Odborník: Evropa by se neměla nechat zatáhnout do závodů ve zbrojení

Evropa v situaci, kdy USA a RF informovaly o pozastavení Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF), musí vystoupit s diplomatickou iniciativou zprostředkování a také dát jasně najevo, že nebude umísťovat další zbraně, domnívá se odborník Královského institutu mezinárodních vztahů Sven Biscop.

Ve středu a ve čtvrtek se v bruselském sídle NATO bude konat jednání aliančních ministrů obrany, kde jedním z hlavních témat bude situace kolem INF.

„V této otázce Evropané souhlasí s USA v definici problému. Evropské obranné společenství se také domnívá, že RF porušila smlouvu. Podstatná neshoda však spočívá v tom, jaká má být odpověď. Evropané to nějakou dobu projednávali s americkou stranou, ale najednou došlo ke zrychlení, které podle mého názoru pocházelo z Bílého domu a od Donalda Trumpa. USA oznámily odstoupení od smlouvy, RF udělala totéž a to samozřejmě nikomu nepomáhá," řekl Sputniku odborník, který v institutu řídí program Evropa ve světě.

Domnívá se, že v této situaci „je třeba jít diplomatickou cestou". „EU musí převzít diplomatickou iniciativu a dát do programu otázku nešíření a kontroly zbrojení. Další otázka spočívá v možnostech obrany. Evropané si musí zajistit určitou autonomii v oblasti obrany," řekl Biscop a zdůraznil, že situace kolem INF opět dokazuje, že „Evropa musí být samostatnou velmocí".

Podle jeho slov se může situace vyvíjet podle několika scénářů včetně směrem k závodům ve zbrojení mezi RF a USA. „Ale k tomu bude třeba mnoho prostředků a výsledek bude nulový, nikdo tím nic nevyhraje. RF a USA jsou schopny několikrát zničit planetu, a proto objevení se dalších několika jaderných raket nic nezmění, s výjimkou výdajů, které si RF nemůže dovolit," domnívá se odborník.

„Evropané samozřejmě nebudou následovat další závody ve zbrojení. Myslím si také, že Evropa musí jasně vyznačit pozici, že se nebudou na jejím území umísťovat zbraně. Naše účast musí spočívat pouze v tom, že se pokusíme vystupovat jako prostředník a převezmeme diplomatickou iniciativu a možná dokonce rozšířenou," dodal odborník, který představil v Bruselu nový analytický výzkum Evropská strategie v XXI. století.

Domnívá se, že Rusko, Čína, EU a USA by se už měly sejít a všichni dohromady by měli projednat situaci. „Izrael, Pákistán, Indie, Severní Korea — je třeba se skutečně na tom zastavit, je nutný nový konsensus o nešíření, protože v konečném výsledku šíření jaderných zbraní není v ničím zájmu," zdůraznil Biscop.

Prezident USA Donald Trump dříve prohlásil, že Washington zahájí 2. února proceduru odstoupení od INF s Ruskem. Později prohlásil, že by chtěl uzavřít novou smlouvu. Ruský prezident Vladimir Putin 2. února prohlásil, že Rusko zrcadlově odpoví na rozhodnutí USA. Uvedl, že všechny návrhy Moskvy na odzbrojení „zůstávají na stole a dveře jsou otevřené", ale požádal, aby předem nebylo iniciováno žádné jednání o tomto problému.