Senátoři byli varováni před strašnou hrozbou

Senátoři dostali ostré doporučení – nechodit na připomínkové události Českého svazu bojovníků za svobodu. Nebezpečí je očividně natolik veliké, že v této věci bylo připraveno speciální usnesení, které bylo ve středu 23. února senátory v rychlosti přijato. 53 hlasů bylo „pro“.

Nespokojenost s činností ČSBS a jeho předsedy Jaroslava Vodičky není pro nikoho tajemstvím. Ovšem dát názoru části veřejnosti háv dokumentu Senátu…, k tomu byly nutné vážné důvody. Jsou vysvětleny v předkládaném dokumentu. Tato stará česká organizace je obviňována z ústupu od prvotních cílů a z toho, že politizuje svoji činnost, a hlavně, že tíhne k ideálům minulosti — období před sametovou revolucí.

Porušuje přitom Český svaz bojovníků za svobodu zákon? Pokud ne, tak jak je možné kvalifikovat toto varování senátorům?

„S tím, kam Senát směřuje a s jeho politikou, zásadně nesouhlasím. Senát jde velice silně doprava a začíná být nástrojem politického souboje," řekl v rozhovoru pro Sputnik bývalý senátor a vedoucí Strany práv občanů Jan Veleba (2012-2018).

Veleba: Zkrátka a dobře ti lidé chtějí přepsat dějiny. Co se týká Českého svazu bojovníků za svobodu, jehož jsem členem, tak si myslím, že toto Senátu nepřísluší. A myslím si, že pokud Senát přijme nějaké kroky proti svazu bojovníků, tak tím jenom přilije olej do ohně. Protože mám víc času, než jsem mýval, tak právě čtu knihu od Vladimíra Karpova „Maršál Žukov". Je to literatura faktu, doporučoval bych, aby si každý tyto věci přečetl, aby věděl, jak se dobývala svoboda. To když si přečtete, tak vám běhá mráz po zádech. Já tyhle válečné záležitosti sleduju. Takže Český svaz bojovníků za svobodu je pro mě ten, který by se měl starat o tradice a připomínat mladé generaci tyto záležitosti. Ale dnešní složení Senátu je takové, že srovnávají takzvaný třetí odboj, to znamená proti komunismu, a takové ty věci, které jsem tady teď říkal. A já si myslím, že to k ničemu nepovede. Povede to pouze k dalšímu prohloubení příkopů, které v této společnosti jsou.

ČSBS v poslední době čelil kritice například kvůli tomu, že ocenil komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. Pozornost vzbudil i projev předsedy svazu Jaroslava Vodičky na tryzně v Terezíně, židovské obce označily jeho výroky o uprchlících za xenofobní. Víme, že část samospráv svaz nechce dále dotovat. Praha odmítla půjčit svazu sál Staroměstské radnice pro akci k 80. výročí okupace Československa nacistickým Německem. Tak či onak, kritika je zaměřena na vedení organizace.

Jedna věc je otázka vedení svazu a druhou věcí je, že svaz je organizací, která tady má být. A má těm mladým lidem připomínat naše dějiny. Jestli se jim nelíbí, jakože nelíbí, současný šéf svazu pan Vodička, já k němu mám také výhrady, protože si myslím, že je to výsledek práce a pojetí práce tohoto vedení. Já třeba vím, nemluvím teď o Ondráčkovi, to mi nepřísluší hodnotit, že vyznamenali Jefima Fištejna, o tom nikdo nepíše. Já vím, kdo je Jefim Fištejn. Vím, že plive po své vlastní zemi, že je to člověk, který nevynechá příležitost. Třeba toho Vodička vyznamenal, byl jsem u toho. To mě přimělo k tomu, že jsem tam přestal chodit. Takže já si myslím, že Český svaz bojovníků za svobodu má oprávnění, má tady být, musí tady být. Že není od toho, aby hodnotil nejnovější dějiny. Ale je od toho, aby zkrátka ty vzpomínkové akce pořádal. Kdyby například nebyl maršál Žukov nebo naši osvoboditelé, tak bychom asi tento rozhovor nevedli. A oni se snaží to postavit na roveň. A druhá věc… Loni, když byly květnové dny, tak za Senát jsem na Olšanských hřbitovech byl já, nikdo jiný. A já jsem statutárně nebyl zastupitel Senátu, statutárně tam je předseda nebo místopředsedové, nikdo tam nechtěl jít. A já jsem byl požádán, protože znají mé názory, jestli bych tam nešel. Bylo to Pražské povstání a byl to Den vítězství. Nikdo ze Senátu tam nechtěl jít, taková je tady v té společnosti atmosféra.

Zásadní otázka: Český svaz bojovníků za svobodu svou činností porušuje zákon nebo ne? Pokud ne, jak byste všechny tyto nároky a zákazy pojmenoval?

Svaz zákon touto činností neporušuje, buďme upřímní — toto je pronásledování názorů. Co se týká těch jeho akcí, já jsem na mnohých byl, často jsem tam i mluvil. Myslím si, že obzvlášť v této době je potřeba si tu naši historii připomínat, protože jde o mladou generaci. Ty akce byly velmi zdařilé, byly tam například akce k prezidentu Benešovi, byly tam filmy, byly tam přednášky, byla tam historie, odborníci. Takže svaz to není jenom pan Vodička. Já odsuzuji politiku vůči svazu. Já vím, že ten svaz má být jaksi odstaven a že kdyby dělal politiku a šel na ruku těmhle přepisovačům dějin, tak by žádné problémy nebyly. Ale ten Český svaz bojovníků za svobodu vzešel z Českého svazu protifašistických bojovníků, jehož členem byl můj otec, který aktivně podporoval na Vysočině odboj a partyzány, hodně lidí to tak dělalo. Já to znám z jeho vyprávění. Byl jsem svědkem, když v roce 1980 přijel bývalý sovětský partyzán Leonid Kalčuk, jehož skupina tady operovala v lesích. Pamatuji si, když jsem se narodil v roce 1947, když jsem byl mladý, v lesích byly zákopy. Na hřbitově ve Svatoslavě, kde mám pohřbené rodiče, je hrob partyzána Ivana Petroviče Mandrykova, který padl v roce 1945. Takže otec byl aktivním členem tohoto svazu. Já jsem vychován vlastenecky, byl jsem například na Piskarjovském hřbitově v Petrohradu, prošel jsem tři linie obrany kolem tehdejšího Leningradu, byl jsem v těch muzeích, četl jsem deníček té holčičky, která zůstala sama, všichni její příbuzní zemřeli na hlad. Pokud chcete hodnotit činnost Českého svazu bojovníků za svobodu, musíte o tom všem něco vědět.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce