22:48 14. srpna 2020
Názory
Získat krátkou URL
1863
Sledujte nás na

Pobouření v České republice vyvolala zbraňová směrnice EU. Ta nás má ochránit před teroristickými útoky. Jak ale tvrdí kritici, ve skutečnosti nás připravuje o účinnou sebeobranu a odzbrojuje před pachateli. Sputnik se spojil s elitním vojenským expertem Pavlem Černým, který bojuje za právo občanů nosit zbraň.

Krátce před polednem 2. července 2008 na rušné ulici v Jeruzalémě buldozer najel na skupinu chodců a převrátil autobus. V kabině seděl palestinský terorista, který zřetelně křičel Alláhu Akbar. Obětí by bylo více, pokud by nezasáhla skupina mužů, mezi kterými byl ozbrojený civilista Oron Ben Šimon, jehož zbraní byl útočník zneškodněn.

Zcela odlišný případ se stal v roce 2006 v Dánsku, kde sedmnáctiletá dívka, jež se ubránila znásilnění ze strany cizince, musí platit pokutu. Při obraně totiž použila pepřový sprej, který je v zemi zakázán. V členských státech existuje celá řada předpisů a zákonů, které regulují nošení zbraní. Evropská unie přijala v roce 2017 směrnici, která má harmonizovat vlastnění určitého druhu střelných zbraní. Proti ní se ale ostře ohrazuje Česká republika, která se kvůli ní dokonce začala soudit s institucemi EU.

Nezabíjejí zbraně, ale lidé

V úterý proběhlo zasedání Soudního dvora Evropské unie ve věci žaloby České republiky, která se domáhá zrušení směrnice, jež zakazuje některé typy zbraní včetně poloautomatických zbraní a zásobníků. Česko v tomto sporu podporují partneři z V4 Maďarsko a Polsko. Podle Prahy, která při přijímání směrnice v Radě hlasovala proti, byla porušena zásada přiměřenosti a právní základ směrnice. Přestože jejím smyslem je hlavně boj proti terorismu, směrnice se opírá o článek smlouvy o jednotném trhu.

Stoupenci přísnějších regulací tvrdí, že je to nutný krok v boji proti terorismu. Opačného názoru je bezpečnostní odborník, podplukovník ve výslužbě Pavel Černý, který má na kontě účast na zahraničních misích, mimo jiné i v Afghánistánu, kde cvičil místní policejní síly.

„Bavit se o tom, jestli se dá bojem proti legálním zbraním zbavit terorismu, je zcela absurdní. To je snad jasné i malému dítěti,“ podotýká podplukovník Černý, který je prezidentem nevládní organizace Liga Libe, jež proti směrnici aktivně bojuje.

„Dnes už to není problém zbraní, ani legálních nebo nelegálních, ale je to o tom, že nejvíce útoků jsou spáchány prostředky, jako jsou kuchyňské nože, automobily. Všechno kolem nás, co je běžně dostupné, sotva někdo nějakou směrnicí zakáže a bude nějak systémově omezovat,“ říká Černý.

Zátarasy proti teroristům na vánočním trhu v Berlíně. Archivní foto
© AP Photo / Michael Sohn / People walk past concrete barriers outside the Christmas market at the Kaiser Wilhelm Memorial Church in Berlin, Germany, Monday, Nov. 27, 2017, nearly one year after 12 people have been killed in a truck attack on the market.

Nicméně podobné iniciativy již jsou. V srpnu 2018 starosta Londýna Sadiq Khan prohlásil, že hodlá v některých místech ve městě zakázat automobily. Stalo se tak po teroristickém útoku u Westminsterského paláce, kdy útočník najel autem na chodce a několik jich zranil. O plošném zákazu aut ve městech zcela vážně píše americký liberální portál BuzzFeed. Londýnský starosta ve stejném roce ještě pohrozil přísnými tresty pro všechny ty, kdo u sebe nosí nůž. Tentokrát to byla reakce na vlnu útoků za použití nože v jeho městě.

„Žádné výmluvy: neexistuje důvod, proč by člověk měl mít u sebe nůž,“ napsal Khan na Twitter. „Každý, kdo jej nosí a bude chycen, pocítí plnou sílu zákona,“ pohrozil.

Vskutku nože, i ty kapesní, přeci primárně slouží k vraždění. Jak jinak bychom je mohli využít?

Dnes je v Británii zakázáno nosit nože delší než tři palce (něco přes 7 cm) „bez dobrého důvodu“. Vlastnění střelných zbraní je jedno z nejpřísnějších v Evropě. Skutečně počet zločinů spáchaných střelnými zbraněmi je velmi nízký, ale útoků noži i přes přísnou regulaci rapidně roste. V roce 2013 jich podle britského statistického úřadu bylo méně než 25 tisíc, zatímco dnes je jich kolem 40 tisíců.

Přitom Česká republika patří mezi státy s nejnižším počtem vražd v Evropské unie (je šestá odspodu). Naopak podle Eurostatu v první desítce jsou státy jako Francie, Británie, Finsko nebo Belgie, v jejímž hlavním městě směrnice vznikla.

„Není to o zbraních. Je to o lidech,“ vysvětluje podplukovník Černý, „o lidech dobrých a lidech špatných. V té západní Evropě, která by tak ráda omezovala naše životy svými zákazy a direktivami, těch zlých lidí mají zřejmě více a dalo by se říci čím dál více, jak je vidět na růstu kriminality, násilí, a dokonce i zmíněného terorismu.“

Cesta totalitních režimů

Komise přitom iniciovala svou směrnici po teroristických útocích v Paříži v roce 2015. Nicméně střelné zbraně, které byly použity při útoku, se do země propašovaly z Balkánu a byly nelegálně drženy. Nelegální obchod se zbraněmi tato směrnice nevyřeší. Naopak jej paradoxně může ještě zhoršit.

Ostatně to byla jedna z námitek českého ministerstva vnitra. Tehdejší ministr Milan Chovanec upozornil, že směrnice přispěje k odlivu legálních zbraní do nelegální sféry. Ne všichni občané se totiž budou chtít svého majetku zbavit a někteří si nejspíše ponechají nově zakázané zbraně. Mnohé z nich se dostanou na černý trh, kde si je právě mohou koupit teroristé nebo jiní zločinci.

Přitom směrnice nezakazuje pouze zbraně, které jsou otevřeně útočné jako kulomety, ale i samonabíjecí (tzv. poloautomatické) palné zbraně, které jsou označeny jako velkokapacitní (tj. např. krátké zbraně schopné vystřelit přes 21 nábojů bez opětovného nabití). Podle experta se však jedná o zcela standardní zbraně a těchto zásobníků jsou mezi lidmi statisíce.

Paradoxně na tyto zákazy proto doplatí právě poctiví občané, kteří, aby si pořídili zbraň, museli projít poměrně dlouhým a náročným procesem. Teroristé či kriminálníci, kteří jsou již odhodláni spáchat zločin, žádný zákaz zbraní neomezí a zcela jistě nebudou řešit počet nábojů v zásobníku.

„Tyto direktivy paradoxně odzbrojují oběti zločinců a teroristů, a to je na tom to nejhorší,“ říká Černý. „Jako bývalý policista vám mohu potvrdit jedno, že i ta nejlepší policie nemůže být vždy a všude. To by každý musel mít jednoho až dva policisty. Než přijede policie, slušný občan by se měl mít možnost bránit,“ zdůrazňuje podplukovník.

Evropská unie a mnoho členských zemí se ať už vědomky, nebo nevědomky ubírá cestou totalitních režimů, kde občané zpravidla zbraň vlastnit nemohou.

„Odjakživa platila jedna věc, že bezbranný a vystrašený občan je snadno ovladatelný. Ti největší diktátoři, ať už to bylo v době komunismu nebo fašismu, první, co udělali, slušným bezúhonným lidem odebrali jejich zbraně,“ pozastavuje se nad snahou EU zakazovat legální soukromé zbraně podplukovník Černý.

Česko má dokonalý systém

Podle něj by se členské státy EU místo takového zákazu měly raději inspirovat velmi kvalitní legislativou, která je v České republice. Výmluvným příkladem jsou regulace pro znehodnocování zbraní.

Jednou ze střelných zbraní, která byla použita v útoku v pařížském Hypercacher v roce 2015 (který se odehrál současně s útokem v Charlie Hebdo), byla puška vz.58, která byla nedostatečně znehodnocena na Slovensku a předělána zpět na vražednou zbraň. Evropská komise měla již od roku 2008 za úkol vydat technické specifikace pro znehodnocování zbraní. To splnila, ale až v prosinci 2015, téměř rok po útocích v Charlie Hebdo.

„My jsme to znehodnocování měli již předtím v našem dokonalém zákoně vyřešeno tak, že ostatní státy by se mohly inspirovat,“ upozorňuje Pavel Černý. „Proto bych řekl, že i tak krev těch, co umřeli předělanými zbraněmi v Paříži, padá do jisté míry i na hlavu Evropské komise. Ta ovšem našla viníka jiného: vlastníky legálních soukromých zbraní,“ uzavírá podplukovník.

Vzhledem k tomu, že podle Černého je současný právní řád upravující držení zbraní zcela postačující, jeho organizace Liga LIBE iniciovala petici, ve které požaduje přijetí novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR, zakotvující do ústavního pořádku právo na legální vlastnictví zbraní za účelem zajištění obrany a vnitřní i vnější bezpečnosti státu. Tímto chce garantovat práva českých občanů na nabývání vlastnictví, držení a nošení zbraní.

Zajímavostí přijaté směrnice je i to, že ji nedoprovázela analýza dopadů, která je jinak běžná. Tu si nechalo vypracovat Ministerstvo vnitra ČR. Kromě výše zmíněných problematických bodů ministerstvo upozorňuje i na tu skutečnost, že její přijetí může ohrozit zbrojní výrobu v České republice. Konkrétně zmiňuje Českou zbrojovku a. s. v Uherském Brodě a firmu vyrábějící střelivo Sellier & Bellot a. s. Agentura Sputnik požádala Českou zbrojovku a. s. o komentář, avšak do zveřejnění článku odpověď nedostala.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Volný: Presstituti ČT se snažili přebít vlastenecký projev Orbána EUhujerskou propagandou
Komise odmítá Orbánova obvinění: Nejsme spojenci Sorose
I nadále budeme bojovat proti migraci. V Maďarsku tvrdě odpověděli na kritiku
Čapí hnízdo a dům na noze. Cizincům představili české dominanty. Češi jsou pobouřeni
SR má strašné problémy, tvrdí Schwarzenberg. Našel cestu, jak může být SR před ČR napřed
Štítky:
směrnice, zákaz, zbraně, Evropský soud, Sadiq Aman Khan
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář