10:15 17. prosince 2018
Antonov An-2 na stojánce letiště Praha-Letňany

Největší dvojplošník světa Antonov AN-2 dodnes létá v Česku. Exkurze po letadle

© Sputnik /
Názory
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
4690

V ČR létá cca 20 strojů An-2. Sovětská legenda, kterou v licenci dále vyráběli Poláci a Číňané, má několik předností, řeč o nich bude níže. „Andulu“, jak se dvojplošníku přezdívá, známe i ze seriálu „Jen počkej, zajíci!“ Až zas uslyšíte typický brukot vzduchem chlazeného hvězdicového devítiválce, poznáte, že to letí právě An-2*.

V české armádě stále slouží původně sovětská vojenská technika. V našem civilním letectví je situace jiná. Značnou dobu ČSA využívaly vládní Tupolevy Tu-154M; ještě počátkem dvoutisících let jejich ocasní plochy vyčnívaly z hangáru na Starém letišti a byly dobře vidět z autobusu. Ve Kbelích stále provozují Jak-40. Je tu ovšem ještě jeden typ, zastoupený v Česku dvacítkou létajících kusů! Jedná se o víceúčelový Antonovo An-2. Pilot z Letňan Karel T., který poskytl Sputniku rozhovor, řekl, že jejich „Andula" ročně nalétá 200 hodin, což je na dotyčný typ docela hodně. (V Letňanech provozují hned dvě letadla daného typu, obě jsme si směli prohlédnout, viz VIDEA.)

Obr. 1: Antonov An-2 na stojánce letiště Praha-Letňany

Antonov An-2 na stojánce letiště Praha-Letňany
© Sputnik /
Antonov An-2 na stojánce letiště Praha-Letňany

Citujeme z knihy Alexandra Sergejeviče Jakovleva Sovětská letadla, stručný přehled:

„Ještě ve 40. letech v konstrukční kanceláři Antonova byl vyvinut víceúčelový lehký jednomotorový dvojplošník An-2. Protože se osvědčil, začal být široce využíván nejen v SSSR, ale i za hranicemi. An-2 vybavený hvězdicovým motorem AŠ-62M o výkonu 1000 koní, létá v nejrůznějších sférách národního hospodářství. Je to spolehlivý a nenahraditelný vzdušný pracant i v zemědělství, taktéž i na místních civilních linkách. An-2, podobně jako legendární Polikarpov Po-2, je jeden z nejdéle sloužících typů naší země…"

Video-1: S pilotem Karlem T. přicházíme k zaparkovanému An-2. Venku mrzne, až praští, ale pohled na dvojplošník vhání krev do žil. Oceňujeme zbarvení stroje, ověřujeme si, že kola získal tento typ od válečného bitevníku Iljušin Il-2 a ostruhové kolečko od bombardéru Tupolev Tu-2. Pilot Karel T. popisuje ve videu význam červených prvků (ploch zbarvených červeně), vyjadřuje se, co piloti kontrolují před startem (štěrbinové klapky vysunuté na stejný úhel, kontrola oleje, celistvost stroje…). Obdivujeme výztužná lanka, vzpěry, vyvažovací plošku, reflektory…

© Sputnik .
Pilot Karel T. popisuje ve videu význam červených prvků, vyjadřuje se, co piloti kontrolují před startem.

V konstrukční kanceláři Antonova označovali An-2 jako „všudelet". Letoun dodnes vyniká univerzalitou — nebojí se rutiny ani překvapení. Původně se vyráběl v Novosibirsku, později na Ukrajině (SSSR), Polsku a Číně. První let se konal roku 1947. Daný typ se vyráběl přes 60 let, je provozován v 50 zemích světa včetně USA. Vyrobeno mělo být 18 000 exemplářů. „Andula" (Anča) může vzlétat z neupravených povrchů — travnatých luk, vodních ploch i zasněžených plání, pak je však třeba místo pneumatických kol namontovat na pevný podvozek lyže (lyžiny) či plováky. An-2 se osvědčil při osvojování odlehlých území SSSR. Vozil vědecké pracovníky místní obyvatele s jejich domácími zvířaty; dolet stroje činí 900 km, takže na ruské poměry to musel být velice vítaný typ do letového parku kdysi jednotné společnosti Aeroflot. Jiné modifikace téhož typu sloužily jako záchranná služba či jako evakuační a hasicí stroj. V ČSSR (ČR) stroj létal u ČSA, vykonával práci pro firmu Slov-Air, s nadšením jej dodnes užívají parašutisté v různých aeroklubech ČR.

Video-2: S průvodcem a pilotem v jedné osobě Karlem T. vstupujeme na palubu An-2. Reportéru Sputniku umožnili i prohlídku palubní toalety An-2. Obdivovali jsme dokonce také úložný prostor na „bažanta".

Pár technických údajů k An-2 a malý česko-rusko-anglický slovníček výrazů pro letecké fajnšmekry а milovníky strojů těžších než vzduch.

© Sputnik .
S průvodcem a pilotem v jedné osobě Karlem T. vstupujeme na palubu An-2.

Délka stroje činí 12 m, výška 4,7 m. Rozpětí horního křídla čítá 18,2 m, spodní je o 4 m kratší. Motor AŠ 62 IR (Švecov) byl nejdéle vyráběný hvězdicový motor v SSSR, jeho váha představuje 560 kg, má výkon 745, 7 kW. Objem činí 25 l a jako takový byl vyráběn od roku 1938! Motory jsou opatřeny nastavitelnými průduchy (lapači). Vzletová hmotnost  se pohybuje kolem 5 tun. Zcela fantastická je cestovní rychlost „Anduly", která je 185 km/h (maximálka dosahuje 300 km/h); z letadla všechno detailně vidíte a klidně pozorujete.

Stroj se výborně hodí k práškování, jeho přistávací rychlost je pouhých 85 km/h. Protože má letadlo dvě nosné plochy (biplán-dvojplošník), může letět, aniž by přešlo do pádu i při rychlosti pouhých 60 km/h, to je rychlost běžného automobilu v městském provozu. Při startu se An-2 odlepuje po 185 metrech rozjezdu; dojezd po dosednutí mívá 200 m (tak málo stačí do úplného zastavení letadla!). Praktický dostup  je 4 500 m. Letadlo tak dokáže operovat i v horských oblastech; pojme buď 12 cestujících či patnáct metráků nákladu. Běžná posádka má 2 členy (polární verze pět členů: 2 piloti, palubní inženýr, radista a navigátor).

Video-3: Pilot Karel T. nám a čtenářům Sputniku předvádí kabinu An-2. Popisuje ovládací prvky letounu, popisuje přístroje na palubní desce (tlakoměr, variometr, výškoměr, rychloměr, směrový setrvačník…). Porovnáváme, čím se liší osobní (pasažérská) verze An-2 od „Anduly" určené pro parašutisty, původně však pro zemědělské práce…

© Sputnik .
Pilot Karel T. předvádí kabinu An-2.

Antonov An-2 se proslavil jednoduchostí obsluhy, bezpečným létáním. Má kovový trup se speciálním plátnovým potahem. Má štěrbinové vztlakové klapky, tzv. křidélka s vyvažovací klapkou najdeme na horním křídle. Řízení v kabině je spárované.

Letoun byl využíván jak v Arktidě, tak v Antarktidě. V zemědělství, jak už bylo nastíněno, se používal nejen k práškování, ale také k setí ze vzduchu. Jeho ústřední role byla v civilní, nákladní a poštovní dopravě. Známé jsou i verze, kdy An-2 plní roli létající laboratoře. Letadlo hrálo v nejednom filmu. Vzpomenuli jsme díl ze seriálu „Jen počkej, zajíci!". Naše televize kdysi uvedla film „Zlaté tele" (SSSR, 1969), pokud jste jej kdysi viděli, snad jste si všimli An-2 v úloze, kdy překvapivě „nehrál" sebe samého, nýbrž imitoval historický stroj z let dvacátých. V současnosti se v RF uplatňuje nástupnický letoun An-3 s novým turbovrtulovým motorem; vývoj tohoto stroje se zadrhl kvůli smrti slavného konstruktéra Olega Antonova (1984) a kvůli problémům, se kterými se novodobé Rusko potýkalo v 90. letech XX. století. Nyní An-3 vstal jako Fénix z popela. Letové vlastnosti se oproti An-2 ještě více vylepšily. Celkově lze říci, že letadlo An-2 je zcela unikátní letoun. Až jednou zase uslyšíte z české oblohy charakteristický brukot hvězdicového devítiválce, nyní již nebudete pochybovat, co to tam po nebi letí. A jestli máte jen trochu větší zahrádku, možná byste nemuseli sít své záhony ručně.

*An-2 je největší sériově vyráběný jednomotorový dvojplošník

Zdroje: Jakovlev, A. S.: Sovetskije samolety. Moskva 1975, str. 162.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

 

Více:

Nové ruské vojenské dopravní letadlo bylo předáno k testování
Ruští vědci vyvinuli unikátní metodu snížení hmotnosti letadla
První letadlo poháněné iontovým motorem bylo vytvořeno týmem amerických vědců
Štítky:
výstava, vojenská technika, letadlo, Antonov AN-2, ČSA, SSSR, Česká republika, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku