Widgets Magazine
21:37 23. srpna 2019
Demonstrace před srbským velvyslanectvím v Praze 24-3-2019

Mosteckou zněly protiletecké sirény, plály svíčky za mrtvé Jugoslávce, za uloupené Kosovo

© Sputnik / Vladimír Franta
Názory
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
131991

24. 3. 2019 promluvili před srbským velvyslanectvím v Praze V. Klaus ml., J. Foldyna i J. Kavan. Přítomní na mítinku jim opakovaně tleskali. Celou akci předznamenaly protiletecké sirény, které zněly symbolicky z přenosných ampliónů. Shromáždění lidé si připomněli výročí agrese NATO vůči dnes neexistujícímu státu, k jehož rozpadu NATO přispělo.

„Nejprve bylo bombardování, pak následovala krádež našeho srbského Kosova.“ (Jaroslav Foldyna)

„Vzpomínáme tu, jak nejsilnější armáda světa (USA) chtěla pokořit jeden malý národ (Jugoslávii); nám se něco podobného dělo v roce 1938-9 […] Jugoslávskou válku spustil incident v městě Račak, jedná se o analogii provokace v Gliwicích /pozn. po níž následovala 2. světová válka/.“ (Jaroslav Foldyna, Mostecká ul., Praha, 2019)

19. 3. 1999 tehdejšímu ministrovi zahraničí Janu Kavanovi zavolal Javier Solana (9. generální tajemník NATO). Solana přímo požádal ministra Kavana, aby i ČR vyslovila souhlas s útokem Aliance na Bělehrad. Toto prozradil sám exministr 24. 3. 2019 na mítinku v Mostecké ulici v Praze.

Jaroslav Foldyna: Scházíme se tu proto, abychom uctili památku obětí […], abychom odsoudili akt agrese […], scházíme se před bývalým velvyslanectvím Jugoslávie, státu, který již neexistuje. Většina z nás se narodila v Československu, ani tento stát už není. Máme hodně společného. Těch 100 let, kdy jsme budovali svou samostatnost v rozporu s velkými státy. Museli jsme cedit krev. Jsme tu dnes proto, abychom vzpomněli, jak nejsilnější armáda světa chtěla pokořit malý národ. My jsme něco podobného zažili v roce 1938, kdy nám sebrali 15 % území. Tenkrát nás ještě nebombardovali. Srby a Černohorce však v roce 1999 vybombardovali rovnou. V rozporu s mezinárodním právem! S právem, které ONI (Západ) sami sepsali […] V Evropě se nám snaží vnutit nepřátelství mezi národy. To si přeci nenecháme líbit. Výsledkem agresivního bombardování (r. 1999) je 2 500 mrtvých. Stojí za to říci NE!

Kdo zabil tříletou Milici Rakić, čí to byla kazetová bomba? Dnes by jí bylo 23 let. Neslyšeli jsme jedinou omluvu. Ministr zahraničí Německa dokonce řekl, že to bylo správné (bombardování)! Vážím si našeho prezidenta, který připustil, že tenkrát názorově chyboval. Dnes jsme tu jako občané, kteří přišli říci NE! Nechceme, aby se opakovaly další Libye, další Iráky! Díky, že jste dnes přišli.

„Díky prezidente Klausi, díky prezidente Zemane, že tu ostudu, co rozpoutal Schwarzenberg uznáním Kosova, jste neprohloubili tím, že byste v Kosovu zřídili velvyslanectví… 78denní bombardování provádělo 19 členských států NATO, bylo 12,5 tisíce lidí zraněno, byla pobita noční směna veřejnoprávní televize RTS v Bělehradě. Bylo rozbito 25 000 budov, zničeno 470 km dálnic a 595 km el. vedení. 14 letišť, 19 nemocnic, 18 školek a jeslí, 69 škol, 176 kulturních historických památníků a 44 mostů. Celkové ztráty na nemovitostech dosáhly až 50 mld. dolarů. Další takováto částka pak plyne ze ztráty výroby. Zničena ‚omylem‘ byla i jedna ambasáda, ta čínská…Bylo vypáleno 420 000 projektilů, 1 300 křídlatých raket Tomahawk, 37 000 kazetových bomb, používaly se i střely s ochuzeným uranem…“ (moderátor mítinku, režisér Václav Dvořák)

Václav Klaus ml. „Navážu na Jaroslava Foldynu, který řekl, že tu dnes nezastupujeme žádné politické strany. K tomu řeknu, že já tu dnes tuplem žádnou nezastupuju. (Přítomní ocenili vtipnou narážku smíchem.) V roce 1999 jsem demonstroval na tomto místě proti „humanitárnímu bombardování“. Po dvaceti letech tu jsem opět. Málo se ví, že prezident Masaryk utíkal do světa se srbským pasem. V roce 1968 Srbové stáli na naší straně. Nesouhlasím s tím, že se v Jugoslávii v roce 1999 bombardovaly i nemocnice, vlaky, mosty, obytné domy, nemluvě o obětech na životech…  S úctou a pietou vzpomeňme nevinných obětí z roku 1999.

Jaromír Kohlíček na mítinku vzpomenul, jak „utekl“ v roce 1999 z Poslanecké sněmovny a šel s dalšími demonstrovat před US ambasádu, která měla okna a dveře zabedněné fošnami. Evakuován byl i vrátný. Před ambasádou USA bylo 20 českých policistů, kteří převzali petici.

Jaromír Kohlíček: „Za Rakouska, když čeští vlastenci chtěli studovat v zahraničí, kdo jim pomohl? Když Edvard Beneš studoval ve Francii, v 80. letech 19. století, francouzská prefektura jej evidovala jako držitele srbského pasu, v němž bylo uvedeno místo narození – Kožlany (Čechy). Jako Češi bychom měli podporovat územní integraci Srbska a usilovat vůbec o intenzivní spolupráci. Srbové si to zaslouží, my ostatně také.“

Jan Kavan: Zavolal mi Javier Solana a vyzval mě, aby ČR podpořila svým souhlasem úder proti Jugoslávii. Naše vláda byla tenkrát v dané věci nejednotná. Hovořili jsme mnoho hodin. V jednu hodinu ráno vyjádřila vláda souhlas s přelety bombardérů přes naše území. Aktivně akci podpořil jen jeden ministr, tři byli proti (viz Ivan David), další dva-tři se zdrželi, zbytek argumentovali, že k akci stejně dojde, poněvadž Solana řekl, že letadla již stojí na vzletových drahách, připravena k útoku, tak se nedá nic dělat…

Ze zemí NATO jedině Řecko odmítlo bombardování. Silně proti byl tehdejší ministr zahraničních věcí Řecka Jorgos Papandreu. Ministerstva zahraničních věcí Řecka a ČR sabotovala snahu Papandrea donutit NATO k jiným než silovým řešením. Iniciativě se u nás vysmíval Michael Žantovský. Četl jsem nedávno závěry jednoho kanadského generála, který po letech připustil, že NATO bombardovalo špatnou stranu, že 100 000 mrtvých Albánců se nakonec vůbec nekonalo (albánských obětí nebylo tolik), že se NATO prostě nechalo oklamat.

Na závěr: vzpomínám si, že Václav Havel popřel, že by kdy vytvořil sousloví o „humanitárním bombardování“. Našel jsem si, co V. Havel tehdy řekl. Tak tedy řekl, že za nálety a bombardováními nebyly materiální cíle, že jejich povaha je výlučně humanitární. Humanitární bombardování je tudíž zkratka vzniklá z Havlových slov, zkratka dosti výmluvná.

Ivan David: Vláda tenkrát měla vyslovit své odmítavé stanovisko. Neměla dát na řeči, že se stejně bombardovat bude. Mohlo to bývalo posílit naši vnitřní morální integritu. V ulicích Řecka bylo milión protestujících proti zásahu v Jugoslávii. U nás jsme něco takového nedokázali zorganizovat. Dovolím si pár obecnějších poznámek. Nevím, jak je to dlouho, kdy EU dostala Nobelovu cenu míru. EU se na válce vůči Jugoslávii prostě podílela. George Orwell v románu 1984 razil perverzní heslo, že „válka je mír“. Podobně jako v knize i dnes je pravda označována jako dezinformace, zatímco primární dezinformace je dnes označována jako zpráva. Výlevům nenávisti se k dovršení všeho říká „komentář“…

Petr Hannig: Před dvaceti lety byla spáchána agrese. Napadení státu bez schválení Rady bezpečnosti OSN – je agrese. Bombardování Svazové republiky Jugoslávie v roce 1999 bombardéry NATO byla agrese proti samostatnému státu. To je názor koalice Rozumní a Národní demokracie – koalice do parlamentu EU (jeho vyjádření zaznělo mimo oficiální mítink, pozn. der.).

Jana Wolfová (tehdejší poslankyně za ČSSD) po 78denní válce dokázala zorganizovat v ČR pobyt asi tisícovky jugoslávských dětí. Češi ve sbírce přispěli na tuto akci 14 miliony korun. Jedna srbská dívka byla požádána, aby odpověděla na otázku, jak se jí líbí v ČR. Dívenka odvětila, že moc: „Můžu si vzít tolik vody, kolik chci…“ Na mítinku ještě zazněla slova Evy Novotné z iniciativy NE základnám. Aktivistka vytkla ČR, že se u nás stále nemůže uchytit institut referenda, že tudíž riskujeme, že se historie s válkami může kdykoli zopakovat. Vystoupila dále např. spisovatelka Lenka Procházková; Sputniku přímo řekla: Aspoň vidíte, proč nás tehdy tak překotně přijímali do NATO. Je tu 20. výročí a stále se dovídáme nové detaily. Snad se dočkáme, že ti skuteční viníci (rozpoutavší bombardování) budou povoláni k odpovědnosti.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Rusko připomnělo hanebnou trhlinu v pověsti NATO
Operace NATO proti Jugoslávii. Historie konfliktu
Bývalý diplomat: Vstup do NATO ukázal, že ČR nikdy nebude mostem mezi Východem a Západem
Bývalý ministr zahraničí Jugoslávie vysvětlil, proč nebylo možné předejít agresi NATO
Lékařka hovořila o rostoucím počtu onemocnění rakovinou v Srbsku po náletech NATO
Štítky:
Xavier Solana, Petr Hannig, Ivan David, Jan Kavan, Jaromír Kohlíček, Václav Klaus mladší, Jaroslav Foldyna, Válka v Jugoslávii, Jugoslávie, Srbsko, Česká republika, demonstrace
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář