06:53 18. června 2019
Profesor Štefan Kassay

Vysoké školy a tituly už nehrají roli. Hledáme lidi se špičkovými znalostmi a dovednostmi

© Foto: Stefan Kassay
Názory
Získat krátkou URL
Jan Masák
955

Do naší společnosti hledáme na klíčové pozice lidi, kteří jsou schopní se učit, mají znalosti, dovednosti a selský rozum, nikoli „nepoužitelné“ inženýry, prohlásil v rozhovoru pro Sputnik profesor Štefan Kassay, přední slovenský podnikatel, ekonomický diplomat a autor vyčerpávající pentalogie Podnik a podnikání.

Pane profesore, během našeho posledního setkání ve Slovenském domě v Moskvě na prezentaci vaší pentalogie Podnik a podnikání jste zmínil, že na klíčové řídicí pozice ve svém světoznámém podniku (I.D.C. Holding) berete i lidi, kteří nemají vysokoškolské vzdělání. Proč je tomu tak?

Všeobecně se ví, že úroveň vzdělání a jeho kvalita se snižují. Skutečná otázka zní: Co je to vlastně vzdělání? Co pod tímto termínem chápeme?

Pokud se podíváme na počet absolventů vysokých škol za poslední dobu, tak to šlo velmi výrazně nahoru. Hlavně díky vzniku soukromých vysokých škol. Do toho přišel i rostoucí zájem studentů. Ti se museli nejdříve podrobovat příjímacím zkouškám. Když ale stát přiděluje finanční prostředky podle počtu studentů, tak školy zrušily příjímací zkoušky a počet studentů prudce vyrostl. Díky tomu vyrostly i finanční prostředky pro danou školu.

Vznikla situace, kdy najednou místo dvaceti studentů na jednoho docenta a profesora bylo sto studentů. Taková situace je nezvládnutelná. Řešila se snížením kritérií pro docenty, aby bylo možné jich „vyrobit“ dostatečné množství.

To ovšem muselo mít katastrofální následky pro kvalitu vysokého školství jako takového…

Máte pravdu. Díky tomu do vysokého školství přišli lidé, kteří byli příliš mladí na to, aby měli dostatek životních zkušeností a neměli přístup ke špičkovým technologiím. To totiž vyžaduje mezilidské kontakty a známosti v oboru, hlavně na technických školách.

Došlo k naprostému rozchodu mezi tím, co vysoké školy vykazují ohledně svých absolventů s tituly a mezi tím, co potřebují samotné podniky. V této situaci vzniká situace, která se dá charakterizovat slovy: Lepší je dobrý průmyslovák než špatný inženýr.

Není odpověď tedy potřeba hledat spíše v přístupu ke vzdělanosti jako takové?

Odpověď na otázku, proč se učíme, spočívá v tom, abychom uměli dělat svoji práci. Absolventi vysokých škol často ale svoji práci dělat neumí, jelikož nároky podniků bývají vyšší než míra znalostí těchto lidí. Z toho důvodu nastává doba, na kterou se ptáte. Je lepší člověk bez vysoké školy, ale tvárný, schopný a se selským rozumem.

Jak řešíte situaci s rostoucími požadavky na znalosti a dovednosti v období automatizace ve vašem podniku?

I náš podnik je absolutně špičkový, co se týče modernizace – digitalizace, robotizace a automatizace. Problém spočívá v tom, že my musíme s nákupem nových technologií připravovat a školit lidi, aby tyto stroje mohli vůbec obsluhovat.

Již kdysi v minulosti jsem dělal predikci ohledně krize množství vysokých škol. Dříve pro rodinu znamenalo získání titulu jednoho z jejích členů růst v sociální pozici. Dnes dochází k totální asynchronizaci. Máme inženýry, kteří jsou absolutně „nepoužitelní“, ale spolu s tím máme neinženýry, kteří umí vše udělat, neboť jsou rychle učenliví. To, že tito lidé bez vysokých škol umí a mají i zdravé sebevědomí, se rychle projevuje v jejich činnosti a na výsledcích jejich práce.

A toto se dnes děje ve velkém. Existují inženýři, kteří jsou nezaměstnaní a vedle nich existují pracovníci, kteří se sami starají o celou rodinu i s bratry v produktivním věku, protože prostě vydělávají více.

Máte zkušenosti se situací na samotných vysokých školách?

Ano, v nich dochází k absolutní krizi. Nedávno jsem byl na Vysoké škole báňské v Ostravě. Z 20 tisíc studentů tam zůstalo jen 11 tisíc. Nehlásí se, lidé nemají zájem. Doma jsem měl pracovníka, obkladače, bylo mu okolo čtyřiceti let. Byl takový rozvážný, tak jsem se ho zeptal, zdali je vyučený. Odpověděl mi, že už se dva roky učí, za rok se vyučí. Ke všemu ale dodal, že je inženýr. Nedávno jsem viděl kurz inženýrů, kteří si hromadně dělají výuční listy – hromadně, dvacet třicet mladých lidí. Jako inženýři neměli práci. Tento stav je sám o sobě absurdní.

Je v zahraničí podobná situace jako u nás na Slovensku a v Česku?

V minulosti jsem byl nějakou dobu v Seattlu (USA). Tam jsem měl kancelář a vedle mě měl kancelář jeden profesor. Tak jsem zaklepal, vstoupil a on měl nohy na stole a telefonoval. Ptal jsem se ho, co se děje, že má nohy na stole. Odpověděl mi, že je šéfem distančního studia a právě diskutuje se studenty. Oni se jen občas přijdou ukázat, složit nějakou zkoušku či zápočet, jinak se učí doma a po internetu. Proto říkám: Končí éra kamenných škol! Žijeme v období, které je charakteristické přístupností k informacím v jakémkoli okamžiku.

Díky tomu, že můžete po internetu pracovat s obrovským množstvím informací, jež zpracováváte do článků a podobného, roste u národa inteligenční kvocient. Přitom klesá počet studentů.

Setkáváte se i s paradoxy, kdy vám člověk dává vizitku, za jménem má PhD., pod jménem ale má napsáno „opravy výtahů“. Podobných případů začíná být hodně. Oni někde pracovat musejí, aby uživili rodinu. K čemu ale je to dobré? To je zásadní otázka.

Jak by se s takovými lidmi mělo zacházet? Mělo by se něco změnit již v období jejich přípravy?

Spojení vědy a praxe by mělo vypadat tak, že aspiranti, kteří se několik let učí, následně obhájí svoji disertační práci a pak na jejím základě se něco konkrétního realizuje v podnicích. A ne to, že po obhajobě se jejich práce „zamašličkuje“ a uloží někam do knihovny, kde se na ni zapomene. Je důležité dělat práci, která vede k užitku, ne jalovou práci.

My ve skutečnosti mladým lidem škodíme. Obíráme je o čas, v němž se naučí velmi málo k tomu, aby se mohli dobře živit.

Máte na mysli to, že lidi ženeme do vysokoškolského systému?

Ano. Oni nemůžou mít zpočátku přehled, co je obsahem předmětu studia. Mladí lidé žijí v naději, že to, co studují, je výborné, že je to jejich život. Až teprve poté, co dostudují a nedostanou práci, zjistí, co to ve skutečnosti je zač.

Tento proces končí tím, že soukromé univerzity odcházejí, neuživí se. V budoucnosti zůstanou tři čtyři školy, které byly od začátku nosné, které mají jméno a které budou moci něco svým absolventům předat.

Nebavme se ale o tom, zdali je potřeba mít vysokou školu. Bavme se o tom, jaké je potřeba mít znalosti a dovednosti. To je to důležité!

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Média: Ve Spojených státech považují protiruské sankce za nekontrolovatelné
Mayová požádala o odklad Brexitu do konce června, Junker trvá na svém
Německo se nenechá od USA vydírat kvůli kauze s čínskou Huawei
Pokud stát chce mít kontakty se světem, musí mít v ruce prvotřídní produkty vlastní výroby
Guru podnikání Štefan Kassay: Nenarodili jsme se proto, abychom jen pracovali
Štítky:
Štefan Kassay, vzdělání, Slovensko