18:30 16. června 2019
Účastníci jaltského mezinárodního ekonomického fóra

Rusko má na Západě velmi mocného spojence. Překvapí vás, o koho se jedná!

© Sputnik / Alexey Malgavko
Názory
Získat krátkou URL
Jan Masák
254413

Sputnik Česká republika se i v letošním roce aktivně účastní Jaltského mezinárodního ekonomického fóra. Krym, kde konference proběhne, se před očima mění. A nevidí to pouze ti, kteří si to vidět nepřejí. A právě ti jsou velmi mocnými spojenci Ruska.

Není to tak dávno, co vážený český politolog Petr Robejšek objížděl republiku se svým cyklem diskuzí na téma „Bez politické korektnosti“. Každou diskuzi s diváky a se svým oponentem – partnerem zahajoval krátkou definicí politické korektnosti.

Podle jeho slov se jedná o způsob myšlení, který a priory vylučuje jisté možnosti vývoje situací, a rovněž vylučuje některé náhledy na události. Je to jako zastrkávat hlavu do písku a díky tomu si myslet, že se něco neděje, protože si nepřejeme, aby se to dělo, vysvětloval publiku Robejšek.

Ve čtvrtek 18. dubna začíná další ročník Jaltského mezinárodního ekonomického fóra na poloostrově Krym, jehož se podle očekávání zúčastní i české a slovenské osobnosti. Sputnik vás bude touto událostí, stejně jako tomu bylo i minulý rok, provázet přímo z místa. A protože do zahájení ještě nějaký čas zbývá, můžeme si dovolit podívat se na Krym z větší dálky.

Rozvoj infrastruktury poloostrova

Krymský most. V polovině května roku 2018 byl pro osobní automobily otevřen Krymský most. Devatenáctikilometrová „megastavba“ vznikla za rekordně krátký čas – za začátek budování se počítá únor roku 2016.

„Lidí tady začalo být o mnoho více,“ říkají místní řidiči taxi na otázku, jak se změnilo prostředí téměř rok po zahájení provozu nového mostu. Hovoříme pouze o silniční části mostu, neboť železniční část se teprve dostavuje. Její zprovoznění je plánováno na 8. prosince letošního roku.

Letiště

V dubnu roku 2018 byl Simferopolu otevřen nový letištní terminál. Jeho stavba byla započata v květnu roku 2016. Staré letiště nyní prochází generální opravou. I zde se jedná o obrovský kus infrastruktury, který prochází přerodem.

Při cestě z letiště Simferopol, kam většina účastníků fóra přilétá, na místo konání si i netrénované oko všimne velkého množství nově stavěných silnic a vznikající infrastruktury. Stávající silnice a infrastruktura jsou místy v takovém stavu, že vyžadují generální opravu.

„Je to důsledkem toho, že za časů Ukrajiny byla infrastruktura Krymu velmi zanedbávána. Reálně se nic nedělalo,“ řekl taxikář Alexej, který si následně postěžoval na to, že během roku bylo na silnicích instalováno mnoho radarů a kamer, jež nutí řidiče, obzvláště ty profesionální, chovat se na silnicích v mezích zákona. „Rád bych jezdil jako dříve (agresivněji, pozn. red.), ale už to není možné,“ dodal.

S hlavou zastrčenou v písku

Jak souvisí Bez politické korektnosti pana Robejška s Krymským mostem, novým simferopolským letištěm a pokračujícím mohutným budováním infrastruktury na Krymu? Bezprostředně! Háček tkví v tom, že očima člověka z politických či akademických struktur pohybujícího se v politicky korektním prostředí mnohých našich univerzit, masových médií a politických stran, by nic z toho nemělo existovat.

Z jejich pohledu totiž není možné, aby Rusové, jež nemají podle představ Západu „ani peníze, ani technologii“ (slova „M“ z bondovky Zlaté oko, 1995), dokázali postavit most o délce 19 kilometrů na složitém geologickém podloží za necelých dva a půl roku. Ale on stojí. Ani to ovšem nenutí politicky korektní „myslitele“ přehodnotit svoji pozici, či minimálně se zamyslet nad tím, z jakých pozic jejich předpoklady a domněnky vycházejí.

A těch událostí, které by se neměly dít, začíná být velmi mnoho, přičemž zdaleka nejsou spojené jen s Ruskem. Brexit neměl být nikdy odhlasován. Trump neměl být prezidentem. Krym se nikdy neměl vrátit do své historické vlasti. Rusové nikdy neměli zasáhnout v Sýrii proti teroristům…

Slovy Dostatečně obecné teorie řízení můžeme říci, že Západ vpadá do subjektivního přesvědčení o tom, že řídí a ovládá situaci. Výsledkem subjektivního přesvědčení o ovládání situace, které je založeno na falešných předpokladech, je ale vždy objektivní výsledek. A objektivní výsledek je často jiný, než by si Západ přál. To svědčí o jeho ztracené schopnosti rozumět procesům jak ve světě, tak i v Rusku, o němž otevřeně hovoří jako o svém „soupeři“.

O největším ruském spojenci na Západě

Z výše uvedeného můžeme konstatovat, že Rusko má na Západě mocné spojence – všudypřítomnou politickou korektnost kastrující západní analytiky. Ti se honí za obrazem „nepřátelského Ruska“, který si sami vytvořili, zatímco život a události se odvíjejí jinak se zcela odlišnými kontexty.

S jízlivým humorem a nadsázkou bychom mohli říci, že západní všudypřítomná a všemocná politická korektnost je součástí „hybridní války“ Ruska proti EU a NATO. Říkat to ale nebudeme, jen bychom přiživili paranoiu těch, jichž se to týká.

Jaltské fórum

Jaltské mezinárodní ekonomické fórum probíhá na Krymu ve dnech od 18. do 20. dubna. Napište nám do komentářů k této zprávě, čemu byste si přáli, abychom se v rámci Fóra věnovali a co byste se rádi dozvěděli.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Na Ukrajině chtějí zakázat cizincům účast v jaltském fóru
Jaltské ekonomické fórum: Morální autorita Evropy upadá
Jaltské fórum: Rusko potřebuje západní zahraniční investice
Jaltské fórum: Rusko má pro tvorbu své ekonomiky výborný lidský kapitál
Štítky:
Petr Robejšek, EU, Jaltské mezinárodní fórum, Krym, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář