Rámec a směry rozvoje spolupráce NATO s třetími zeměmi, které nejsou členy aliance, určuje Individuální plán partnerství s NATO (Individual partnerschip action plan, IPAP). Srbsko podepsalo první Plán partnerství s NATO na začátku roku 2015.
Srbský vojenský expert a předseda Eurasijského fóra o bezpečnosti, generálmajor ve výslužbě Mitar Kovač si myslí, že IPAP odpovídá ve větší míře zájmům NATO než zájmům samotného Srbska: „Srbsko v rámci tohoto dokumentu vyjadřuje vlastní záměry ohledně spolupráce a na členských zemích NATO záleží, jestli se srbskými návrhy souhlasí. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že naše záměry jsou průzračné a konkrétní, nemají obyčejně představitelé NATO žádné námitky. Avšak samotná aliance se pokouší za pomoci IPAP získat kontrolu nade všemi klíčovými státními funkcemi, což se odráží v samotné koncepci dokumentu, který zahrnuje nejen čistě vojenské otázky, ale i jiné pro NATO strategicky důležité sféry".
Podle názoru odborníka se z pouhého obsahu IPAP dá učinit závěr, že jde o ambiciózní projekt, jehož cílem je získat přístup ke všem strategickým otázkám srbské politiky a obrany.
„IPAP je mj. svého druhu výzvědný mechanismus, s jehož pomocí je možno shromáždit a zpracovat informace o bezpečnostní a zahraniční politice, ekonomice a také o situaci v srbské armádě," soudí expert.
Upozorňuje na to, že s každým rokem podniká NATO stále aktivnější opatření zaměřená na aktivizaci partnerství se Srbskem, a podotýká, že Aliance se zřejmě snaží rozšířit vědeckotechnickou spolupráci na oblast obranného průmyslu.
„NATO se dokonce pokusilo prosadit v Srbsku zákon, který by umožnil privatizaci obranných podniků. Naštěstí se to jim zatím nepodařilo. Podle platného zákonodárství kontrolní balík akcií podniků podobného druhu může vlastnit jenom stát, tendence k částečné privatizaci tohoto odvětví je ale zřejmá," tvrdí Kovač.
Na otázku, proč je pro NATO důležité navázat co nejužší spolupráci se Srbskem, srbský expert odpovídá, že přední síly Aliance — USA, Velká Británie, Francie a Německo — se snaží zakrýt „černou díru", která dosud zeje na Balkánu (zřejmě má na mysli území, která nepodléhají vlivu NATO, mj. i Srbsko).
„To je součást strategie, podle níž má být celý náš region integrován do NATO, aby získalo spolehlivé spojence v zemích ‚na přední linii‘, bezprostředně na hranici s Východem. V současné době vidíme právě realizaci tohoto projektu v celé své kráse: ignorování vůle lidu v Černé Hoře, kde bylo známo, že 70 % obyvatelstva neschvaluje členství země v NATO; podobný scénář uplatňovaný v Makedonii; zřejmá podpora snahy ke sjednocení albánského obyvatelstva rozptýleného po různých balkánských zemích," vysvětluje Kovač.
„Vidíme, co se děje v Kosovu. Jde o různého druhu nátlak a manipulace zaměřené na donucení srbských úřadů k tomu, aby přistoupily na to, s čím nesouhlasí lid: aby podepsaly právnicky závaznou dohodu, která by umožnila zákonnou integraci do NATO i této části území, přičemž KFOR (mezinárodní mise v Kosovu pod vedením NATO) by získal status bojových jednotek stálé dislokace," sděluje své postřehy Kovač.
Podle jeho slov shodnou taktiku používá NATO také v Bosně a Hercegovině, kde se podnikají pokusy o revizi Daytonských zásad soužití srbského, chorvatského a bosenského národa a snahy o podkopání základů autonomie Republiky srbské.
„Takže Srbsko je v úplné izolaci a dá se na něho vyvíjet další ekonomický nátlak, protože Srbsko v mnoha ohledech závisí od Západu. Jsem přesvědčen, že nebudeme moci čelit podobnému nátlaku samostatně, a bylo by dobré, kdyby naši vojenskou neutralitu podpořily Rusko a Čína," řekl v závěru Sputniku.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)