06:44 16. srpna 2018
Pomník císaře Karla IV. v Praze

Byl Karel IV. „soudruh“?

© Foto: Steve Collis
Názory
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
5130

Dějinným epochám dominují odlišné styly myšlení, odlišný vkus a mravy. Jinými slovy: „každá ves – jiný pes“. Buďme rádi, že se u nás zatím stále ještě rodí Tomášové, Jany, Kláry a Josefové. Vloni se u nás však rodili také Bonifácové, Deziderové, Thálie či Loly. Jestliže Itálie zná Prosdocima de Beldemandise, jaký div, že SSSR přišel s Dasdrapermou?

Tento článek je myšlen jako panoptikum kuriózních křestních jmen, která se skutečně dávala sovětským dětem, nejspíš v ranou fázi vývoje SSSR. Jejich nositelé mohou být stále na světě. Co dnes připadá „zvláštní", kdysi bylo zcela normální. Zde šlapeme nicméně po velmi tenkém ledě, až si přečtete následující ukázky, možná se budete chtít smát. Nespěchejte. Mějme stále na paměti, že mezi nejoblíbenějšími mužskými jmény roku 2018, která se v Británii dávají dětem, je také jméno Muhammad. Mezi oblíbenými ženskými jmény roku 2018 tamtéž je Luna i Aurora! Když to teď víme, pojďme si připomenout některá jména, která byla určena dětem narozeným v SSSR.

Sovětská (ruská) jména by se měla korektně vyslovovat. Jinak skončíme jako v hollywoodských filmech, kde citace ruštiny zní jako jazyk mimozemských Vogonů a nemá s ruštinou jako takovou nic společného

Jaký příběh se asi skrýval za křestním jménem „Revlit"? Pokud toto jméno rozklíčujete jako „revoluční literatura", pak hádáte správně, až na to, že nešlo o dobový termín, nýbrž o jméno pro chlapce. Trochu čarodějně pak zní jméno „Senťjabrína" (s měkkým [s'] na začátku), je odvozeno od ruského názvu měsíce září (senťjábr´). Mezi léty 1920-1930 se objevovalo dívčí jméno „Sojúza". Etymologie je tu průhledná (Sojúz sovětskich socialistíčeskich rěspúblik — SSSR). Zde si dovolíme malou jazykovědnou poznámku.

„Senťjabrína", „Revlit", „Sojúza" mají v sobě zakódovaný příběh ve zkratce. I lingvisticky jsou tato slova (vlastní jména) zajímavá

Jméno „Senťjabrína" má na začátku měkké [s']. Pokud ho budeme chtít jako Češi vyslovit (čeština nemá takovou hlásku), stačí jen pohnout špičkou jazyka tak, aby se špička jazyka (apex) dotkla zadní strany předních dolních zubů o něco výše, než je to běžné při českém [s] — zde po celou dobu artikulace „s" špička jazyka lehce tlačí proti rozhraní dásně a spodních řezáků. U ruského měkkého [s'] je bod dotyku výše (blíže k horní části dolních řezáků); zároveň podélný okraj jazyka (střední část jazyka) vyvíjí o něco větší tlak (tlačí do rozhraní horních stoliček a dásní), hřbet jazyka se vyklene blíže k hornopaterní klenbě, takže sluchový dojem z měkkého ruského [s'] je takový, že zní tónově výš, než „tvrdé" české [s]. Obdobu našeho tvrdého [s] mají Rusové také, viz hovorový výraz pro SSSR: „Svaz" (Союз): „Byl jsem ve Svazu — Я был в Союзе."

V jménu „Senťjabrína" je měkké ještě i [ť], ale také [r']. Naučit se správně rusky vyslovovat je pro Čechy proto poměrně obtížné. Generace čtyřicátníků si jistě vzpomene, proč ve jménu „Sojúza" budeme „o" číst jako „a". Kdyby to chtěl někdo kritizovat, co si to ti Rusové vymysleli, pak se, čtyřicátníci, zeptejte svých dětí chodících do angličtiny na následující. Zjednodušeně řečeno: proč se anglické „A" jako Abraham vyslovuje [e(j)] — tedy [ejbrehem]; proč se anglické „E" jako Eve vyslovuje [i] — tedy [i:v]; proč se anglické „I" jako Isaac vyslovuje [a] — tedy [ajzәk]?

Už vás snad nepřekvapí, že jméno „Revlit" skrývá měkké [l'], které Češi slýchávali za ČSSR od Slováků, proto jej umíme vyslovit; zamysleme se nad slovenskou větou: „sedím na lavici, volím l'avici". Lavice = židle. Ľavice = levicová strana (levice, čs.). Rozdíl je dán korelací mezi tvrdým a měkkým „L".

Fed, Edil, Jatěja aneb „já jsem ateista. Díky Bohu!"

Zatímco etymologie klučičího jména „Fed" — neplést si s americkým FEDem (Federálním rezervním systémem USA) — má co dělat se zkrácenou podobou jména Felixe Edmundoviče Dzeržinského (1877-1926) a pánští nositelé jména „Fed" vzdávají hold ruskému revolucionáři, pak „Edil" a „Jatěja" byla jmény ženskými. Od čeho se odvozovala „Edil"? Zde se jedná o abreviaturu spojení „Tato dívka pojmenovaná po Leninovi — эта девочка имени Ленина". „Jatěja" pak vyjadřovalo ve zkratce: „Я — атеист (jsem ateista)".

Ruská věta „jsem ateista" je pro českého mluvčího zajímavá tím, že Rusové nepoužívají v přítomném čase tvarů slovesa být: jsem, jsi, je, jsme, jste, jsou. V ruštině jsou tyto tvary shodné (есть, čs. jest), protože tyto tvary v prézentu nic nerozlišují, přestaly se používat. Uvedená věta povinně používá osobního zájmena. V takové situaci by totiž nestačilo říct jednoslovně „ateista" (ve vztahu k sobě samému). Není vyloučeno, že nejedna Jatěja přesto později v životě chodila do kostela. Kdybychom měli zažertovat, vzpomeňme si na jeden v Česku velmi známý film režisérky Věry Chytilové (1929-2014). Jedna z postav v podání herce Arnošta Goldflama tam říká: „(Já) jsem ateista. Díky Bohu!"

„Junpion", „Jarek", „Cac", „Stalénberija", „Prazdnosvěta", „Nisercha" a „soudruh" Karel IV.

Junpion je poměrně lehký případ. V ČSSR byl každý desátý (formálně) komunista. Předtím si prošel fází pionýra. Junpion znamená „юный пионер — mladý pionýr". Slovo pionýr je u nás jakoby zprofanované. Ve skutečnosti má mezinárodní konotace až takové, že USA pojmenovaly dvě vesmírné sondy tímto jménem — Pionýr 10 (míří k hvězdě Aldebaran) a Pionýr 11 (míří do souhvězdí Orla). Je to jako se slovem „soudruh". Nyní se rovněž pociťuje jako zprofanované. Ale již velký klasik Jan Neruda, český spisovatel, ve své „Romanci o Karlu IV." Píše: „[…] Přec zase číši k ústům zdvih' (Bušek z Vilhartic, pozn.), / a napiv se, své velké dobré oči / teď kradmo přes stůl po soudruhu točí (po Karlu IV., pozn.), / ten však je jako pěna tich…"

„Jarek" nás svým původem udiví. Pro tehdejší sovětské občany mělo být jasné, že jde o tvar, který se vztahuje k pojmu „jaderný reaktor" — Jarek. Kdo by se dnes pozastavoval nad jadernými reaktory. Ale tenkrát? Tenkrát byla jiná doba. Své o tom vědí nositelé jména „Cac"; zde je vysvětlení méně romantické. Křestní jméno „Cac" vzniklo zkrácením „центральный аптечный склад — centrální lékárenský sklad". Nezapomeňme však, jaká byla situace před objevením penicilinu. Kolik bylo infekcí a v jakém ohrožení běžní lidé žili. Paradoxně se do tohoto stavu začínáme dnes opět vracet s tím, jak přestávají být účinná antibiotika (díky jejich nadužívání).

Křestní jméno „Stelénberija" dost možná není třeba komentovat. Co však původně znamenalo „Prazdnosvěta"? Zde jste nejspíše neuhodli. Nejedná se o prázdnotu světa, článek o depersonalizaci a derealizaci přineseme zvlášť. Toto jméno totiž odkazuje na spojení „праздник советской власти — oslava sovětské moci". Konečně jméno „Nisercha" je ženské jméno, které je vlastně zkratkou pro Nikitu Sergejeviče Chruščova. Nikitu Sergejeviče si český čtenář jistě pamatuje z doby tzv. „karibské krize". Byl to ruský generální tajemník, který navštívil USA. V Americe pak navštívil Hollywood, setkal se s krásnou herečkou Shirley MacLainovou a hlavně pak bouchal botou do stolku před sebou v OSN, když se dožadoval slova.

(na této ukázce je naprosto neuvěřitelný multikulturní přístup Chruščova. Jako by současná německá kancléřka Merkelová opisovala od Nikity Sergejeviče Chruščova. V tomto smyslu se EU stává SSSR…)

Tomuto politikovi a představiteli SSSR let 50.-60. náležejí následující slova:

Těmito slovy by současná RF měla odpovědět na západní sankce. Sovětskou společnost tehdy hnal sice motor ideologie, dívky dostávaly jména jako „Dazdraperma" („Да здравствует первое мая! — Ať žije První máj!"), chlapci pak „Sonar" (kupodivu nikoli hlubinný radar, nýbrž „советский народ — sovětský lid") či „Urgavněb" („Ура, Гагарин в небе! — Hurá, Gagarin na obloze!"), ale SSSR uměl uhodit hřebíček na hlavičku. Co vlastně řekl Nikita Chruščov, když byl v Americe?

„Вы сейчас идёте впереди нас, нам ещё надо хорошенько поработать и попотеть, чтоб вас догнать. Приналяжем, догоним, обгоним и вперёд пойдём! Это моё убеждение. Вы можете смеяться, над этим. Но посмеётесь, когда мы, знаете, обгоним вас и скажем — "Господа капиталисты, до свидания, наш поезд сюда идёт. Пожалуйста, за нами!"

Překlad: „Nyní kráčíte před námi, musíme v potu tváře ještě hodně zapracovat, abychom vás dohonili. Vynasnažíme se, dohoníme vás, předběhneme a půjdeme v čele! To je mé přesvědčení. Můžete se tomu smát. Chci vidět, jak se budete smát, až my, víte-li, vás předběhneme a řekneme: ‚Pánové kapitalisté, na shledanou, náš vlak uhání tímto směrem. Prosím, následujte nás!‘ "

Není divu, že plamenné řeči Nikity Sergejeviče ponoukly mnohé mladé zanícené maminky dát svým dcerám jméno po něm, tedy „Nisercha", taková byla zkrátka doba. Existuje však ještě mnohem více eufonický tvar pro dívčí jméno — „Ninel´" (Нинель). Budiž to hádanka pro čtenáře Sputniku: Co znamená Ninel´? Přečtěte si jméno pozpátku a pochopíte.

Zdroje:

  • Оливериус, Зденек: Фонетика русского языка. Praha: SPN, 1987.
  • Hála, Bohuslav; Sovák, Miloš: Hlas, řeč, sluch. Praha: SPN, 1962.
  • Seznam jmen sovětského původu

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Ukrajinská spisovatelka o svém boji proti ruštině v dětském táboře
Simoňanová vyzvala Porošenka na duel v ruštině. Slíbila přiznat Krym ukrajinským
Ukrajinský sportovec oznámil, jak chce za ruštinu škrtit
Newsweek: CIA shání Američany se znalostí ruštiny. Moc se jí to nedaří
Štítky:
ruský jazyk, ruština, SSSR
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku