12:15 20. září 2018
Budova Emauzského kláštera zničená po americkém leteckém náletu na Prahu v únoru 1945

Spojenci bombardovali Prahu záměrně, říká kurátor letecké sbírky NTM v Praze Michal Plavec

CC BY-SA 3.0 / JUDr. Jaroslav Lašťovka / Emauzký klášter a bývalé Ministerstvo sociální péče v Praze po bombardování ze 14. 2. 1945
Názory
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
31602

Kurátor letecké sbírky Národního technického muzea v Praze Michal Plavec, autor knih, uvedl, že zatímco nálet na Prahu na „sv. Valentýna“ 1945 nebyl záměrem USA, stejně zemřelo 700 Pražanů, přes 1 100 bylo zraněných a poškozeno bylo v různé míře až 13 000 domů. Pak při plánovaném náletu USA na Prahu 25. 3. 1945 bylo nasazeno už 1 500 bombardérů…

*Text interview je upraven pro psanou podobu, autentický zvukový záznam si poslechněte z nahrávky níže. Rozhovor se původně točil kolem bombardování ze 14. 2. 1945. Nakonec jsme zrekapitulovali americká bombardování Protektorátu Čechy a Morava. Proto ve výsledku Sputnik zjistil, že USA (Spojenci) Prahu bombardovaly jednou omylem a jednou zcela záměrně.

Sputnik Česká republika má možnost zeptat se pana Michala Plavce, kurátora letecké sbírky Národního technického muzea v Praze, na několik skutečností ohledně tzv. bombardování Prahy na konci II. světové války. Pan Michal Plavec je autorem knih, které se zabývají touto problematikou. Dovolte nám se Vás zeptat nejprve obecně, jak je to vůbec s bombardováním Prahy v letech 1944-1945?

Michal Plavec: Američané měli plán bombardovat Prahu, hlavně pak zbrojní podniky, které spadaly pod koncern Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD) v Karlíně a ve Vysočanech. Již v druhé půlce roku 1944 plánovali masivní nálet stanovený na 30. 10. 1944, tedy nejen na Prahu, ale i na továrny v Klášterci nad Ohří a v sousedním Kostelci. Z toho náletu tehdy sešlo. Bylo plánováno, že USA budou Prahu bombardovat i s městy, která jsem zmínil. Mělo být nasazeno kolem 1 000 letadel (polovina měla být stíhací, polovina bombardovací). Kvůli počasí z toho sešlo. Operace se měly zúčastnit US bombardéry z 15. letecké armády, které měly základny v Itálii. Ale počasí toho dne bylo holt tak špatné, že celá tato armáda vyslala do vzduchu pouhých cca 40 letadel. Přitom Američani jinak nasazovali každý den až 2 000 bombardérů a stíhaček.

Syrský MiG-23
© Sputnik / Dmitry Vinogradov
Všiml jsem si, že na budově nemocnice na Karlově náměstí radní Prahy 2 umístili pamětní plaketu s informací o bombardování v této době. Nenapsali tam, kdo koho bombardoval. Když jsem se na to ptal, nechtěli poskytnout konkrétnější data. Jak si to vykládáte?

Podle mě to skutečně nevěděli, když jste se jich ptal. Ale na Karlovo náměstí a okolí cílil nálet USA 14. 2. 1945, který dodnes vzbuzuje velké emoce.

Když jsem se díval na příslušné záložky e-stránek českých měst, tedy nejen Prahy, která byla celkově bombardována našimi tehdejšími spojenci, ztráty šly do tisíců, dokonce i v případě Vinohrad, mám-li správné informace, tam umíraly stovky, spíše tisíce. Jde o „banální" akci? Je to omyl? Jak se to dá traktovat v kontextu historie? Co již dnes víme?

Co se týče bombardování, ano šlo to do desítek, ale ne do stovek, to byly skutečně výjimečné případy. Celý ten nálet na Popeleční středu nebo na svátek sv. Valentýna v roce 1945 měl úplně jiné souvislosti a Praha nebyla žádným cílem. Došlo skutečně k největšímu omylu, stále se o tom diskutuje, nikdo nebyl schopen předložit jiné dokumenty, než máme my z amerických archivů. Primárním terčem tohoto náletu byly Drážďany. Byla to série denních a nočních náletů mezi 13. a 15. únorem 1945. Ty nálety měly 2 důvody. 1) Maršál Sir. Arthtur Harris se domníval, že systematickým bombardováním civilních čtvrtí německých měst se zlomí německá morálka a uspíší to německou kapitulaci. O to mu šlo. 2) Důvodem k masivním náletům roku 1945 vůbec byla souvislost s Berlínskou operací a předtím s Viselsko-oderskou operací Rudé armády. Generální štáb Rudé armády požádal spojence, aby systematicky bombardovali nádraží a mosty v Drážďanech, což mělo zamezit přesunu německých vojsk ze západní fronty na východní a obráceně. Což se skutečně stalo. Máme o tom dokumenty, osobní výpovědi svědků, je jasné, že tam došlo ze strany velení USA k chybám již při plánování té akce. Krom toho nevládlo zrovna dobré počasí. Silný boční vítr dosahoval rychlosti až 150 km/h. To sneslo celý bombardovací skupinu jižně od plánovaného kurzu. Zároveň se již při přeletu nad kanálem La Manche a dále nad územím Nizozemí vinou špatného počasí a plánování bombardéry dostaly do bateriové palby německého dělostřelectva a musely znovu dělat úhybné manévry. Z celé skupiny, kterou vyslala americká 8. letecká armáda, bylo proti Drážďanům toho dne 14. 2. 1945 vyčleněno přibližně 500 bombardérů. Stovka těchto bombardérů, první bombardovací křídlo, se vinou špatného plánování a selhání palubních radarů a dalších věcí prostě odklonila od kurzu. Letadla bombardovala území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Z toho asi 12 bombardérů shodilo bomby na Plzeň, 25 vysypalo pumy na Mostecko, posádky se domnívaly, že bombardují tehdejší tzv. Hydrierwerk v Záluží u Mostu, zbylých 62 bombardérů doputovalo až nad Prahu.

Když jsem se podíval na webové stránky dotyčných měst, která byla bombardována, když sem počítal, byla tam města jako Kolín, Zlín, Ústí nad Labem, Praha, Brno, Litvínov. To je minimálně 13 měst. Šlo o sérii spojeneckých útoků, asi by se to nemělo vše míchat dohromady, ale při těch dalších bombardováních vládlo naopak dobré počasí. Brňáci se dokonce domnívali, že jde o pouhý přelet spojeneckého svazu. Vylezli na střechy budov a vítali letadla. Čekali, že budou shazovat čokoládu… Existuje o tom dokument ČT „Osudové okamžiky — Brno 1944", skutečně řada budov v Brně byla poškozena včetně porodnice. Zajímalo by mě, v kontextu tohoto všeho, operujeme-li s americkými archivy, nakolik máme k dispozici archivy domácí?

Máme všechno k dispozici. Jen co se týká Brna, mícháte několik náletů dohromady. Porodnice byla zasažena při dubnových náletech 1945 letectvem Rudé armády.

Jde-li o dokument ČT „Osudové okamžiky — Brno 1944" argumentuji jen tím, co jsem zjistil z dokumentu ČT (šlo o spojenecké bombardování roku 1944, pozn.). V onom dokumentu hovořili o náletu USA. Zajímalo by mě, jak tyto fenomény rozlišit, vyznat se v tom kdo, kdy, komu co… Zda byste toto upřesnil?

Vy hovoříte o 13 městech. Myslím, že jich bylo více. Pojďme si zrekapitulovat, co bylo cílem spojeneckého bombardování. Od roku 1940 byly cílené nálety na Plzeň, které se až do r. 1944 víceméně nepovedly. V tomto smyslu bylo aktivní RAF (Velká Británie), které především bombardovalo v noci. Již tehdy docházelo k tragickým omylům, částečně proto, že Němci vybudovali maketu falešné Škodovky daleko od města, viz nálet v roce 1943, bomby tehdy dopadly na psychiatrickou léčebnu v Dobřanech a byl zde velký počet obětí. Druhým místem, které bylo nejčastěji bombardované, byl právě Most, resp. Hydrierwerk v Záluží u Mostu. Tyto objekty byly systematicky bombardované od roku 1943, v podstatě vyjma Plzně, až do roku 1944. Spojenci jinak z mnoha důvodů nebombardovali cíle v protektorátu. Území protektorátu leželo daleko od spojeneckých základen v Británii. Až do poloviny roku 1944 mělo ještě nacistické stíhací letectvo sílu, dokázalo úspěšně bojovat proti spojeneckým náletům.

Systematická vlna bombardování, která nejvíce postihla města v Čechách a na Moravě, začala v polovině roku 1944. Jako první v rámci té kampaně byl nálet 12. 5. 1944 na Most, resp. Záluží u Mostu, s tou velkou rafinérii, tzv. Hydrierwerk. Primárním cílem těch prvních náletů bylo bombardovat rafinérie pohonných hmot. Tato kampaň se spojencům vyplatila, vzhledem k tomu, že představitelé nacistického Německa po válce potvrdili, že systematické bombardování těchto rafinérií snížilo možnosti všech druhů německých zbraní s tím, že se velmi citelně např. omezil výcvik pilotů, který klesl na pouhou čtvrtinu z toho, co bylo předtím. První nálety, které byly na seznamu USA, byly proti rafinériím v Pardubicích, Kolíně. Američané útočili proti podzemnímu úložišti pohonných hmot u Roudnice nad Labem, proti Kralupům nad Vltavou, což byla ovšem chyba jejich letectva azpravodajských služeb, jelikož v těch Kralupech už nebyla rafinerie funkční. Bylo plánováno, že Praha bude bombardována 30. října 1944, ale z dotyčného masivního náletu na Karlín a Vysočany sešlo kvůli špatnému počasí.

V druhém plánu byly cílené nálety na letiště. Praha jako taková, jak už jsem říkal, pokud nebudeme mluvit o bombardování na konci války německým letectvem, kdy němečtí proudoví letci útočili proti pražskému povstání, Praha jako taková byla bombardována třikrát. Jen jeden nálet z těchto tří byl plánován.
První nálet 15. listopadu 1944 se odehrál také za velmi špatného počasí, kdy se Američané dokonce domnívali, že bombardují sídla v Rakousku. Ve skutečnosti formace bombardérů byla roztrhána kvůli špatným povětrnostním podmínkám a počasí. Letouny pak po trojicích bombardovaly několik míst v jižních Čechách a bomby padaly spíše do polí. V Havlíčkově Brodě došlo ke ztrátě na životech. Jeden nebo dva bombardéry 15. listopadu 1944 zavítaly nad Prahu, kde shodily pumy do prostorů holešovické elektrárny, ale většina spadly do Vltavy. Piloti v hlášení neuváděli, že bombardovali Prahu, nebo jižní či východní Čechy. Nálet 14. 2. 1945, ať si o něm kdokoli cokoli říká, byl mířený proti Drážďanům, a tady došlo k chybě.

Z výpovědi amerických navigátorů, které jsem měl k dispozici, je zřejmé, že vzhledem k úhybným manévrům a k tomu větru se stroje dostaly úplně mimo kurz. Samozřejmě, oficiální vysvětlení je takové, jaké je. Ve skutečnosti ale došlo k tomu, že si Američané uvědomovali, že bombardují Prahu. Rozhodli se ji bombardovat z prostého důvodu, v bombardérech nebyl dostatek paliva, aby se vrátily bezpečně na své základny v Británii. Jeden z navigátorů (z oněch celkových 62 bombardérů) který se měl řídit rozkazy hlavního navigátora, odmítl bombardovat, protože si uvědomoval, kde Američani ve skutečnosti jsou. On sám to popisoval, když jsem s ním hovořil, že shodili bomby na nějaké malé město u Prahy. Bylo to někde na Benešovsku, shodou okolností větší část těch pump spadla do výcvikového prostorů zbraní SS. Plánované to nebylo. Zbytek bombardérů shodil pumy na Prahu.

Pražanům se vymstilo především to, že ignorovali a nedbali hlášení, aby se schovali do krytu. Uposlechla jen malá část lidí. První pumy dopadly na hřbitov Malvazinky. Šlo to pak přes Karlovo náměstí na Vinohrady. Poslední pumy spadly někde před nákladovým nádražím Žižkov. Tady v té souvislosti je třeba si uvědomit, že nálet samotný netrval déle než 5 minut. Pro Prahu bylo neštěstím, že skutečně v pumovnicích letadel byly jak trhavé bomby, tak zápalné bomby, a ty měly způsobit požáry civilních čtvrtí. Proto ta čísla byla alarmující. Šlo o jeden z nejhorších náletů, který kdy vůbec Protektorát Čechy a Morava zažil. Oficiální statistiky, které byly k dispozici, uvádějí, že bylo okolo 700 mrtvých a 1184 zraněných. Poškozeno bylo nenávratně kolem 200 domů, ale různý stupeň poškození utrpělo dohromady 13 000 budov v Praze. Bylo poškozeno mnoho oken tlakovou vlnou. V Praze byl tehdy nedostatek skla a díky zimě to celkově nebyla žádná sláva. Američané chtěli bombardovat Prahu, ale ne v rámci tohoto jednoho bombardování. Plánovaný útok (systematický nálet) se udál 25. 3. 1945. Část bombardérů útočila na továrny ČKD v Karlíně a ve Vysočanech. Druhá se zaměřila na pražská letiště Kbely, Letňany, Čakovice… Pro představu: jestliže 14. února Prahu bombardovalo 50 letadel, ještě ke všemu bez stíhacího doprovodu, 25. 3. 1945 Prahu bombardovalo 1 500 bombardérů a 500 stíhacích letadel. Tento útok byl plánovaný a masivní.

Dá se porovnat bombardování našich měst spojeneckými bombardéry a bombardéry Rudé armády?

Nedá. Zatímco Rudá armáda provedla tzv. „taktické bombardování", podporovala tím postup pozemních sovětských vojsk, u bombardování spojenci šlo čistě o „strategický záměr" (strategické operace).

Vysvětlil byste ještě rozdíl mezi strategickým a taktickým bombardováním?

Strategická operace má za cíl zasahovat úderem vnitrozemí nepřátelského státu, narušovat zbrojní výrobu, poškozovat letiště… Taktické operace souvisejí přímo s postupem pozemních vojsk. Většina je vyžádána těmito pozemními vojsky. Má se zabránit dalším zbytečným ztrátám na životech.

Poznámka:

Michal Plavec vydal knihy, které mapovaly bombardování Kolína, leteckou válku na Podřipsku, bombardování Prahy a ve východních Čechách. Co se týče dalších syntéz, Michal plavec mapoval historii náletů na naše města letadly RAF, USA, Luftwaffe i Rudé armády (8.-9. května 1945). Michal plavec uvedl také, co můžeme vidět v letecké sbírce Národního technického muzea v Praze. Sbírka klade důraz na letouny vyrobené na území bývalého ČSSR i Rakouska-Uherska. Jsou tu i exponáty z období II. světové války. Najdeme tu jak britský Spitfire, tak i sovětský Lavočkin La-7 (dlouhodobě vystavený v muzeu ve Kbelích).

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Prezident Polska promluvil o důležité lekci Druhé světové války
Ve Francii objevili bombu z dob druhé světové války
Požáry v Irsku odhalily vzkaz z doby Druhé světové války
USA připomněly ČLR zkušenost z druhé světové války v otázce militarizace ostrovů
Oil Price: Putin dominuje světovému ropnému trhu a odsouvá OPEC na druhou kolej
Štítky:
bombardování, oběti, Druhá světová válka, Sovětský svaz, Česká republika, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku