Widgets Magazine
14:32 17. září 2019
Šesticípá hvězda. Ilustrační foto

Být Židem v Německu je opět nebezpečné. Názor

© Fotolia / Nito
Názory
Získat krátkou URL
231916
Sledujte nás na

V médiích se objevuje stále více zpráv pojednávajících o projevech antisemitismu v Německu. Intelektuálové tak bijí na poplach. S čím však souvisí růst těchto nálad v zemi, která se dosud kaje za dávnou genocidu? Evropský zpravodaj listu Izvestija vzniklou situaci prostudoval a dospěl k nepříliš uspokojujícím závěrům.

Podle údajů německého Spolkového kriminálního úřadu bylo v roce 2017 (novější informace pro tisk zatím nejsou k dispozici) zaznamenáno celkem 1504 zločinů souvisejících s antisemitismem. Je to tedy o 2,5 % víc než v roce 2016, uvádí zpravodaj listu Vladimir Dobrynin. Dodává také, že průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights — FRA, pozn. red.) z roku 2018 ukázal, že 41 % Židů žijících v Německu na sobě loni pocítilo projevy antisemitismu. Pokud se zaměříme na období posledních pěti let, pak tento ukazatel vzrostl na 52 %. Celkem 38 % Židů žijících v EU si loni alespoň jednou položilo otázku, zda by se raději neměli přestěhovat do Izraele? V Německu je toto číslo vyšší, jedná se totiž o 44 %.

„Vzhledem k tomu, že v Německu žije podle posledních údajů asi 200 tisíc Židů, odborníci nepochybují o tom, že skutečný počet útoků na jejich osoby je mnohem větší, než jaký uvádí oficiální statistiky,“ varuje novinář.

Fyzické a verbální urážky

Dobrynin se odvolává na rozhovor čtyřiapadesátiletého Ashera Matterna, který se narodil v Hamburku a dnes žije v Berlíně, pro španělský list El Confidencial.

„Zakrýt něčím jarmulku je dnes pro německé Židy běžná věc.. Vždy připomínám svým synům, aby nezapomněli na toto bezpečnostní opatření, když jdou ven,“ tvrdí starší muž.

Mattern, univerzitní profesor sociologie a autor několika prací o židovské otázce v Německu, již přes 10 let zkoumá vývoj antisemitismu v této zemi. Nyní s jistotou tvrdí, že se k protižidovské nenávisti, projevované tradičně krajně pravicovými nacionalisty, v posledních letech přidala také hrozba ze strany blízkovýchodních přistěhovalců. Ti se totiž ani po emigraci do Německa nevzdali svého antisemitického přesvědčení, ale naopak vsugerovávají občanům v zemi, že Židy je zapotřebí nenávidět a všemožně jim komplikovat život.

„Nebezpečí pro Židy v Německu existovalo ostatně vždy. V průběhu několika desetiletí bylo jen značně menší, kdežto dnes znovu stoupá,“ zdůraznil profesor. „Já osobně nemám negativní zkušenosti, avšak někteří sousedé tvrdí, že jsou jejich děti ve škole verbálně nebo fyzicky šikanovány, například tak, že jim plivou na záda.“

„Máme pocit, že se zvedá nová vlna antisemitismu,“ souhlasí s Matternem prezident Centrální židovské rady Německa, Josef Schuster. „V novinách v poslední době několikrát psali o útocích arabských běženců na německé Židy. V Berlíně byl poslán do vězení devatenáctiletý Syřan za spáchání trestného činu kvůli etnické nenávisti. Na jedné z berlínských ulic potkal jedenadvacetiletého Adama S. a když na jeho hlavě uviděl jarmulku, začal křičet ‚Jahudi! Jahudi! (tímto způsobem Arabové nazývají Židy, pozn. red.)‘. Hned poté začal Adama mlátit řemenem. Oběť pochopila, že policie nejspíše nepřijede na pomoc rychle, a tak natočila celý incident na telefon. Video pak použila u soudu jako důkaz útoku. To se na sociálních sítích rozšířilo rychlostí blesku. Celá věc samozřejmě vyvolala obrovské rozhořčení,“ dodal.

Nedávno skupina neonacistů ve městě Chemnitz využila manifestací proti imigrantům a zaútočila na košer restauraci, připomíná Dobrynin. Výtržníci na zaměstnance a hosty restaurace pokřikovali, aby „táhli do svého Izraele,“ a poté, co je ochranka vyhodila na ulici, házeli na výlohu podniku kameny a rozbíjeli židle a stolky na otevřené terase.

Protiklady se přitahují

„V roce 1867 definoval německý ‚železný kancléř‘ Otto von Bismarck v rozhovoru pro Petrohradský list vydávaný v němčině politiku jako ‚umění možného.‘ Současná vládnoucí elita si na tento výrok jednoho z velkých německých osobností historie skvěle pamatuje a vždy využívá každé příležitosti, aby tak ve svůj prospěch získala maximum z každého sociálního jevu. A ani antisemitismus není výjimkou,“ soudí novinář.

Protižidovské nálady v Německu dnes podle něho čerpají sílu ze dvou zdrojů. První zdroj tvoří německá krajní pravice. Druhý zase muslimští imigranti z blízkovýchodních zemí, jež přicestovali do Německa v posledních letech. Jedná se především o Syřany, Iráčany a Afghánce.

„Nicméně současná německá vláda chce za sílící antisemitismus všemožně (i když ne bezdůvodně) svalit vinu na pravicové nacionalisty ze strany Alternativa pro Německo. Z objektivního hlediska na tom není nic divného — AfD totiž rychle získává podporu ve společnosti. Popularita strany občas stoupá na 20 %, což zajišťuje ultrapravici druhé místo po CDU. A toto hodnocení strany vedené Alexanderem Gaulandem vzbuzuje obavy nejen u německé vlády, ale také u celé elity EU, která se cítí stále nejistější kvůli blížícím se volbám do Evropského parlamentu, které proběhnou letos v květnu,“ píše Dobrynin.

Více:

Vědci předpovídají výbuch antisemitismu v zemích EU. Úřady tajuplně mlčí
Německým Židům radí kvůli antisemitismu nenosit jarmulky
Merkelová: Německo čelí nové formě antisemitismu uprchlíků a osob arabského původu
Štítky:
zločin, nebezpečí, antisemitismus, Židé, svět, Německo
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář