Koncem února se díky petici Greenpeace připojil k řešení situace i ruský prezident Vladimir Putin a později i prokuratura, vyšetřovací výbor a FSB. Zásah tak důležitých struktur pomohl odhalit porušení pravidel vydávání kvót na výlov kosatek, ale nedokázal podstatně urychlit proces osvobození zvířat.
Sputnik se spojil s vedoucím výzkumů ruské pobočky Greenpeace Oganesem Targuljanem, aby pochopil, jak vůbec došlo k tomu, že se mořští savci ocitli v tak špatné situaci.
Sputnik: Lidé, kteří nejsou lhostejní ke svému okolí, emocionálně nazývají místo, kde se nacházejí ruské kosatky a běluhy, „velrybím vězením“. Myslíte si, že oprávněně?
Oganes Targuljan: Absolutně, neboť v těsných voliérách se nachází rekordní počet vylovených zvířat (v současné chvíli 10 kosatek a 87 běluh). Druhotnou příčinou je poptávka, stavební boom oceanárií v Číně, kde velmi usilují o získání velryb z Ruska. Je to spojeno s tím, že se už prakticky nikde na světě kosatky pro oceanária neloví. Rusko je jednou z mála zemí, v němž byl výlov ještě možný, ale v takzvané „šedé zóně“.
Co to znamená?
To znamená, že pro vědecké a vzdělávací účely je v Rusku dovoleno lovit kosatky, ale nelze je prodávat. Nicméně ruské firmy, které dostaly kvóty na jejich výlov, některá zvířata přesto prodávaly. Předpokládám, že pokud to byly jeden-dva kusy, byly na tyto přestupky přivírány oči. Ale když se z toho stal byznys v dodávání velkého počtu zvířat do čínských oceanárií, došlo k tomuto skandálu.
Proč bylo třeba svolávat vědecké konsilium?
Ukázalo se, že různé úřady zastávají absolutně protichůdná stanoviska vůči tomuto problému a dokonce se dostávají do konfrontace. Prokuratura, vyšetřovací výbor, ministerstvo přírodních zdrojů a Státní duma zastávají názor, že výlov byl nezákonný a zvířata musí být vypuštěna. Na druhé straně stojí Rosrybolovstvo (Federální agentura pro rybolov) a jemu podřízené instituce, které právě připravovaly podklady pro povolení výlovu. Předpokládám, že chtějí vydělat na prodeji kosatek. Vzniká paradoxní situace, kdy Rosrybolovstvo stojí proti prokuratuře. A pak je tu ještě akademická věda, která může v současné chvíli posoudit stav zvířat. Pokud bude přijato definitivní rozhodnutí vypustit mořské zajatce na svobodu, musí být jistota, že jsou zdrávi a bude s nimi vše v pořádku.
Co si myslíte o původním rozhodnutí vědeckého konsilia?
Mám ambivalentní pocit. Pokud budou kosatky a běluhy koncem června, po 3-4 měsících rehabilitace a pozorování, nakonec puštěny na svobodu do Ochotského moře (kde byly vyloveny), není to ideální, ale dobrý výsledek úsilí Greenpeace o jejich záchranu. Ačkoliv někteří naši vědci uvádějí, že je možné vypustit kosatky v jižní části Tatarského průlivu už koncem dubna. To znamená mnohem dříve, což je pro zvířata v zajetí mimořádně důležité. Co se týče druhého aspektu, nemohu se zbavit pocitu, že až informační šum utichne, zvířata mohou pod nějakou vhodnou záminkou zůstat v zajetí navždy. Greenpeace s tím nikdy nebude souhlasit.
V současné chvíli má Sputnik k dispozici kopii protokolu věděckého konsilia. Podle něj bude v nejbližší době uděláno vše pro zlepšení životních podmínek a krmení kosatek a běluh v Přímoří. Co se týče zdravých jedinců, bude přijato rozhodnutí o nejlepším místě a době jejich vypuštění na svobodu v nejbližším možném termínu. Nemocná zvířata budou vyléčena a budou jim instalovány čipy. Pokud po rehabilitaci bude zdravotní stav mořských savců i nadále vzbuzovat obavy, vědci navrhují, aby bylo zpracováno doporučení ohledně předání takových zvířat speciálním organizacím.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)