08:00 19. listopadu 2018
Místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna

Foldyna o konfliktu s RF: Mám pět dětí, pokusy o rozdmýchávání válek považuji za zločinné

© Foto: Facebook/ČSSD
Názory
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
9643

Spojili jsme se s místopředsedou ČSSD Jaroslavem Foldynou. Zajímalo nás, schází-li po právě proběhlých komunálních i senátních volbách ČSSD na úbytě, resp. co se děje s evropskou a naší levicí obecně. Ptali jsme se na protiruské sankce, roli Visegrádu i na to, zda se v Evropě schyluje k válce.

Jsme svědky konce evropské levice? Je ČSSD stranou již vyšisovanou? Její ideály vyčpěly?

Chybou ČSSD je, že se pořád odvolává na nějakou 150letou tradici. Další vada na kráse a přitažlivosti spočívá v tom, že současná rétorika sociálních demokratů podřadila problémy pracujícího člověka jakýmsi neliberálním principům, které s opravdovým liberalismem mají společný jen ten název. Z tohoto důvodu lidé v právě proběhlých volbách ČSSD nepřijali. Co více — sama ČSSD se stala stranou konfekční a tím rezignovala na svou původní levicovost — myslím tím levicovost chápanou jako hájení zájmů pracujících lidí. Sociální demokracie dokonce ty evropské strany, které tyto zájmy hájí, označuje za radikální, ba extrémní.

Je to známka určitého podbízení se EU?

ČSSD musí upravit svá ideová východiska a následně i rétoriku. Navzdory Lisabonu a dalším „závazkům" se například musíme umět postavit k migrantům a válečným konfliktům. Krize levice (i když pojem „levice" je dnes velmi nejasný) skutečně existuje. Musíme umět hájit i naše národní zájmy. Zdůrazňuji ale, že patříme do EU! Musíme ovšem změnit její současnou podobu. Ani Viktor Orbán přece neusiluje o to, aby se Maďarsko z EU vyčlenilo. Proto je chyba, že v EU i v ČR existuje tendence, která Maďarsko paušálně kritizuje. Nebylo by dále ani produktivní, kdyby z našeho členství v EU plynuly Evropské unii, či nadnárodním korporacím, nějaké jednostranné výhody, míním tím například odliv kapitálu z ČR. Kdyby to takto mělo zůstat, tak je jasné, že tlak na opuštění EU bude sílit.

Historicky se jeví, že podmínkou našeho členství v EU bylo zajištění členství ČR v NATO. Jak lze věřit ve férovost Evropy, která přikročila k bombardování Jugoslávie v roce 1999? Co když EU udělá podobné „chyby" i nyní, viz migrační krize (syndrom „mamá Merkel")?

Pojďme se dívat do budoucnosti, neřešme staré konflikty. Navíc férovost, zejména v politice, je velice ohebný termín — většinou vítězí zájmy. Možná je to tak i dobře, protože situace je pak čitelnější. Vize pro Balkán je v jeho spolupráci, což by se mohlo podařit v oblasti ekonomiky i energetiky. Zde vidíme, že je důležitá kooperace s Ruskou federací. Změnu poměrů bych dokumentoval na tom, že se na Balkáně obnovilo historické vlakové spojení — známý Olympijský vlak na trase Bělehrad-Sarajevo. Dotyčný vlak byl na čas zrušen kvůli válce. Kdybychom se pořád ohlíželi do minulosti, tak bychom se dnes nemohli podívat na Němce, Rakušany, Poláky, Maďary a vlastně i na Slováky. Jakožto Evropané se musíme umět přenést přes vzájemné minulé konflikty, protože nemáme jinou možnost. Spojuje nás ale mnohem více věcí, než rozděluje. Stmelujícími faktory jsou způsob života, kultura, historie, víra a Evropa, kterou všichni milujeme, pokládáme ji za svůj domov, za který neexistuje alternativa. Je však pravdou, že aby se změny na Balkáně udály, je třeba, aby přišly nové silné osobnosti. Musíme se skutečně dívat do budoucna, ne do minulosti.

Hovoříte-li, že se nemá kritizovat Maďarsko, že máme vnímat konsolidaci Balkánu, že bychom měli zřejmě posilovat komunikaci také uvnitř V4, nebylo nakonec chybou, že se rozpadlo Rakousko-Uhersko? Nejsme spíše svědky pokusu o vymazání historické paměti lidí? V Polsku senát schválil nyní již platnou novelu zákona (2017) na odstranění památníků Rudé armádě, která v Polsku ztratila 500 000 vojáků. Jan Hamáček vás přece „nepochválil", když jste na Olšanech uctil památku tam pochovaných sovětských vojáků…

Nechtěl bych teď sklouzávat k levným komentářům, nakolik byla možnost přijmout federalizaci Rakouska-Uherska, již císař Karel I. snad i navrhoval… Že pokusy přepisovat historii existují, je fakt, ale tak je tomu do jisté míry vždy.

Pravda neexistuje?

Interpretace historických dějů se liší v závislosti na čase a zájmech toho, kdo děje vysvětluje. Jen by nemělo docházet k naprostému převracení historických skutečností.

Jak je to se vztahem k Rusku? V Norsku se už rok schyluje k velkému vojenskému cvičení (říjen 2018), kterého se účastní ty složky armády, které obvykle plnívají útočné úkoly. Na Ukrajině před pár dny havarovalo SU-27, tedy ukrajinský stroj sovětské výroby pilotované vojáky armády USA (USAF). Vůbec Evropa si myslí, že na Ukrajině současná vládní garnitura přišla k moci „ústavní" cestou. Ukrajina mimochodem uznala za své hrdiny pronacistické kolaboranty Stěpana Banderu a Romana Šuchevyče ještě v roce 2010. Není to naopak známka toho, že se v Evropě a ve světě schyluje k válce? Co když rozklad tradičních evropských stran s dlouholetou tradicí (viz ČSSD) je těchto procesů odrazem? Co když jde o celoevropský politický požadavek na 1) překroucení historie 2) zákaz dosud přijímané traktace dějin 3) vymazání tradičních hodnot?

V první řadě chci říci, že mám pět dětí a jakékoli pokusy o rozdmýchávání konfliktů či rovnou válek považuji za zločinné… A ano, svět je složitý a politika je málokdy černobílá.

Děkujeme za rozhovor.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Zdroje:

https://www.kp.ru/daily/26895/3940095/

https://www.businessinsider.com/marines-take-light-armored-vehicles-anti-tank-to-norway-nato-exercise-2018-10

Více:

Su-27, který havaroval na Ukrajině, byl od roku 2009 nevhodný pro lety
Byl zveřejněn hlavní důvod zřícení Su-27 na Ukrajině
Prezidenti V4: Evropská unie je projektem budoucnosti
Orbán zneužívá V4 pro své vlastní cíle, tvrdí na Slovensku
Štítky:
politici, interview, Rusko, ČSSD, Jaroslav Foldyna, Česká republika, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku