05:59 22. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
115102
Sledujte nás na

12. února zavítal na Slovensko šéf americké diplomacie Mike Pompeo, následně se v poměrně rychlém tempu začaly dít zajímavé události. Pompeo se setkal s Lajčákem, většinu času oba jednali za zavřenými dveřmi. Navíc summit B9 v Košicích a Ondrejcsákova aféra zvýšily polarizaci slovenské společnosti, což svým způsobem stimuluje Čaputovy přivržence.

V Slovenských médiích zaznělo tvrzení, že Pompeo a ministr zahraničních věcí SR Miroslav Lajčák jednali jako „rovnocenní partneři, kteří jsou si blízcí nejen z historického a hodnotového hlediska". Pompeo předložil Lajčákovi americké představy ohledně Číny, Venezuely, Ruska a ohledně čínské firmy Huawei, se kterými by se mělo Slovensko ztotožnit. Lajčák jako rovnocenný partner s americkými představami rovnocenně souhlasil, protože od Američanů rovnocenně závisí i jeho další politická kariéra.

Setkání Pompea a Lajčáka je třeba vnímat v kontextu se setkáním B9 v Olomouci a Ondrejcsákovou aférou. Už Pompeova návštěva vyvolala bouřku na slovenské politické scéně, Eduard Chmelár se vyjádřil, že Pompeo přijel na Slovensko prosadit plán výstavby nových amerických vojenských objektů, přičemž se zajímal zejména o vojenské letiště v Kuchyni (v okrese Malacky) a v Sliače. Také je podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra skutečným cílem USA modernizace vojenských základen ve střední Evropě tak, aby je mohla používat zejména americká armáda.

Lajčák Chmelárovy představy odmítá a označuje je za konspirační teorie (stává se dobrým zvykem, že za konspirační teorii se označuje každá kritika politických elit na Slovensku). Ale o Lajčákových slovech pochybuje i bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský, který rovněž tvrdí, že v poslední době mají Američané o Slovensko mimořádný zájem. Čarnogurský, který má bohaté politické zkušenosti a stále se dobře orientuje na mezinárodní politické scéně, vede protestní hnutí proti NATO. Podle Čarnogurského mělo NATO své opodstatnění v době existence Varšavské smlouvy a když zanikla Varšavská smlouva, ztratilo i NATO své opodstatnění. Dnes je NATO pouze nástroj a součást americké nátlakové politiky, namířené proti Rusku.

Pompeova návštěva se uskutečnila 28. 2. 2019 a měla vliv i na setkání států B9 (východní křídlo NATO). Političtí lídři B9 se tradičně ztotožňují s cíli a představami americké zahraniční politiky a důsledně plní americké představy. Takže na setkání B9 zazněly klasické a nepřekvapující projevy o obnovení ruských imperiálních ambicí, obavách států B9 o svou bezpečnost, kybernetických hrozbách z Číny a Ruska, potřebě boje proti dezinformaci a propagandě. Přitom pojmem ruské imperiální ambice se označují legitimní snahy Ruska zvyšovat svou bezpečnost, protože budování základen NATO v blízkosti ruských hranic představuje pro Rusko hrozbu. Kybernetické hrozby nepocházejí jen z Číny a Ruska, ale také z USA (odposlech Merkelové, kybernetická činnost CIA, využívání bezpečnostních děr v operačních systémech na monitorování apod.) A za bojem proti dezinformaci či propagandě se klidně mohou ukrývat snahy o omezení svobody slova.

Alternativa neutrálního Slovenska mimo NATO je dnes zastaralá. Lajčák uvedl, že Slovensko bude investovat 2 % HDP na zbrojení a tuto podmínku splní v roce 2022. Setkání prezidentů Bukurešťské devítky se konalo u příležitosti 70. výročí vzniku NATO, 20. výročí vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO a také 15. výročí vstupu SR do NATO.

Summit prezidentů B9 v Košicích
Summit prezidentů B9 v Košicích

Američané ve vztahu k Rusku cíleně zvyšují napětí a jde téměř vždy o soubor několika promyšlených a propojených kroků. Takže protiruská činnost se kulminuje na Slovensku, a to v předvečer prezidentských voleb. Svou roli splnil i státní tajemník Ministerstva obrany Ondrejcsák, deník SME zveřejnil Ondrejcsákovy představy o ruské hrozbě, ve kterých Ondrejcsák podle Rusů velmi zjednodušeně a zavádějícím způsobem hodnotí ruskou zahraniční politiku. Ruské velvyslanectví požádalo SME, aby zveřejnili i ruské stanovisko k Ondrejcsákově materiálu, deník SME ruskou žádost ignoroval (zajímavá představa o demokracii, neumožnit protistraně prezentovat vlastní názor). Proto Rusové zveřejnili na Facebooku otevřený dopis, ve kterém své stanovisko prezentovali.

Ruské velvyslanectví na Slovensku v něm kritizovalo Ondrejcsákovy představy o „ruské agresi na Ukrajině", (ozbrojenci Doněcku a Luhansku nejsou ruská armáda) rovněž Ondrejcsákovy informace o ruské anexi Krymu jsou z hlediska mezinárodního práva zavádějící. Rusové se na Krymu nacházejí na základě platné rusko-ukrajinské mezivládní Dohody o statusu a podmínkách působení Černomořského loďstva Ruské federace na ukrajinském území (smlouva z roku 1997) a obyvatelé Krymu v referendu vyjádřili své rozhodnutí stát se součástí RF.

Pokud se na Krymu uskutečnilo referendum (nástroj akceptovaný mezinárodním právem), které Američané a spol. neuznaly, tak i Kosovo vzniklo v rozporu s mezinárodním právem, pouze na základě voluntaristických představ USA (Kosovo je sporné území a částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě, který v únoru 2008 vyhlásil nezávislost Srbsku jako Kosovská republika). V podobné argumentaci by se dalo pokračovat, nemá to však smysl, protože názoroví oponenti vytrvale odmítají logické a právní argumenty. A komentovat hlouběji Ondrejcsákova slova na SME či ruské stanovisko k nim rovněž nemá větší význam, protože zájemci se k těmto textům mohou dostat, přečíst si je bez větších problémů a udělat si vlastní názor.

Na otevřený dopis Ruského velvyslanectví reagoval Ondrejcsák na Facebooku. Podle jeho slov naštěstí nežijeme před rokem 1989, kdy ruské či sovětské velvyslanectví diktovalo co se může na Slovensku říci či napsat. Podle části slovenské populace dnes naneštěstí žijeme po roce 1989, kdy může své představy diktovat americké velvyslanectví. Ondrejcsák tvrdí, že velvyslanectví Ruské federace bezprecedentně svým postupem zasáhlo do vnitřních záležitostí SR, navádělo oficiální představitele Slovenska, což je nepřípustné. Pokud však Ondrejcsák vnímá jako zasahování do vnitřních záležitostí SR skutečnost, že Rusové si dovolili prezentovat svůj názor, tak mi osobně nezbývá jen Ondrejcsákovi pogratulovat. A přeceňovat svou osobu Ondrejcsák rovněž nemusí, kádrovat ho nemá větší význam.

Mnohem zábavnějším čtením je však příspěvek na Deníku N, s názvem „Kreml nám vyhrožuje a chová se tu už jako ve své gubernii" s podtitulkem „Rusko ponižuje státního tajemníka ministerstva obrany", „Ministerstvo obrany Rusku potichu fandí". Už podle titulků je zřejmé, že komentovat tento článek by bylo kontraproduktivní. Škoda jen, že články na Deníku N jsou zpoplatněny a velká část veřejnosti nebude mít možnost se nimi blíže seznámit. Takové články jsou určeny pro vlastní „zombifikované" čtenáře, kteří vyžadují každodenně svou porci nasekaných vnitřností. Normální jedince tenhle typ textu pobaví, ale neosloví.

Na závěr k Ondrejcsákově aféře ještě jeden postřeh. Na Deníku N vyšlo několik dalších článků, například „Z Ruska stačí zavolat a Danko již běží" nebo „Danko uspěl, Slovensko zaplatí Rusům minimálně 120 milionů eur za další využívání MiGů". Evidentně někomu vadí, že Slovensko bude používat ruské MiGy až do roku 2023, kdy má získat americké F-16 (ty loni koupila Pellegriniho vláda). Danko jako nominovaný SNS v čele Ministerstva obrany vyvolává nevoli proamerických kruhů na Slovensku, takže Ondrejcsákova aféra může být klidně součástí širší koncipované hry, která má omezit nejen Dankovu činnost, ale zejména přimět slovenské politické elity jasněji se proti Rusku vyhranit.

Státní tajemník ministerstva obrany nominovaný stranou Most-Híd Róbert Ondrejcsák
© AP Photo / Virginia Mayo
Státní tajemník ministerstva obrany nominovaný stranou Most-Híd Róbert Ondrejcsák

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Lajčák, kterého Pompeo varoval před „ruskou hrozbou“ pro Slováky, se chystá do Moskvy
Pompeo a Lajčák: Spolu jsme silnější. Náš závazek vůči vaší svobodě je neochvějný
Velvyslanec: Rusko bude bránit své zájmy ve Venezuele tím nejtvrdším možným způsobem
Velvyslanec RF byl předvolán na Ministerstvo zahraničních věcí SR
Danko vrací Lajčákovi úder po slovech o Rusku: Můžu jet i do Honolulu
Štítky:
politika, média, B9, Zuzana Čaputová, Róbert Ondrejcsák, Miroslav Lajčák, Andrej Danko, Olomouc, Slovensko, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář