliho zaútočit na Osetii, byla nepřítomnost tehdy premiéra Vladimíra Putina v Rusku, který pobýval v tom čase na olympijských hrách v Číně. Saakašvili, ale i Západ se báli Putina tehdy a bojí se ho i dnes. Předpokládali, a podle mého názoru správně, že Medveděv je podstatně slabší hráč. Nějak ale analytici situaci podcenili. Být v Číně, neznamenalo pro V. Putina být ze hry. Západ samozřejmě okamžitě přiřknul vinu za incident Rusku a trvalo celý rok, než Evropská komise musela se skřípěním zubů přiznat, že válku ve skutečnosti začala Gruzie. V důsledku stále probíhající informační války byli proto i Gruzínci zpočátku informováni tak, jakoby původcem války bylo Rusko. Až podstatně později se mezi lidi začala dostávat pravda. A proto souhlasím s Jaroslavem Baštou, že 10 let je krátká doba, aby se zapomnělo na ztráty. Dnes už ale příliš mnoho lidí v Gruzii pochopilo, že se jen opět potvrdilo staré pravidlo — Rusko války nezačíná, ale vždy je končí.
Nemyslím však, že by rozhodující pro zlepšení vztahu mezi Gruzií a Ruskem byla nová generace, která se narodila po srpnu 2008. Osobně sázím spíše na střední a starší generaci, která má přece jen životní zkušenosti, a kterou lze „omámit" přísliby západních „hodnot" jen na kratší dobu, což je v této situaci právě oněch 10 let. Klíčovým faktorem pro narovnání vztahu mezi oběma zeměmi je trh. Obrat zahraničního obchodu Gruzie je neustále v záporných číslech. A jak si lze zjistit, patří Rusko k největším obchodním partnerům i odběratelům gruzínského zboží. Když se podíváme na skladbu obchodních partnerů Gruzie, zjistíme, že kromě Ruska jsou to Turecko, Ázerbájdžán a Bulharsko. Vidíte tu snad někde západní evropské země nebo USA? A pokud jde o turistiku… Nemyslím, že by se Američané hrnuli do Gruzie za rekreací nebo poznáním. Stejně tak si nemyslím, že by se v tomto ohledu „přetrhla" západní Evropa. Takže zůstala-li Gruzii alespoň troška zdravého rozumu, měla by to být právě ona, kdo by měl usilovat o dobré vztahy s Ruskem. A ono k tomu narovnání dojde. Vždyť ty národy žily v jednotě a míru přes 250 let.Proč právě v Praze už tradičně probíhají jednání o obnovení vztahů mezi Gruzií a Ruskem? Mohla by Praha pomoci obnovit diplomatické vztahy mezi Ruskem a Gruzií, které byly v roce 2008 jednostranně přerušeny gruzínskou stranou?
Nemyslím, že by Praha mohla mít v tomto ohledu nějaký vliv a mám za to, že se to od ní ani neočekává. Spíše bych řekla, že Praha zaujala k této záležitosti konstruktivní přístup a nevadí ani jedné straně. Nezapomínejme také, že českými prezidenty byli od konfliktu roku 2008 Václav Klaus a Miloš Zeman. Ti oba dávají přednost konstruktivnímu dialogu a nesvazuje jim ruce rusofobie. I většina české společnosti dává přednost dialogu před válečným harašením. Takže Česká republika je z tohoto úhlu pohledu zcela vhodným místem pro podobná jednání. Tím spíš, že Praha je stále ještě velmi poklidné město, navíc schopné zajistit i bezpečnost pro tak důležité schůzky.V souvislosti s desátým výročím rusko-gruzínské války řekl ruský premiér Dmitrij Medveděv o možných katastrofických důsledcích vstupu Gruzie do NATO. Co tím myslel? A proč podle vašeho názoru zaujímá Rusko takovou kategorickou pozici v této věci?
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)