18:00 16. prosince 2018
Kombajn. Ilustrační foto

Evropští farmáři prosí, aby se jim vrátilo Rusko, a dopouštějí se trestných činů

CC0 / Pixabay
Názory
Získat krátkou URL
Vladimir Kornilov
6990

Je vždy zajímavé číst v západních médiích o utrpení nešťastných Rusů tesknících po evropských potravinách, které přestaly být dováženy následkem odvetných sankcí.

Například letos na jaře norské noviny VG uvedly, že Rusové jsou úplně nešťastní bez skvělé norské kávy — určitě jste něco slyšeli o norských kávových plantážích. A předtím jedny z největších holandských novin De Volkskrant uvedly, že obyvatelé Moskvy, kterým teď hrozně chybí evropské maso, jsou nuceni přecházet na krysí maso.

Nyní tytéž noviny pokračují ve své tradici a uveřejnily článek, z něhož vyplývá, že nejpopulárnějším ruským jídlem jsou hrušky: „Rusové jedí hrušky celý den: počínaje ranní kávou jako dezert nebo když k nim domů přijde návštěva."

To je přece všeobecně známá věc: vždyť my nemůžeme začít den bez toho, abychom si nenamazali hrušku na chleba.

Tento ohromující objev uveřejnili holandští novináři v rámci dost rozsáhlého a podrobného zkoumání cest dodávek holandských a belgických hrušek do Ruska pomocí obcházení odvetných sankcí. Jedná se o hrušky odrůdy Konference. Autoři z nějakého důvodu došli k závěru, že tato odrůda v Rusku neroste (nehledě na to, že je to jeden z nejpopulárnějších druhů u našich chatařů). Podle názoru De Volkskrant jsou „zimy ve východní Evropě příliš studené" pro tento druh, ale právě jih Belgie je pro něj ideální. Proto samotná existence tomuto novináři známé odrůdy hrušek v regálech ruských supermarketů je pro něj důkazem dodávek z Beneluxu. On se zřejmě skutečně domnívá, že zimy Krasnodarského kraje jsou mnohem tvrdší než podnebí Belgie omývané Severním mořem.

Autoři článku sice plácají úplné nesmysly, ale přesto je tento výzkum velmi užitečný. V první řadě pro samotné Evropany. Potvrzuje očividnou skutečnost: ať se EU snaží jakkoliv, nahradit Rusko jinými odbytovými trhy se evropským farmářům nepodařilo ani v roce 2014 a nedokáží to ani dnes. Nehledě na veškeré bravurní referáty evropských úředníků o tom, jak údajně kompenzují farmářům ztrátu obrovského trhu, belgičtí pěstitelé hrušek otevřeně říkají: „Ani jedna země nenahradí Rusko." Ať se snaží posílat své ovoce kamkoliv, vždy utrpí ztráty kvůli vzdálenosti jiných trhů nebo jejich přesycení. Jak vidíte, farmáři to chápou, ale evropští úředníci ne.

Samozřejmě nejužitečnější je pro samotné Evropany odhalení samotného schématu obcházení sankcí a protirasankcí (budeme nazývat věci pravými jmény: jde o obyčejné pašování). Už nás dávno nepřekvapují běloruské ústřice ani běloruské mandarinky. A teď Holanďané odhalili schéma, v němž hrají svou roli nepoctiví evropští farmáři, kteří jsou ochotni podvádět, a také litevští, běloruští a afričtí úředníci, kteří vydávají falešné certifikáty o původu určitého ovoce.

Mimochodem, koho v tomto schématu určitě nenajdete, tak to jsou ruští úředníci nebo dozorčí orgány. A to je také dost důležitý ukazatel. To znamená, že výzkum holandských novin De Volkskrant (na nějž mimochodem následovala dost živá reakce v tisku jiných evropských států) odhalil další poučnou skutečnost: režim sankcí, zavedený Západem v roce 2014 a od té doby neustále rozšiřovaný, napomáhá rozvoji korupce uvnitř samotné Evropy. Západní farmáři, které dosud vůbec nenapadlo dávat nějaké úplatky nebo provize, jsou nyní v zoufalství ochotni souhlasit s různými korupčními schématy. Jsou ochotni nést i další náklady, aby se „když ne dveřmi, tak oknem" dostali na ruský trh. Podle údajů novin De Volkskrant jsou náklady velké: v tomto roce bylo za falešné certifikáty vydáno přibližně 25 milionů eur. Ukazuje se, že úplatky za falešné papíry z Libérie, orazítkované v Litvě, se stejně vyplatí díky zisku z Ruska.

K jakému závěru můžeme dojít na základě uvedených skutečností? Evropští farmáři smutně sledující, jak ruský trh pomalu ale jistě zaplňují jejich konkurenti, upřímně volají: „Politici, vraťte nám Rusko!" ale holandští autoři výzkumu se bojí dojít k takovému závěru. Jinak se jejich názor nebude shodovat s „generální linií".

Evropští úředníci přiznávají, že dodávky zemědělské produkce do Ruska se snížily z 11,8 miliard eur v roce 2013 na 6 miliard v roce 2017, ale bodře referují, že pomáhají farmářům pravidelným vydáváním „kompenzace" za ušlý zisk. Od chvíle zavedení ruských odvetných sankcí Evropská komise vyčlenila pěstitelům ovoce a zeleniny téměř 500 milionů eur. To znamená za období 4 roky a několik měsíců! Podle výpočtů De Volkskrant však pouze holandsko-belgických hrušek bylo do Ruska propašováno za 240 milionů eur. Dokážete si představit, jak pomoc Evropské komise pokryje celkové ztráty farmářů EU?

Zatímco evropští operátoři zemědělského trhu vyzývají úředníky, aby za každou cenu zrušili sankce nebo se alespoň začali domlouvat s Ruskem o jejich zmírnění, ruští farmáři stále častěji vyzývají ruskou vládu, aby je zachovala za každou cenu. Už v listopadu 2016 Vladimir Putin „pošeptal do ouška" kaliningradskému farmáři, který naléhavě prosil, aby byla co nejdéle zachována odvetná opatření: „Budeme to protahovat co nejdéle." Nedávno v rámci klubu Valdaj prezident přibližně stejně odpověděl na podobnou prosbu ruského výrobce sýrů Olega Siroty.

Závěr je jasný: sankční válka, jejímž iniciátorem byl Západ, poškozuje evropské výrobce více než ruské. Nutí evropské farmáře dopouštět se podvodů a rozvíjí korupci v Evropě. Zdálo by se, zastavte se a zamyslete: stojí to za to? Ovšem „ježkové se bodali, plakali, ale pokračovali kousat kaktus."

Více:

Poklonská uvedla příčinu zesílení sankčního nátlaku USA na Rusko
List Financial Times prohlásil, že protiruské sankce zkrachovaly
Klimkin vyhrožuje Rusku sankcemi kvůli volbám na Donbasu
Ruští ropní magnáti budou chráněni před sankcemi
Lavrov uvedl podmínky zrušení odvetných sankcí vůči Evropské unii
Štítky:
sankce, farmáři, EU, Nizozemsko, Evropa, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku