07:24 17. listopadu 2018
Zlaté cihly

Historické bankovky vysvětlují, proč investovat do zlata a nevěřit penězům

© Fotolia / Oleksiy Mark
Názory
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
6610

Podíváte-li se na historii podílových fondů, málokdy vás statistika pustí do hlubší minulosti. Jejich výkonnost bývá méně průkazná. Zažili jsme i krachy burzy. Statistika* rovněž říká, že dvěma třetinám střednědobých investorů nevychází strategie. Naštěstí je tu několik tisíc let osvědčený produkt, o jehož vlastnostech vypovídají staré bankovky.

Obrázek 1: Německá poválečná hyperinflační bankovka vydaná Říšskou bankou roku 1923. Mohli jste si za ni tenkrát koupit například nějakých 15 vajec! Byla potištěná jen z jedné strany.  Její nominál byl 5 000 000 000 (miliard) marek. Tyto bankovky se hodily leda na vytapetování pokoje...
© Sputnik / Vladimír Franta
Obrázek 1: Německá poválečná hyperinflační bankovka vydaná Říšskou bankou roku 1923. Mohli jste si za ni tenkrát koupit například nějakých 15 vajec! Byla potištěná jen z jedné strany. Její nominál byl 5 000 000 000 (miliard) marek. Tyto bankovky se hodily leda na vytapetování pokoje...

Tato německá bankovka vydaná pár let poté, co Německo prohrálo I. světovou válku, nebyla kryta zlatem. V té době peníze jiných států zlatem kryty ještě byly. Kromě toho státy vítězné Dohody uvalily na Německo zpočátku takové reparační požadavky, že Říšská banka přišla o zbytky zlata. Vlastní státní dluh Německa byl rovněž obrovský. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat, z peněz se staly „papírky" v pravém slova smyslu. Došlo k neuvěřitelné inflaci. Kdo měl předtím peněz dost, byl najednou chudák, pokud nevlastnil zlato nebo výrobní prostředky. Určitou výhodu měli ti, kdo si stihli vzít půjčky, protože je dokázali rychle splácet již v devalvovaných penězích. Německá střední třída však byla nejvíce bita, nejvíce nespokojena. Odsud vyvěrá důvod, proč značné popularity nabyl o něco později jistý známý „malíř pokojů" — Adolf Hitler.

I přesto že bankovka na obrázku 1 nemá prakticky žádnou reálnou hodnotu, stálo na ní: „Wer Banknoten nachmacht oder verfälscht, oder nachgemachte oder verfälschte sich verschafft und in Verkehr bringt, wird mit Freiheitsstrafe nicht unter zwei Jahren bestraft…

[…] Vom 1.Februar 1924 ab kann diese Banknote aufgerufen und unter Umtausch gegen andere gesetzliche Zahlungsmittel eingezogen werden"

Z textu na bankovce zhruba čteme, že ten, kdo by chtěl padělat bankovky nebo takové získat, nebo je pouštět do oběhu, bude potrestán odnětím svobody na dobu od dvou let. Také se na bankovce uvádí, že tato může být od 1. února 1924 nahrazena bankovkami jinými, což se stalo. Z výše řečeného vyplývá, že bankovky, na rozdíl od zlata, zastarávají, vyjímají se z oběhu, stávají se z nich „papírky", mající cenu materiálu (papíru). Není vyloučeno, že po určité době historickou bankovku vykoupí sběratel. Pokud nebude poptávka mezi sběrateli, tak smůla. Zlato se nakupuje a prodává, co lidstvo pamatuje. 5 miliard marek (historickou bankovku) lze v Česku nyní koupit např. za 100 Kč, viz filatelie-stosek.cz

Co dnes pořídíte za 100 Kč například v Costa Coffee? Díváme-li se na nápojový lístek, lahodné Mocha, kávově-čokoládový nápoj s pěnou si tam lze dát za 99 Kč. Inu, milujeme kapitalismus.

US dolar se zatím drží, jak dlouho?

Penize.cz uvádí, že „v říjnu 1923 musel kvalifikovaný dělník pracovat celých 9 hodin, aby si mohl koupit libru margarínu. Litr mléka stál 5,4 miliónů marek, dopisní známka celé 2 milióny. Inflace nabývala bizarní formy. 1 americký dolar tehdy stál 25 260 208 000 (25 miliard 260 miliónů 208 tisíc) marek". Bochník chleba v říjnu roku 1923 stál 670 milionů říšských marek (alphahistory.com), tucet vajec bylo k mání za 4 miliardy marek… Nejvyšší nominál, který Říšská banka vydala, se rovnal 100 trilionů marek. Pro zajímavost: roční rozpočet USA pro fiskální rok 2019 činí něco přes 4 triliony amerických nepodložených ničím ale bezvadně validních dolarů. Doslova žijeme v „říši snů". Na podzim roku 1923 bylo v Německu v oběhu 400 bilionů trilionů říšských marek. Je prakticky udivující, že v Německu tyto naprosto ničím nekryté peníze dokázali tenkrát tak rychle tisknout. Na frak dostala střední třída Němců, která před válkou sázela na běžné investiční nástroje. Alphahistory.com sumarizuje, že 100 000 marek před válkou byl v Německu slušný kapitál, který po I. světové válce v roce 1923 sotva stačil na šálek kávy!

Obrázek 2: Československá bankovka z roku 1961. Pamatujete heslo – „Komu se nelení, tomu se zelení“?
© Sputnik / Vladimír Franta
Obrázek 2: Československá bankovka z roku 1961. Pamatujete heslo – „Komu se nelení, tomu se zelení“?

Podstatné je, že tato bankovka ČSSR byla kryta částečně zlatem. V šedesátých letech byl 1 americký dolar zhruba za 6 našich korun československých (historie.cnb.cz).

Roku 1959 bylo třeba na 100 korun pracovat 28 hodin (ekonomika.idnes.cz). Roku 1969 už to ale bylo „jen" 13,5 hodiny.

Obrázek 3: Detail československé stovky s informací, že je krytá zlatem. Obrázek 2 a 3 zachycují zadní stranu československé stokoruny. Ve výřezu (detailu) zadní strany vespod čteme: „BANKOVKY JSOU KRYTY ZLATEM A OSTATNÍMI AKTIVY STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVESNKÉ“
© Sputnik / Vladimír Franta
Obrázek 3: Detail československé stovky s informací, že je krytá zlatem. Obrázek 2 a 3 zachycují zadní stranu československé stokoruny. Ve výřezu (detailu) zadní strany vespod čteme: „BANKOVKY JSOU KRYTY ZLATEM A OSTATNÍMI AKTIVY STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVESNKÉ“

Roku 1965 se v ČSSR za stovku dalo koupit cca 6 litrů bílého vína nebo 38 kilo chleba, což je zhruba tolik bochníků chleba Šumava. Roku 1973 se v ČSSR za stovku pořídlo 47 litrů benzínu „NORMÁL". V současné době se říká, že socialismus nebyl tak levný, neboť byly nízké platy. Dnes je průměrný plat mnohem vyšší (2018), ale otázkou je, kolik procent populace na průměrný plat vůbec dosáhne. V každém případě se v národě dodnes ozývá, že společně s mincí 1 Kč byla stovka z roku 1961 asi nejkrásnějším naším platidlem vůbec. Tato bankovka má dnes sběratelskou hodnotu, ale v krámě s ní platit nelze. I z této zelené krásy se stal „papírek", jak šel čas.

Bankovka USA z roku 1977 je stále platná, pokud se vám ovšem neošoupe v plechovce, a tím pádem vám ji nikde mimo Spojené státy nevezmou. Pokud byste s níže předloženou bankovkou chtěli v Americe zaplatit, asi by se stejně ošívali. Bankovka na obr. 4 je silně poničena. Vzor z přední strany se propasíroval na zadní stranu této konkrétní stodolarovky

Obr. 4: 100 dolarů USA (zadní strana) – stav „zanedbaný“
© Sputnik / Vladimír Franta
Obr. 4: 100 dolarů USA (zadní strana) – stav „zanedbaný“

Avšak chceme upozornit na jinou skutečnost — v roce 1977 už nebyly americké dolary kryty zlatem vůbec. Místo větičky o zlatém zajištění čteme na dolaru sdělení: „IN GOD WE TRUST". Tedy — „V BOHA VĚŘÍME"; potažmo věříme US dolaru (peníze od Boha). USA si osobovaly právo tisknout dolary bez omezení. Jde o dolary prokazatelně nekryté. Dokud to všechno Spojeným státům svět bude „baštit", Američané budou žít jako v bavlnce. Jakmile bublina „víry" v dolar jednou pro vždy splaskne, bude na tom dobře všude ve světě jedině ten, kdo vlastní dostatečně zlata. Z dolaru, jak už jsme několikrát řekli, se pak stane to, čím je — pouhý „papírek".

100 dolarů USA na obr. 4 byl vydán roku 1977. Podle in2013dollars.com činila v období 1977-2017 v USA průměrná roční inflace 3,56 %. Ceny v dolarech jsou dnes o 304,49 % vyšší. Pokud jste si v Americe koupili něco za sto dolarů v roce 1977, dnes byste na to potřebovali 404,49 dolarů. Businessinsider.com nabízí zajímavé srovnání, kolik zboží bylo k mání za 100 dolarů roku 1920 a kolik v roce 2016. Kdyby si stodolarovka udržela kupní sílu, jakou měla v roce 1920, dalo by se za ní v roce 2016 pořídit 511 galonů benzínu (cca 1 934 litrů). Ve skutečnosti si roku 2016 za sto dolarů bylo lze dopřát 20 obložených chlebů. Za stejnou sumu šlo o rok později (2017) natankovat 35 galonů benzínu (cca 132 litrů). Bankovka na obrázku ale neplatí, protože se ošoupáním znehodnotila. Stal se z ní „papírek". Museli byste platit nějakou jinou stodolarovkou.

Obr. 5: Carská bankovka z roku 1909 o nominálu 10 rublů
© Sputnik / Vladimír Franta
Obr. 5: Carská bankovka z roku 1909 o nominálu 10 rublů

V roce 1909 byla v carském Rusku vydána desetirublovka. Zrušili ji až bolševici po VŘSR — Velké říjnové socialistické revoluci roku 1917. Co je na této bankovce velice zajímavé? Doslova se na ní píše, za kolik čistého zlata byla v bance bez omezení směnitelná: „Государственный банк разменивает кредитные билеты на золотую монету без ограничения суммы (1 руб.=1/15 империала, содержит 17,424 долей чистого золота)". Nápis na bankovce je nicméně psán starým pravopisem, pro vás jsme užili přepis podle zásad současné ruské gramatiky. Český překlad by zněl: „Státní banka vyměňuje kreditní lístky za zlatou minci bez omezení (1 rubl = 1/15 imperiálu, obsahuje 17,424 dílů čistého zlata)."

Zapátrali jsme na internetu v článcích a komentářích a zjistili jsme, že tehdejší 1 rubl byl směnitelný za 0,774 g zlata. 10 (zlatých) rublů z roku 1909 představovalo 7,74 g čistého zlata: „по указу от 11 декабря 1898 г. — чеканились10-рублёвые монеты с содержанием 7,74 г чистого золота." (Wikipedie, heslo: „Империал, монета"). V dobách o něco dřívějších obsahovaly zlaté desetirublovky více zlata. My budeme uvažovat „červonce" po roce 1898 (viz výše).

Jelikož tehdy nešlo u zlata dosahovat ryzosti 999,9, dobová desetirublovka ve zlatě představovala ve skutečnosti 8,6 g zlata. Tzv. zlatý desetirubl — „červoněc" by měl současnou hodnotu 400 amerických dolarů, tedy zhruba 26 247 současných rublů. Podle kupluzoloto.ru se tyto ruské zlaté mince v současnosti prodávají zhruba za hodnotu zlata, které obsahují. V oběhu jich byli totiž miliony! O další přidané hodnotě tudíž není řeč.

Proč tedy investovat do zlata?

Malá úvaha: pokud byste například v ČR chtěli platit zlatou padesátikorunou, zlatá mince bude mít hodnotu v korunách, která je na ní vyražena; obchodník ji od vás přijme jako normální (nezlatou) padesátikorunu. (Jiná věc, kdybyste ji chtěli primárně udat jako předmět ze zlata!) Pokud legenda na papírové desetirublovce z roku 1909 nelže, a tato byla směnitelná za zlato (zlatou minci) — „deset rublů jako deset rublů" (viz nápis na papírové desetirublovce o směnitelnosti) —, pak vysvětlení, proč investovat do zlata, je nasnadě.

Logo MMF
© Sputnik / Natalia Seliverstova
Kdybyste dnes vytáhli z trezoru desetirublovku z roku 1909, mohli byste ji prodat sběratelům. Nic moc od toho nečekejte. Zadíváte-li se pozorně na obr. 5, všimněte si, co je tužkou připsáno v pravém dolním rohu. Stojí tam číslovka 15 (Kč, pozn.). Dotyčná desetirublovka byla v roce 1998 k mání v Česku za 15 Kč. Kdybyste však vytáhli z trezoru zlato pořízené v roce 1909 v Rusku za desetirublovku, mohli byste za v čase zhodnocené zlato inkasovat jak v Rusku, tak Česku, tak USA sumu mnohonásobně vyšší. Na území Ruské federace byste mohli za toto zlato získat alespoň 26 000 rublů (cca 400 dolarů). Vidíme, že zlato se od roku 1909 zhodnotilo 2 600krát.

Zlato je věčné

Zlato je tedy komodita, která nikdy nepodlehla naprostému znehodnocení, ba právě naopak. Zlato uchovává hodnotu peněz, pokud bychom na něm v krátkém časovém horizontu vydělali málo, nebo nic, už jen uchovaná hodnota peněz je v dnešních časech záležitost mimořádná. Spočítejte si, kolik vás stojí udržování např. účtů v bance, jak se na stavu vkladu podepisuje inflace, poplatky, negativní úroky… Vzpomeňte si, že z peněz (akcií) se mohou lehce stát „papírky", zatímco zlato je zkrátka zlato. Věděl to i náš „feudál" Karel IV., císař Říše římské národa německého a český král, jehož koruna byla nikoli z papírků, ale z ryzího zlata.

Přejeme všem investorům nervy z ocele, železné zdraví a ZLATÉ SRDCE. Jedno přísloví říká, že jsou (naštěstí) některé věci, které nelze koupit za žádné peníze.

POZNÁMKA: Uváděná čísla v tomto článku se mohou v různých zdrojích lišit, ovlivňujících faktorů je celá řada. Věříme však, že základní princip byl ozřejměn zcela jasně.

Zdroj:

*von Petersdorff Winand, Bernau Patrick: Chyby, které nás stojí peníze aneb jak si uchránit peněženku. Praha 2013.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Venezuela opustí dolar, bude používat při mezinárodních transakcích euro
Dolar klesl oproti všem měnám vyspělých zemí
Putinovo zlato leká Američany. Názor
Rusko a Čína budou na Sibiři společně těžit zlato
Strategické aktivum: Proč státy skupují zlato a vyvážejí ho z USA
Štítky:
hodnoty, mince, bankovka, peníze, rozpočet, zlato, dolar, banka
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku