Widgets Magazine
16:08 25. srpna 2019
Kyborgové

Neuroprotézy a kyborgové. Proč je nebude mít Polsko

© Fotolia / Phonlamaiphoto
Názory
Získat krátkou URL
Anna Sanina
2220

Inovace v lékařství a automobilové výrobě, novinky v elektronice a lehkém průmyslu. Na takové průlomové úspěchy v daných odvětvích bude muset Polsko, jak se zdá, v nejbližší budoucnosti zapomenout.

Grafen, který by zde umožnil uskutečnit revoluční objevy, totiž stále méně zajímá polské politiky a podnikatele. Komercializace tohoto projektu tak k dnešnímu dni utrpěla fiasko.

Přesněji řečeno se jedná o polskou firmu Nano Carbon, která se přiznala k vlastní bezmocnosti. Právě tato firma totiž dostala za úkol aplikovaný výzkum grafenu. Jinými slovy měla najít způsoby jeho širokého využití v praxi. Přinejmenším by to umožnilo nahradit prostředky investované do výzkumu, maximálně by to pak slibovalo vznik technologických novinek, jež by zvýšily prestiž země. Jenže ani unikátní technologie odborníků z ITME (Ústav technologie elektronických materiálů), ani drahé moderní zařízení nepomohlo společnosti Nano Carbon, aby se přiblížila k vytouženým cílům. Významnou roli nedokázali sehrát ani bohatí majitelé kontrolovaní státem: Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ), která vlastní 51 % akcií Nano Carbon, a KGHM TFI, jež má ve svém vlastnictví celkem 49 %. Nedostatek peněz byl jednou z překážek na cestě ke komercializaci polského grafenu. Situaci by snad mohla zachránit dodatečná kapitalizace Nano Carbon ve výši 3,7 milionu zlotých plánovaná na rok 2017. PGZ však ve skutečnosti poskytla pouze úvěr v částce 1,52 milionu zlotých. Tyto peníze stačily pouze na podporu finanční likvidity firmy a výzkumy nepokračovaly dál než do laboratoří.

Problém byl nakonec vyřešen kardinálně: Nano Carbon prodává zařízení ústavu ITME, včetně reaktoru, klíčového zařízení na výrobu grafenu, a to v hodnotě několika milionů zlotých. Prostředky na to byly poskytnuty ITME, který se teď má zabývat aplikovaným výzkumem v dané oblasti, z rozpočtu a fondů EU.

Justyna Mosońová, ředitelka komunikačního oddělení Polskiej Grupy Zbrojeniowej, v rozhovoru pro list Rzeczposplita uvedla, že PGZ má stále zájem o grafenové technologie, ale vysvětlila, že běžná situace na trhu výrobků používajících grafen se značně liší od té situace, která panovala v době, kdy bylo rozhodnuto o vzniku společnosti. (Cyfrowa.rp.pl)

Politici ztratili zájem

Dr. habil. Włodzimierz Strupiński, tak zvaný otec polského grafenu, pohlíží na tuto situaci poněkud jinak. Jako autor unikátní technologie výroby této látky (ta již byla mimochodem nezávisle a samostatně vyvinuta Číňany) má za to, že na vině je absence pozornosti vlády vůči komercializaci grafenových technologií, a to proto, že jde o velice rizikové technologie.

Neexistuje dost projektů na financování těchto výzkumů, neexistují příslušné programy a nebyla přijata strategicky důležitá rozhodnutí. „Od politiků slyším, že grafen nesplnil očekávání komercializace. Myslím, že je to velmi neprozíravé tvrzení," poznamenal Strupiński v rozhovoru pro list Rzeczpospolita.

Podle jeho slov se v Polsku v této oblasti zatím podařilo ztělesnit pouze jeden projekt. Jde o Graf — Tech. Instituce, které se ho zúčastnily, když začínaly pracovat s grafenem. Rozhodně nebylo možné očekávat, že tento malý tříletý projekt doslova od píky vybuduje grafenový byznys. „Nechápu polské politiky. Vím o grafenu mnohem víc než každý ze zdejších politiků, proto bych se neodvážil říkat, že grafen nám nic nedá. Podívejme se, co se děje ve světě — vždyť to je grafenové šílenství, zvlášť ve vyspělých zemích," řekl Włodzimierz Strupiński.

Investice do grafenu jsou investice do budoucna

Takový názor zastává vědec z laboratoře nano optiky a plazmoniky MFTI (Moskevská vysoká škola fyzikálně-technická) a kandidát fyzikálně-matematických věd, Jurij Stěbunov.

Ten uvedl, že přední vědecké státy investují značné prostředky do grafenových technologií a zřizují grafenové výzkumné ústavy s miliardovými investicemi. A dokonce víc než to. Ve světě již vznikla pětice států, v nichž je grafen národní prioritou. Je to Korea, Velká Británie, Čína, USA a Singapur.

Výzkumům v této oblasti se aktivně věnují také ve Španělsku, Řecku, Turecku, Itálii a Švýcarsku. Státní program v oblasti grafenu a dvourozměrných materiálů mají také v Malajsii.

„Vždy, když se objeví nová látka, je třeba se s ní naučit pracovat. Analogicky jako se železem, hliníkem, křemíkem, o kterých se toho původně vědělo málo, ale poté tyto látky ukázaly své výhody. Podobně i grafen obsadí své místo v ekonomice. Všechny dnešní investice se časem vyplatí. Pokud se toho vzdáme, pak můžeme v budoucnu hodně ztratit," vysvětlil Jurij Stěbunov v rozhovoru pro Sputnik Polska.

Levný a unikátní

Pokud jde o grafen, není ani tak důležité vyrábět ho a prodávat ho po „kilogramech v pytlích", poznamenal Jurij. Důležité je vyvinout aplikovanou technologii na základě tohoto revolučního dvourozměrného materiálu. A to proto, že má grafen vysokou tepelnou vodivost, vysokou mechanickou pevnost (je stokrát pevnější než ocel), velkou pružnost, elektrickou vodivost, je nepropustný pro většinu plynů a tekutin a je průzračný. Avšak, ať už má grafen jakékoli přednosti, hlavním faktorem, který brání jeho prosazení na masový trh jakýchkoli nových technologií, je čas.

Podle Stěbunova musí ještě v této souvislosti uplynout 20-30 let. Podobným příkladem jsou polovodiče nebo tranzistory, které se teprve po třech desetiletích staly základem osobních počítačů. „Vývoj závěrečného fungujícího zařízení založeného na grafenové technologii je hlavním cílem komercializace grafenu. To však stejně nestačí. Stojí za tím určité problémy. Například, abychom vyrobili z grafenu elektroniku a nahradili to, co je nyní na trhu, je třeba přestavět podniky za mnoho miliard. Nikdo to nebude chtít udělat rychle, navíc to ani nedokáže. Postupně se ale situace změní," myslí si Jurij Stěbunov.

Nezohledňovat závažnost aplikovaných výzkumů spojených s grafenem není prozíravé. A to mimo jiné proto, že podle ruského vědce nemá tento trh sám o sobě hranice, což znamená, že ekonomika jakéhokoli státu má všechny šance na rozvoj díky novým technologiím. Grafen se dá použít prakticky všude — v elektronice, kompozitních materiálech, fotodetektorech, lehkém průmyslu, automobilovém průmyslu či v letectví.

Dnes se již používá při výrobě sportovních kol a tenisových raket. „Grafen je sám o sobě velmi levný, dá se vyrobit z čehokoli — dřeva, oleje, ropy. Kvůli nízkým vlastním nákladům dokáže vytlačit některé jiné materiály a až se s ním lidé naučí pracovat, vyvinou pak technologie, stroje a postaví továrny. V chytrých telefonech a tabletech tak bude možné nahradit dokonce tak drahý prvek, jako je indium. To se používá ve vodících elektrodách pro dotykové ovládání obrazovky," řekl Jurij Stebunov.

Zvítězit nad Parkinsonovou chorobou a slepotou

Podle vědce se dají grafenové inovace očekávat ve všech sférách. Avšak zvláštní hodnotu budou mít nové výrobky. „Jedna věc byla vyrobit z kompozitních materiálů letadlo. To se stalo dvakrát lehčí, letenky levnější, což je dobré. Jiná věc je, když se na trhu objeví něco, co tam nebylo dříve. To se mi líbí nejvíc.

Grafen například přiblíží odborníky k vývoji širokoúhlého fotoaparátu zabudovaného do chytrého telefonu. Snímky bude možné pořídit ve velmi širokém spektru, včetně mikrovlnného a infračerveného záření. Umožní vám to vyfotografovat „vnitřek" předmětů. Pokud budete tímto fotoaparátem fotografovat potraviny v obchodě, budete moci určit jejich složení: množství vody a škrobu v bramborech, obsah vitamínů či „stáří" mléka," vysvětlil vědec.

Další nová a perspektivní grafenová technologie je spojená s neuronovým rozhraním. Výzkum v této oblasti již probíhá. „Neuroprotézy dovolí připojit k lidskému mozku speciální elektrody, které léčí určité choroby. Bude, například, možné zmírnit příznaky Parkinsonovy choroby či navrátit pohyblivost končetinám po úrazu páteře."

„Další neuroprotézou je umělá oční sítnice. Pacientům ji již zavádějí (CCD matici, která je také v kamerách, připojují ji přes určitá rozhraní k optickému nervu, člověk dostává informaci o obrazu kolem sebe) a nevidomí lidé dokážou vidět. Pro takové věci se grafen ideálně hodí: je velmi tenký a biologicky kompatibilní. Domnívám se, že na jeho základě budou nejdříve vyrobeny neuroprotézy, a po čase se naučíme připojovat lidský mozek k počítači. Vzniknou tak kyborgové," nastínil Stěbunov svůj pohled do budoucna.

Investoři nemají zasahovat do vědy

Podle vědce, ať už jde o jakékoli grafenové technologie, je zapotřebí delší plánovací horizont, při němž nebude řešení podnikatelských otázek prioritou společnosti.

Model venturního byznysu — když jsou do firmy vloženy peníze, které firma za 2-3 roky utratí, aniž by vykazovala zisk, a pak je zlikvidována, jelikož nevykazuje efektivnost: „Musíme se ujistit, že společnost řídí sebe sama, aby investoři neměli možnost přijímat zvláštní rozhodnutí v jejich záležitostech. V každém případě je však zapotřebí její činnost zanalyzovat. V každém odvětví existují společnosti, které dostávají investice jen proto, aby je utratily a poté byly zlikvidovány. Chci zdůraznit, že o polské společnosti (Nano Carbon, pozn. red.) nic nevím, tudíž je těžké vyvozovat nějaký závěr. Nicméně na státní úrovni, nebo na úrovni polské Akademie věd, by mělo být více pozornosti věnováno dvourozměrným materiálům."

Vědec z laboratoře nano optiky a plazmoniky MFTI (Moskevská vysoká škola fyzikálně-technická) a kandidát fyzikálně-matematických věd Jurij Stěbunov
© Foto : Tisková služba MFTI
Vědec z laboratoře nano optiky a plazmoniky MFTI (Moskevská vysoká škola fyzikálně-technická) a kandidát fyzikálně-matematických věd Jurij Stěbunov

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Delfíni se shlukli, aby uviděli protézu Američanky (VIDEO)
Grafenová neprůstřelná vesta: co dokážou materiály o tloušťce atomu
Vědci promluvili o škodlivosti zubních protéz
Štítky:
zdravotníci, propad, politika, technologie, Polsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář