Widgets Magazine
23:40 19. srpna 2019
Socialistický záchodový papír vs. exhibicionistický pisoár na Hlavním nádraží v Praze

Socialistický záchodový papír vs. exhibicionistický pisoár na Hlavním nádraží v Praze

Názory
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
7648

„Chytré“ debaty v ČR mají zaručená témata, které se dají s úspěchem „vytasit“ kdykoli, viz spor ohledně deficitu záchodového papíru v ČSSR. Vulgárně řečeno: za co ten svět stával, když si člověk nemohl ani ošetřit konečník po skončení procesu vyprazdňování jinak než pomocí starých novin? Co dnes? Brrr, po vymočení na Hlaváku prchejte, řádí tam močicuc.

„Co z těla odchází, rozkoš provází!“ (hláška československého kinematografu, 60. léta)

Proces „lejnění a močení“, vzato přísně freudisticky, se nese ve znamení klišé – „co z těla odchází, rozkoš provází“. Bohužel veřejná sociální zařízení (WC) jsou někdy i dnes v tak ubohém stavu, že o žádných úlevných pocitech nemůže být ani řeči. Nyní jeběžné, že pro domácí potřebu máme možnost na záchodě používat celou škálu všemožných vymožeností. Současná generace neuvěří, že bývaly doby, kdy místo ruličky měkkého toaletního papíru na vás na klozetu čekaly nastříhané staré noviny.

Za socialismu v letech 80. skládali kluci z toaleťáku funkční, letuschopné vlaštovky. Jak to?

Autor tohoto článku vyrůstal v letech 80. v jižním cípu okresu Praha-západ, přibližně 20 kilometrů od pražského Smíchova. Zdejší Základní Škola (ZŠ) byla v těch časech asi výjimečná, nebo co, protože skrze vlastní zkušenost můžu dosvědčit, že na školním WC bylo možné použít jeden ze dvou druhů toaletních papírů. Jeden připomínal ten současné měkký, druhý představoval nicméně horor. Byl to tzv. „porcovaný“ záchodový papír – z jedné strany drsný, z druhé strany lesklý, hladký! Použít ten druhý k jeho primárnímu účelu vždy znamenalo dva dny si nesednout. Ale papír byl! 

Obr. 1: V Praze umístili před budovu Hlavního nádraží podivuhodný pisoár. Muži mohou před zraky kolemjdoucích vykonat svou „malou potřebu“, pokud jim tedy nevadí, že jediným paravánem jsou jejich vlastní záda.
Obr. 1: V Praze umístili před budovu Hlavního nádraží podivuhodný pisoár. Muži mohou před zraky kolemjdoucích vykonat svou „malou potřebu“, pokud jim tedy nevadí, že jediným paravánem jsou jejich vlastní záda.

Je dost možné, že situace v sedmdesátých a šedesátých letech či v regionálních oblastech ČSSR mohla být o poznání horší. Autor tohoto článku si rovněž vybavuje, že koncem osmdesátých let před ním nakupovala v drogerii imigrantka z Itálie. Zámožná dáma po socialistické prodavačce požadovala oranžový toaletní papír, aby jí ladil ke kachličkám. Prodavačka Italce zděšeně odsekla – „takový záchodový papír tu nemáme!“ Ale k věci, socialističtí školáci z tvrdého lesknoucího se porcovaného toaleťáku skládali funkční vlaštovky. Létaly výborně, jako ty ze čtvrtky. Dostat pak takovou šipkou z toaleťáku do oka, ach ouvej. Bolelo to.

Karel IV. – „ukrutný feudál, co u nás zaved víno, a ne chmel“ – (hrůza pomyslet) založil Pražskou univerzitu 1346, tzn. celá staletí před tím, než byl u nás zaveden průmyslově vyráběný toaletní papír. 

Socialismus tu tedy nehraje žádnou roli, protože celá generace géniů, viz Karel IV., císař Svaté říše římské národa německého, Jan Ámos Komenský, učitel národů, bratranci Veverkové, vynálezci ruchadla – ti všichni nikdy na WC neviděli ruličku heboučkého toaleťáku. Nemluvě už o tom, že celý „temný“ středověk se splašky lily z nočníků ven na setmělou ulici (v tom lepším případě): na Karlštejně ukazují turistům královskou miniaturní záchodovou apsidu, odkud střevydefekované produkty z výškypadaly podél hradební zdi… 

Poznámka: ačkoli máme v ČR slovo pisoár usouvztažněné k mušli pro močení, ve Francii se místo termínu pisoár (tzn. močítko) užívá označení „urinoir“. 

Wikipedie u hesla toilet paperpíše následující: „Modern commercial toilet paper originated in the 19th century, with a patent for roll-based dispensers being made in 1883. (Moderní komerční záchodový papír na rolce se objevil v 19. století).“ S trochou ironie se chce namítnout škarohlídům: Byl Karel IV. o to menší státník, že si mohl nechat o měkoučkém toaletním papíru jen zdát?

Ano, autor tohoto článku může být vůči socialistickému toaleťáku málo skeptický… Podívejte se však, jak dopadl se svým skepticismem umělec David Černý a spol. (Krištof Kintera, Tomáš Pospiszyl a Viktor Freš), kteří vytvořili dílo Entropa (2009), jehož součástí byla i aluze na tzv. bulharské záchodky tureckého typu – jsou to ty příslovečné šlapky s dírou uprostřed, místo dnes důvěrně známé záchodové mísy z porcelánu, na niž se lze posadit. Umělcovo dílo vyvolalo pohoršení, muselo být předčasně demontováno z fasády budovy Rady Evropy.

Neměli bychom se tolik „otírat“ o socialistický záchoďák. Přinejmenším protože řadě kluků umožnil pozitivní vztah k letectví. Pro zajímavost doplňujeme: kdo navštívil v posledních 10 letech jisté restaurace v nejkrásnějším městě světa Paříži, turecké záchody (tzn. dvě šlapky s dírou uprostřed) mohl klidně vidět i tam. Francii by se však umělec Černý asi neposmíval, té nikoli. 

Obr. 2: Čas od času přijede speciální močicuc před Wilsonovo nádraží v Praze vyčistit bizarní pisoár, jenž vyhlíží jako by byl z jiného světa. Jeho řidiče i obsluhu v jedné osobě jsme se zeptali, co tomu všemu říká.
Obr. 2: Čas od času přijede speciální močicuc před Wilsonovo nádraží v Praze vyčistit bizarní pisoár, jenž vyhlíží jako by byl z jiného světa. Jeho řidiče i obsluhu v jedné osobě jsme se zeptali, co tomu všemu říká.

Operatér mobilního motorizovaného močicucu: „Nechápu, proč to sem vůbec dali…,“ říká, při instalování ohebné čistící hadice, která vysává z nitra pisoáru veškeru moč, „aspoň pánové ušetří 20 korun, za WC v nádražní hale […] ale ne, fakt nevím, proč sem dali zrovna takovýto pisoár…“

Celkově jsme zvědaví, zda park před Hlavním nádražím v Praze, alias pražský Sherwood, díky užitečné instalaci přestane čpět po moči nebo plánuje-li Hlavní město Praha podobné zařízení pro ženy. Některé pražské rohy s pohozenými papíry (bez bližší specifikace) ukazují na to, že dnes deficit rozhodně není. 

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

V Číně vyvinuli aplikaci pro nalezení nejbližších veřejných záchodů
Bylo uvedeno nebezpečí veřejných záchodů
Princezny také chodí na záchod. Jaguar na Slovensku požádal o nádoby na komunální odpad
Štítky:
Praha, nádraží, záchod (toaleta), Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář