Widgets Magazine
08:10 20. srpna 2019
Lustr v Parlamentu

„Slez z toho lustru, Donalde!“ USA musí akceptovat, že pod našimi lustry chodí VIP Persie

© Sputnik / Vladimír Franta
Názory
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
9551

„A to je ta krásná země, země Česká, domov můj!“ zpívá se v čs. hymně. ČR nevyniká jen přírodou, ale též výkony Čechů a vytříbeností některých výrobků. Významným artiklem českého exportu vždy byly naše lustry, sklo a porcelán. Víte, že naše luxusní lustry zdobí Parlament ČR, ozařují Londýnskou mešitu, že se v jejich paprscích promenují VIP Persie?

„V jiných parlamentech jsem lustry podobné našim neviděl, a že jsem parlamentů spatřil zhruba dvanáct. Nemohu říci, že by někde jinde měli takové krásné vzorky osvětlovacího skla.“

(europoslanec Jaromír Kohlíček)

„V 90. letech jsem přijel do francouzského města Nice, viděl jsem tam velkou vitrínu Verre de Bohéme. Když se místní obchodníci dozvěděli, že jsem ředitelem sklárny, chodili za mnou s tím, že bychom mohli spolu udělat nějaký kšeft.“

(bývalý ředitel sklárny a poslanec parlamentu EU Jaromír Kohlíček)

Na okraj: Když jsme dělali rozhovor s poslancem EU Jaromírem Kohlíčkem o Donbasu, reportér Sputniku nemohl odtrhnout oči od majestátních lustrů, které jsou instalovány v chodbách a sálech Poslanecké sněmovny. Inženýr Kohlíček, když uviděl neskrývaný zájem o tyto artefakty, jakožto bývalý ředitel sklárny, s velkým nadšením poskytl ještě druhé, souběžné interview, které je věnováno osvětlujícím tělesům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Není všechno jen politika, zvláště, jsou-li na světě mimořádná osvětlovací tělesa, jejichž měkké světlo promlouvá jakoby z krásných světů, možná snad i z lepších časů.

Tak krásné lustry jsem zatím snad nikdy neviděl, možná jen na zámcích. Jsme my vůbec republika? Nejsme království, soudě dle lustrů Parlamentu ČR?

Lustr v bývalé pracovně hraběte Auersperga. Krásný podjímaný opál s vysokým smaltem. V minulosti se cena lustru pohybovala kolem milionu korun. Kolik by asi stál dnes?
© Sputnik / Vladimír Franta
Lustr v bývalé pracovně hraběte Auersperga. Krásný podjímaný opál s vysokým smaltem. V minulosti se cena lustru pohybovala kolem milionu korun. Kolik by asi stál dnes?

Nacházíme v místnosti, kde hrabě Auersperg měl svoji kancelář. Tento lustr (obr. 1) před 30 lety stál skoro milion korun. Je to podjímaný opál s vysokým smaltem. Vysoký smalt znamená malbu na povrchu. Opál je to bílé sklo a pod tím je fialové sklo, které je jako podkladní. Jsou tam všude závěsky, jsou z našeho českého křišťálu. Ověsky obecně jsou z polotovarů, vyžadujících další opracování.

Ověsky jsou ony skleněné dekorativní prvky, které visí z lustrů (pandánů). Lustr je těmito „sklíčky“ ověšen.

Zhruba tak. Můžu vám ukázat výlisky, zde vidíte malinkaté zřetězené šatonky. Každá fasetka se brousí, načež se leští, protože po brusu je sklo matné. Všude vidíte dírky pro drátky, kterými se jednotlivé kameny spojují.

Něčím mi to připomíná dámské náušnice… Jsou další lustry v Poslanecké sněmovně stejně okázalé?

Nyní si projdeme Poslaneckou sněmovnu, která je reprezentativním vzorníkem nejrůznějších druhů osvětlovacího skla. V jiných parlamentech jsem nic takového neviděl. Parlamentů jsem spatřil celkem dvanáct. Nemohu říci, že by někde jinde měli takové krásné vzorky osvětlovacího skla.

Lustry se u nás asi nevzaly jen tak odnikud, že?

V Čechách se skláři vyskytovali od 12. století, historicky šli pohraničními horami, kde se vyskytovaly bukové lesy; bukové dřevo je tvrdé, je vynikající pro výrobu forem. Když vyschne, je výborným palivem pro sklářské pece.

Skláři postupně obešli naše pohraniční hory, ale když bylo v 18. století zjištěno, že nám lesy začínají chybět, byl vydán císařský dekret o zalesňování. Že se i nyní zalesňuje, není komunistický přežitek, ani ozvěna z doby první republiky. Je to směr určený v časech mocnářství.

Tohle je typický křišťálový lustr. Umíte si představit, jak náročné je jeho čištění. Musí to být úchvatný pocit, stát na štaflích a pracně leštit každý ověsek, hezky jeden po druhém.
© Sputnik / Vladimír Franta
Tohle je typický křišťálový lustr. Umíte si představit, jak náročné je jeho čištění. Musí to být úchvatný pocit, stát na štaflích a pracně leštit každý ověsek, hezky jeden po druhém.

Vidíte montury (obr. 2), uvnitř jednotlivých trubic je rozvod elektrické energie. Protože lustr váží hezkých pár kilogramů, musí mít velice silný závěs. Každý ověsek má svoji gramáž, podívejte se, kolik těch ověsků zde je – několik set jednotlivých prvků. Lustr jako tento se těžko čistí.

Jak se tedy čistí takovýto lustr se spoustou ověsků?

Chce to štafle a pěkně jeden ověsek po druhém. Jak ovšem vidíte, výsledek stojí za to.

Než přejdeme k dalšímu lustru, zpět k nezbytné chronologii: naši skláři se postupně od kvality lesního skla nazelenalé barvy dostali na vynikající jakost čistého křišťálu, tzn. sodno-draselného křišťálu. Ten byl tak kvalitní, že porážel i Benátčany s jejich produkcí. Je znám dokonce dopis benátského dóžete, který posílá svého zvěda do Čech, aby zjistil, jak je možné, že ti zlotřilí Češi dělají tak skvělé sklo. To tajemství tehdy nebylo možné odhalit, bylo totiž v surovinách.

V Parlamentu jsou vysoké stropy – umožňují instalaci třeba několik středně velkých ověskových lustrů.
© Sputnik / Vladimír Franta
V Parlamentu jsou vysoké stropy – umožňují instalaci třeba několik středně velkých ověskových lustrů.

Můžeme vidět (obr. 3) hru světla na lomu vybroušených faset. Je to prostě nádhera.

V Benátkách se spalovaly mořské řasy, výluh z popele obsahoval sodu, vedle vápence a vedle křemene se jí používalo jako tavidla pro výrobu skla. V Čechách jsme neměli mořské řasy, tak se používal výluh z popela bukového dřeva. Ten obsahoval nejen sodu, ale i potaš (uhličitan draselný). Sodno-draselné sklo má lepší index lomu, má lepší hru světla než obyčejné sodné sklo, proto bylo naše sklo samozřejmě žádanější. V 18. a 19. století byly české faktorie po celém Německu, ve Francii, našli bychom je i ve Španělsku. Tam nakládali naše sklo jako vynikající artikl i do zámořských korábů. Když Benátčané zjistili, že v užitkovém skle (skleničky atd.) nám nemohou konkurovat, vyvinuli nové technologie, např. technologii tzv. millefiori, která je dodnes v Muranu živí. (Murano je souostroví sklářů, pozn.)  

Malé ověskové lustry v chodbě Auersperského paláce Poslanecké sněmovny
© Sputnik / Vladimír Franta
Malé ověskové lustry v chodbě Auersperského paláce Poslanecké sněmovny

Lustr (obr. 4) je zavěšen v chodbě, kde také pozornost budí úžasný krb. Jedná se však o imitaci z fládrovaného dřeva. My se však zaměřujeme na malý ověskový lustr. O krbech jindy.

Již nyní se těšíme.

To vždycky můžete. Tak tedy první ověskové lustry jsme odkoukali od Benátčanů, některé z nich je možné vidět ve Valdštejnském paláci, v době, kdy si Valdštejn počátkem 17. století nechal postavit svůj palác, ještě se dovážely zmiňované artefakty z Benátek. Po 30leté válce se u nás vyrábělo ploché sklo foukáním válců, nejlepší v Evropě, a užitkové sklo, které po faktoriích putovalo až na zámořské koráby. Tohle sklo, i ty ověskové lustry, to je sláva českého skla v pozdním Rakousku, za první republiky. V 90. letech, když jsem přijel do francouzského města Nice, viděl jsem tam velkou vitrínu Verre de Bohéme. Když se místní obchodníci dozvěděli, že jsem ředitelem sklárny, chodili za mnou s tím, že bychom mohli spolu udělat nějaký kšeft.

Menší ověskový lustr před knihovnou v Poslanecké sněmovně ČR. Inu tajemství českého skla ukrývají prostory Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
© Sputnik / Vladimír Franta
Menší ověskový lustr před knihovnou v Poslanecké sněmovně ČR. Inu tajemství českého skla ukrývají prostory Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Součástí malého ověskového lustru (obr. 5) jsou typické misky z probroušeného skla, dál již známé ověsky.

Jak vypadá dnes naše industrie s lustry?

Lustry Kamenický Šenov už řadu svých polotovarů nevyrábí na místě. Vyrábí se tam montury.

A montury jsou?

Montury jsou prvky, které dávají lustr dohromady. Jsou to různé bronzové objímky, drátky apod. Už jsme si říkali, že ověsky mají dírky, díky nimž se pomocí drátků zavěšují na lustry. Jsou vždy v takových řetízcích a jednotlivé kameny (šatonky) jsou spolu spojeny bronzovými drátky. Celý ten lustr se dá demontovat pomocí těchto drátků a montur. Uvnitř trubic většinou dnes bývá vedení elektrické, původně lustry takové vedení nepotřebovaly, protože na nich byly svíčky. Samozřejmě lustr musel mít montury velice pevné, protože to jsou nějaká kila.

Lisované tvary obyčejného skla je možné použít pro takto krásný lustr.
Lisované tvary obyčejného skla je možné použít pro takto krásný lustr.

Velké kusy skla (obr. 6) jsou umístěny do velmi masivní montury. Stojíme v předstupním prostoru před hlavním sněmovním sálem.

Závěrem: V ose těžkých lustrů je centrální řetěz, neboť takováto tělesa musejí být dobře upevněna. Největší naše lustry jsou vidět většinou v kostelích, ve veřejných prostorách na celém světě. Sám jsem viděl v Londýnské centrální mešitě tento lustr přes okno. Vyváželi jsme je i do reprezentativních prostor třeba takového Íránu, kde se pod nimi promenovali VIP osobnosti této perské civilizace.

Děkujeme, pane inženýre, za ukázku skvostných artefaktů, kterými si poslanci svítí na politiku.

Nemáte zač.

Poznámka: Název článku obsahuje hlášku z československého filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! (ČSSR/1974): „Slezte z toho lustru, Donalde, vidím vás!“

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Ondrejcsákova aféra proti Rusku jako součást velké politické hry Spojených států? Názor
Co slavíme? Konfrontaci s jadernou velmocí? Názor
Tajná zbraň Pekingu. Čína je připravena rozprodávat státní dluh USA. Názor
Štítky:
Parlament, Česká republika, USA
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář