14:39 18. června 2019
Český vědec Jaroslav Šesták

Profesor Šesták: V Akademii věd se nevyčistilo prostředí. Sedí tam i estébáci a aparátčíci

© Foto: Official site of Jaroslav Šesták
Názory
Získat krátkou URL
Jan Masák
9824

Dlouholetý vědec Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky profesor Jaroslav Šesták v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že po listopadu 1989 došlo na českých vysokých školách k „očištění“ prostředí. To ale nebyl případ Akademie věd, kde se dodnes nacházejí bývalý komunisté a udavači StB.

Vy ve svých veřejných vystoupeních a rozhovorech v poslední době Akademii věd České republiky poměrně drsně kritizujete. V rámci přípravy k našemu rozhovoru jste mluvil o „totalitárně zapouzdřené AV ČR, která odmítá jakoukoli diskuzi". Mohl byste nám vaši situaci přiblížit?

Já jsem emeritní badatel. Nás je tam asi 10. V mém případě je ale jednotlivec jako já nezajímá (Profesoru Šestákovi ředitel Fyzikálního ústavu AV Michael Prouza neprodloužil pracovní smlouvu. Podle slov Šestáka, jedním z hlavních důvodů bylo jeho vyznamenání z rukou prezidenta Miloše Zemana — red.) Oni jsou instituce, která bere „těžké peníze". Má asi 120 milionů jenom na provoz kanceláře Akademie věd. Oni nemají důvod se zajímat o jednoho člověka, kterého vyhodili. Takhle ale nepochybně funguje mnoho institucí.

Akademie věd je velká, má hodně ústavů. Jaká je situace na ostatních ústavech?

Já nemůžu srovnávat, jelikož ty ústavy neznám. V mém případě je to ale osobní věc. Mladý ředitel (Michael Prouza — red.) dělá kariéru.

A jaké on může mít zájmy na tom, abyste byl vyhozen?

Já si myslím, že se jedná o politické dohody. Prostě nemá zájem na tom, aby mu tam „škodil" někdo, kdo dostal cenu od nenáviděného prezidenta. Přičemž k tomu, aby se mě zbavil, použil zcela legální důvody — neprodloužení smlouvy. Proti tomu se nic nedá dělat.

Jiná otázka ale je, zdali ten člověk, kterého vyhodil, mohl být ještě prospěšný. Myslím si, že jsem mohl být ještě hodně prospěšný, protože „dědků" jako já tam dělá desítky. Řada z nich nemá žádné výsledky, ale jsou tam drženi na základě kamarádství.

Vy tedy říkáte, že ředitel Fyzikálního ústavu AV Michael Prouza nemá zájem konkrétně na tom, abyste tam byl vy. A to nehledě na skutečnost, že takových jako vy, ač od prezidenta nevyznamenaných, jsou tam desítky…

Ano. Nejedná se ale jen o to, že mi ředitel Michal Prouza neprodloužil smlouvu. Ústav má webové stránky. Na tyto stránky se dávají všechny úspěchy tohoto ústavu, včetně diplomových prací. Ředitel tam toto vyznamenání od prezidenta nedal, ač si myslím, že je to skutečně výjimečné ocenění. Nedával tam ani jiné mé úspěchy.

Sputnik se o celou kauzu začal zajímat po článku v Lidovkách, kde se hovořilo o takzvané „Zemanově kletbě". V jejich materiálu se píše ještě o historikovi panu Macháčkovi, který rovněž po vyznamenání z rukou prezidenta odešel ze své pracovní pozice. Ten ale odmítl situaci svoji komentovat. Říkáte, že teoreticky může být situace podobná ve více akademických a vědeckých kruzích — poté, co vás ocení prezident Zeman, upadáte do nemilosti?

Existuje pražská kavárna. Do pražské kavárny patří jisté vrstvy. Ve Fyzikálním ústavu bylo několik významných lidí, kteří se významně podíleli na vytvoření obrazu neúspěšného prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. A teď si představte: Máte ústav, kde vytvořili a prosadili Drahoše. A najednou se tam objeví někdo, kdo dostane cenu od prezidenta Zemana. Nenaštvalo by vás to?

Pane profesore, vy jste zkušený člověk v letech, který toho hodně viděl. V jakém státě žijeme, když takhle fungují státní zařízení?

Já bych řekl, že žijeme v normálním státě. To je všude. Někde je to více, někde méně. Naše demokracie toto dovoluje.

Řekl byste, že na vědce skutečně lehá „Zemanova kletba", jak psali Lidovky?

Ano, asi ano.

Současný stav je takový, že se dávají preference těm, kteří cenu od prezidenta Zemana odmítnou nebo nějakým způsobem zneváží.

V mém případě jsem dostal cenu zároveň s rychlobruslařkou Sáblíkovou. Představte si, že by například Sáblíková nedostala peníze na reprezentaci. To by noviny řvaly! Ale skutečnost, že vyhodí nějakého vědeckého pracovníka, to není informačně zajímavé. Věda je na vedlejší koleji.

Ohledně vašeho dopisu členům Akademie věd, v němž jste se věnoval vaší situaci s, jak vy tvrdíte, „nenadálým vyhazovem". Dostal jste na něj ze strany Akademie věd nějakou reakci?

Ne. Nic jsem nedostal. Psal jsem dokonce i na etickou komisi. Tam je nějaká tetka, ta mi napsala, že jsem v dopise udělal gramatické chyby. Posuďte sám, do jaké míry je to adekvátní reakce Akademie věd.

Z vašeho pohledu člověka, špičkového vědce, který je ve světě známý — do jaké míry je Akademie věd samotné vědě prospěšná?

Buďme objektivní. Tam jsou špičkoví pracovníci. Na jednu stranu tam máte špičkové pracovníky, na druhou stranu tam máte balast, jako jsou technici či administrativa. To zařízení se ale vytvářelo po desítky let, proto je tam špičkových pracovníků velké množství.

Já jsem vždy Akademii fandil. Dnes se však zamýšlím nad tím, zdali je správně, že přežila změny po listopadu 1989. Když se podíváte na rok 1990 na vysokých školách, kde jsem učil snad na pěti, tak tam proběhla jistá forma očisty.
Estébáci a členové komunistické strany byli vyhozeni. To v Akademii věd neproběhlo. Tam dodnes pracuje řada bývalých aparátčíků komunistické strany a donašečů StB. Proto si zadávám otázku, zdali není to prostředí těch vysokých škol čistší a zdali těch přibližně šest miliard korun, které Akademie věd dostává, by nebylo lepší svěřit právě těm vysokým školám.

Bývalý prezident Václav Klaus v jedné ze svých knih tvrdí, že řešil po revoluci stejnou otázku. Došel ale k závěru, pokud si dobře pamatuji, že vysoké školy na takovou transformaci nebyly připraveny — české vysoké školství nebylo, podle jeho názoru, připraveno převzít úlohy výzkumu a vývoje. Souhlasil byste s jeho názorem?

To já ze své pozice nedokáži posoudit, zdali univerzity tehdy byly či nebyly připraveny. Když se ale například podíváte na Ruskou Akademii věd, tak tam po změně systému reorganizace proběhla. Tam se s akademickými ústavy pohnulo.

Podívejte se jen na Fyzikální ústav Akademie věd České republiky. Jen jeho majetek se pohybuje okolo 1,5 miliardy korun. To je ve vlastnictví tohoto ústavu. Když se podíváte na majetek celé Akademie, tak se jedná o několik miliard korun. Máte centrální budovu proti Národnímu divadlu, další domy, potom rohový dům na Václaváku. To Akademie dostala od zanícených badatelů, kteří věřili tomu, že jí tím pomůžou. Dnes je Akademie bohatá a ona i na tomhle staví.

Před chvíli jste zmínil neúspěšného kandidáta na post prezidenta Jiřího Drahoše. V souvislosti s tím: Když vstupujete do Akademie věd, je brán ohled na to, komu politicky fandíte?

Toto není otázka fandění. To je otázka profesionálního přístupu. Pokud je někdo dobrý v tom, co dělá, tak ho neberu jako konkurenta. Beru ho jako partnera.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Média: Česká republika nepustila do země člena ruské delegace
Vojačka z Česka byla zraněna při explozi granátu na litevském polygonu
Patří či nepatří Česko na Západ? Tvrzení Petra Fialy znepokojilo internet
Spolupráci mezi českými a ruskými regiony nepřekazí ani hra mocných. Názor
Česká neziskovka školící revolucionáře na území bývalého SSSR po skandálu zametá stopy
Štítky:
totalita, politika, věda, práce, Akademie věd České republiky, Jiří Drahoš, Miloš Zeman, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář