Řada států včetně spojenců (viz Francie, Británie) uznala (de facto) vznik Slovenského státu (1939); Slovenský stát vznikl jako důsledek německé agrese vůči ČSR. Po Hitlerově invazi (březen 1939) nebyla ani ihned odvolána Mnichovská dohoda, na Německo nebyly uvaleny sankce, incident neprojednala ani Rada Společnosti národů. Z tohoto hlediska je vstup německých vojsk do Prahy pokračováním zrady spojenců z Mnichova (1938). V těžkou chvíli nám spojenci dvakrát nepomohli.
Všechny údaje v článku čerpáme z citovaných dvou akcí. Uvádíme je přesně tak, jak jsme je vyslechli
„Na jednu stranu si Češi vysloužili pověst ‚usmívající se bestie‘, která odpráskla 3. největšího hlavouna nacistické říše (Heydricha).“
(Karel Růžička, spíkr na mítinku na Václavském náměstí dne 15. 3. 2019)
„Na druhou stranu koncentrák pro Romy v Letech vybudovala vláda druhé republiky, ještě před Německou invazí. Německé orgány byly najednou zavaleny udavačskými anonymy, které v rámci ‚dobrých‘ sousedských vztahů na sebe psali sami Češi.“
(Karel Růžička, spíkr na mítinku na Václavském náměstí dne 15. 3. 2019)
„Nepřebírejme mentalitu druhé republiky, ani tu protektorátní. Nebuďme proameričtí ani proruští, buďme důsledně pročeští. Střezme se těch, kteří nás chtějí znovu prodat a kteří kolaborují dnes!“
(Ivan David, spíkr na mítinku na Václavském náměstí dne 15. 3. 2019)
A když nás dnešní německá kancléřka žádá, abychom se dobrovolně vzdali suverenity ve prospěch EU, čili čtvrté Říše, rozpoznáváme v její výzvě ozvěnu starého záměru.
(Lenka Procházková, spíkr na Václavském náměstí 15. 3. 2019)
Jedním ze spíkrů před sochou sv. Václava byl i exministr zdravotnictví Ivan David, ten do mikrofonu řekl: „Připomínání tragédií má smysl, pokud si současně připomeneme, co takovým událostem předcházelo, abychom se propříště vyvarovali chyb […] Je pravda, že si naše politická reprezentace vybrala nespolehlivé spojence. Nefungovala ani Malá dohoda. Byla příliš malá a větší být nemohla.“
Je pozoruhodné, že je tu tak významné datum, zatímco Václavák si žije turistickým ruchem a nákupy, tentokrát ani policii nestálo za to se kvůli hrstce lidí před „Koněm“ víc obtěžovat. Na mítink dohlíželo několik strážníků, a to ještě ve slušné vzdálenosti od události. Prostě, jak dnes říká česká mládež – „pohoda jazz“.
Češi měli být podle Heydricha buď germanizováni, nebo přesídleni za Ural, nebo postaveni ke stěně a zastřeleni… „Pohoda jazz?“ Reportér Sputniku se poptal mladých lidí i turistů u sochy Václavovy. Vůbec nepřeháníme, když konstatujeme, kterak zlatá mládež koukala, vůbec nevědouc, která bije…
Mítink na Václaváku začal v 16:00 a trval jen hodinu. Nepříznivé počasí a chlad přiměl řečníky, aby byli struční. Lidí přišlo poskrovnu. Člověk by se neubránil pocitu, že „vlastně o nic nešlo“. Akce v Ruském středisku vědy a kultury v Praze (RSVK/РЦНК) proběhla se začátkem v 10:00 dopoledne. Její oficiální název zněl „Druhá světová válka 1939–1945 v historii SSSR, Československa a slovanských národů“.
Němci se pokusili rozdělit český národ podle kmenových komponent… „Nacističtí vědci se například domnívali, že čeští Chodové jsou poslovanštění Němci.“ (K. V. Ševčenko, RCNK, 15. 3. 2019, PRAHA)
To, že čs. armáda bránit republiku nesměla, bylo a je dodnes vnímáno nejednotně, a už nikdy se nedovíme, jak by se osud Československa a Evropy vyvíjel v případě opačném.
(Lenka Procházková, spíkr na Václavském náměstí 15. 3. 2019)
Referent dále citoval, jak mělo vypadat poněmčení Čechů: „Češi měli být asimilováni cestou redukce vzdělání v českém jazyce, indoktrinací němčiny, částečným přemístěním Čechů do Německa, Němců zas do Čech a na Moravu, dále cestou přímé likvidace vlastenců a intelektuálů.“
„Rasově vzato, žádní Slované neexistují!“ – závěry říšských odborníků na poli etnografie
Vystoupení doktora Ševčenka doplnil Petr Lovozjuk, doktor filozofie a vedoucí katedry antropologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V navazujícím referátu hovořil o německé snaze rozdělit český národ podle kmenových komponent. V daném procesu významnou roli sehrávali etnografičtí pracovníci, kteří jezdili na naše území zkoumat antropologické parametry Čechů. Doktor Ševčenko k tomu uvedl, že jedním z německých sociologů (etnografů, antropologů…) takto působících byl jistý Karel Valentin Müller, profesor německé Pražské univerzity. Jeho závěry musely nacistům poněkud vzít vítr z plachet. Profesor Müller totiž Němce ujistil, že „Češi jsou ve své podstatě národem německého původu“. Jisté jé, že po těchto závěrech nechali nacisté Čechy v klidu v tom smyslu, že je nepovolávali do služby do wehrmachtu. Češi „jen“ pracovali v továrnách a vyráběli pro Říši zbraně. Za svou vědeckou práci byl profesor Müller značně oceňován. Po druhé světové válce pokračoval v úspěšné kariéře v NSR!
Jen statistika? Aneb 80 000 českých kolaborantů proti 116 padlých vojáků americké pozemní armády
Referát doktora Ševčenka cituje Národní politiku z 20. 4. 1945, č. 94. Na první stránce novin byl velký portrét Hitlera s přidruženým titulkem: „Člověk (Hitler) nezlomné vůle – jemuž je Evropa vděčna…“
Vraťme se však k mítinku na Václavském náměstí, k výročí německé okupace, resp. obsazení zbytku Protektorátu Čechy a Morava. Exministr zdravotnictví doktor Ivan David zde citoval z veršů Karla Kryla:
„Ďábel nás hnal a šli jsme jako ovce,
každý z nás znal, že zvěř se stane z lovce.
Každý však šel a na chytrost měl štempl,
Náš cíl se skvěl, jsi proti? Pak jsi lempl “
„S vděčností vzpomínáme na oběti hrdinů, kteří zachránili tuto zem,“ dodává Ivan David…
Poznámka:
Vojáků SSSR, kteří se bili za osvobození Československa, padlo na našem území 150 000. Sovětských vojáků, kteří padli pro Polsko, zahynulo 500 000. Podle nacistů však žádní Poláci nikdy neexistovali. Tím spíše by si měli v Polsku vážit oběti sovětských lidí, a ne odstraňovat těmto vojákům zasvěcené památníky.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)