Za Saddáma bylo čistěji, bezpečněji. Český arabista promluvil o tom, jak přemýšlí Iráčané

Český arabista Petr Pelikán se pro server Parlamentní listy podělil o své zážitky z cesty do Iráku. Místní se mu svěřili, že se jim za Saddáma žilo lépe a o Američanech nemluví jinak než jako o okupantech.

V rámci projektu Západočeské univerzity se se svými kolegy vydal do Iráku, kde proběhl jeden z nejvýznamnějších tamních svátků Arbaín. Podařilo se mu uvidět situaci v Iráku na vlastní oči, píší Parlamentní listy.

Nejdříve promluvil o migraci v Iráku. Podle něj je velmi rozdělený a v každé části je jinak bezpečno. Navíc jsou různé části rozděleny nábožensky a etnicky, což velmi zhoršuje situaci v regionu.

„Irák je vnitřně hodně rozdělený. To, že se někomu žije bezpečně v jedné jeho části, nemusí znamenat, že když se tato část destabilizuje, může se svou náboženskou a etnickou příslušností přesídlit do jakékoliv jiné oblasti státu a žít tam v naprostém bezpečí. Myslím si, že je to zvenčí dost komplikované a špatně pochopitelné. Také si myslím, že problematika bezpečnosti v Iráku je časově velmi proměnlivá záležitost," řekl.

Specialista také uvedl, jak konkrétně je země rozdělena: „Základní dělení vypadá asi takto: šíité jsou převážně na jihu, sunnité žijí zase hlavně v centru Iráku. U Kurdů na severu je jedno, jakého jsou náboženství, protože u nich hraje hlavní roli příslušnost k etnicitě. Drží primárně společně, protože jsou Kurdové proti všem ostatním, teprve pak při nich přicházejí na řadu kmenové, náboženské a ideologické faktory vytyčující rozdíly mezi nimi samy. U iráckých Arabů je první na řadě náboženská příslušnost. A pak teprve kmenová, politická a další. Jsou oblasti, které jsou bezpečné pro příslušníky určitých entit, ale ne třeba bezpečné pro někoho jiného. Netroufám si říci, jestli existuje nějaká oblast Iráku, která by byla stoprocentně bezpečná pro iráckého občana, ať je odkudkoliv."

Iráčané s Pelikánem mluvili také o Saddámovi Hussainovi. Většina z nich se domnívá, že se za jeho vlády žilo lépe, i když vědí, že byl hrozný člověk: „Říkají, že za Saddáma bylo čistěji, bezpečněji, měli vyšší životní úroveň, a celé to porovnávají s tím, co mají teď."

Okomentoval také názor Iráčanů na Američany.

„Berou to tak, že jim Američané přinesli osvobození od Saddáma, ale neměli tam zůstávat. Když jsem mluvil s lidmi z Centra strategických studií Univerzity v Karbalá, což je akademický ústav zabývající se regionální politikou, vyslovovali pochybnosti, zda je demokracie, jak ji chápeme například my, pro ně v Iráku vůbec vhodný politický systém," vysvětlil vědec.

Na závěr promluvil o migraci Iráčanů do Evropy. Podle něj si život v Evropě moc idealizují a neuvědomují si rozdíly, které by se mohly negativně odrazit na jejich životech v nové zemi.

„Vždy říkám, že si život v Evropě představují podobně, jako jsme si v době mého mládí představovali život za čárou, když se přejelo v Rozvadově do západního Německa. Ve skutečnosti to tak, jak jsme si představovali, ale úplně nebylo. Neuvědomují si ani, že někde může být sice vyšší životní úroveň, ale zároveň tam také jsou úplně jiné společenské vztahy a kultura. To lepší materiální poměry nikdy nemůžou beze zbytku kompenzovat. Nezazlívám jim to, jenom bychom to měli brát v úvahu a nepředstírat, že se rozdíly tohoto druhu dají snadno překonat," uvedl.