Widgets Magazine
09:34 16. října 2019
Nemocnice

Ani peníze, ani doktoři. Tento článek o zdravotnictví na Slovensku by si měl přečíst každý

© Fotolia / VILevi
Názory
Získat krátkou URL
3236
Sledujte nás na

Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení Slovenské republiky (AZZZ SR) a Asociace nemocnic Slovenska (ANS) již delší dobu upozorňuje na špatnou situaci, která panuje ve slovenském zdravotnictví. Problémy zdravotnictví na Slovensku lze zjednodušeně shrnout do několika klíčových bodů. Prvním z nich je financování ve zdravotnictví, druhým proces stratifikace nemocnic a třetím bodem je odchod zdravotnického personálu do zahraničí, tedy nedostatek lékařů na Slovensku.

Financování zdravotnických zařízení na Slovensku

I na tiskové konferenci AZZZ SR a ANS, která se konala dne 3.dubna 2019, upozornil MUDr. Marián Petko MPH, prezident ANS na skutečnost, že se v roce 2019 mají zvýšit kapitálové výdaje z rozpočtu pro zdravotnictví jen pro 13 nemocnic. Zbývajících 90 slovenských nemocnic žádné peníze navíc do svého rozpočtu nezíská. (Kapitálové výdaje jsou prostředky na nákup zdravotní techniky a na opravu budov, přičemž se letos předpokládá zvýšení kapitálových výdajů až na 100 milionů eur).

Podle stanoviska ministerstva zdravotnictví je technické vybavení koncových nemocnic, které řeší nejtěžší a ekonomicky nejvíce náročné případy, podstatně náročnější a vytíženější, jako vybavení menších regionálních nemocnic, které tak náročné případy řešit nemusí. Velké fakultní nemocnice však musí čerpat prostředky z kapitálových výdajů a menší regionální nemocnice je možné financovat z eurofondů. Dle slovenského ministerstva zdravotnictví je tak situace v slovenském zdravotnictví relativně vybalancovaná.

Ministerstvo zdravotnictví však uvedlo ještě jeden argument, proč je zapotřebí, aby zvýšené kapitálové výdaje získalo zmíněných 13 zdravotnických zařízení. Koncové fakultní a univerzitní nemocnice zajišťují i vzdělávání budoucích lékařů a z regionálních nemocnic v případě potřeby převážejí pacienty ve vážném stavu, který malé regionální nemocnice nedokáží řešit.

Historicky nejvíce peněz ve slovenském zdravotnictví však nemusí podle zástupců ANS a AZZZ stačit. Rostou totiž ceny energií. Vzhledem k neustále se zvyšujícím nákladům a povinnostem, které zaměstnavatelům každý rok přibývají, by mohla daná situace nakonec vyústit i ve finanční problémy jednotlivých subjektů ve slovenském zdravotnictví, případně v odchod těchto subjektů do zahraničí. Množství zákonů, které byly v poslední době přijaty, generuje zaměstnavatelem nové náklady a ti jsou často nuceni hledat alternativní řešení. V ohrožení jsou především malá a střední zdravotnická zařízení, která nejsou v dobrém ekonomickém stavu, především pak v ekonomicky slabších regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti.

Legislativní navýšení platů pro zdravotnické pracovníky, zvýšení mezd lékařů a nedávno schválené příplatky za práci o svátcích a o víkendech přinášejí do nemocnic výrazný deficit v rozpočtu, což může ohrozit jejich existenci. Bez dodatečného dofinancování totiž nemocnice nemusí být schopny poskytovat pohotovostní služby v noci, během svátků a víkendů v takovém rozsahu, jako tomu bylo doposud. Odhadovaný negativní finanční dopad na nemocnice sdružené v ANS se pohybuje na úrovni cca 15 milionů eur ročně, také došlo k růstu cen za elektřinu v nemocnicích o cca 14 %, plynu pak asi o 11 % a potravin o 5 %. To představuje finanční nároky na úrovni cca 5 milionů eur. Zdravotní pojišťovny již oznámily, že nemají dostatek zdrojů na krytí výdajů spojených s přijetím tohoto balíčku.

Stratifikace nemocnic na Slovensku nemusí dopadnout tak, jak se očekává

Slovenští odborníci v posledních letech od stratifikace slovenských nemocnic hodně očekávají. Vedení ANS však upozorňuje na to, že jde v pořadí již o třetí pokus o stratifikaci slovenských nemocnic, přičemž žádný z předchozích pokusů nebyl úspěšně dotažen až do konce. Zároveň existují obavy, že pokud k organizované stratifikaci nedojde, pak ji nahradí živelná stratifikace, která by mohla slovenskému zdravotnictví způsobit množství problémů.

Koncepce stratifikace nemocnic, kterou předložilo ministerstvo zdravotnictví, si do roku 2030 klade za cíl výrazně zkvalitnit ústavní zdravotní péči a zmenšit tak velké kvalitativní rozdíly v poskytování zdravotní péče mezi fakultními a univerzitními nemocnicemi na jedné straně a malými regionálními nemocnicemi na straně druhé.

Ministerstvo zdravotnictví dále razí tendenci, že by si nemocnice měly cíleně vybírat oblast, na kterou by se chtěly specializovat a v níž by chtěly dosáhnout vyšší kvalifikace. Bude tedy záviset na vedení nemocnic, na kterou oblast se dané zařízení bude soustředit. Kritériem pro posuzování kvality zdravotní péče v nemocnicích však bude i minimální počet aktivit a lékařských zákroků ve sledované oblasti za rok. Za negativní faktor považuje Ministerstvo zdravotnictví SR rostoucí množství reoperací, které představuje nejen vyšší finanční zátěž, ale také rizikový faktor pro pacienta. Rovněž je zapotřebí, aby se podporovala ta oddělení, která jsou pracovně vytížená. Například chirurgové nemají jak získávat zkušenosti, pokud pracují na odděleních, kde se uskuteční operace 2x za rok. Naopak v případě, kdy se na oddělení uskuteční 30 operací a více, to má pozitivní dopad na růst profesní úrovně lékařů na daných odděleních. Oddělení s minimální vytížeností by tak měla být z finančních důvodů zrušena.

Podle Ministerstva zdravotnictví SR se samozřejmě pacienti nemusí obávat toho, že by je neměl kdo operovat nebo že by byly ohroženy jejich možnosti dostat tu nejlepší zdravotní péči. Pojišťovny navýší celkový smluvený počet operací oddělením ve spádových oblastech, která splňují daná kritéria kvality. Zachování dostupnosti zdravotní péče a zvyšování její kvality jsou přitom klíčovými kritérii v rámci připravovaných změn.

Posledním výrazným problémem, se kterým se slovenské zdravotnictví musí v současné době potýkat, je stále větší nedostatek lékařů a odborného zdravotnického personálu

Rychlým řešením nedostatku zdravotnického personálu ve slovenských nemocnicích by mohlo být přijetí kvalifikované pracovní síly z Ukrajiny, Srbska či i ze zemí mimo EU, které jsou kulturně a jazykově podobné Slovensku. Na takovém řešení se shodl prezident Asociace nemocnic Slovenska (ANS) MUDr. Marián Petko MPH, prezident Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení (AZZZ) SR Ing. Tomáš Malatinský, MBA a viceprezident ANS i člen prezidia AZZZ SR MUDR. Igor Pramuk, MPH.

Tito odborníci upozorňují na to, že krize týkající se nedostatku pracovníků se podobným způsobem jako dnes řešila i před rokem 2015. Nicméně změna podmínek pro přijetí lékařů a sester ze zahraničí na pracovní trh, kterou tehdy zavedlo ministerstvo školství, způsobila, že počet žádostí o práci ve slovenských nemocnicích značně klesl. Ve zdravotnictví samozřejmě musí pracovat vzdělaný personál, nicméně na Slovensku lékařské fakulty a zdravotnické školy nedokáží pokrýt personální potřeby slovenského zdravotnictví. Růst počtu uchazečů na slovenských vysokých a středních školách však absolventům po ukončení studia nezabrání opustit Slovensko. Tudíž cestu, jak daný problém řešit, je třeba hledat i jinde. Zejména pak v motivaci slovenského zdravotnického personálu, aby nehledal práci v zahraničí, ale zůstal v rodné zemi.

Redaktor Sputniku položil Ing. Miroslavovi Valaštíkovi, řediteli Kanceláře Asociace nemocnic Slovenska tři otázky, na které dostal následující odpovědi.

1. Proces stratifikace slovenských nemocnic, tak jak ho navrhla odborná pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva zahraniční SR, Úřadu vlády SR, zdravotních pojišťoven Důvěra, Union a Všeobecná zdravotní pojišťovna a expertů z mezinárodní poradenské společnosti The Boston Consulting Group – jak tento projekt vnímáte, případně na jaká úskalí je třeba si dát pozor?

Oficiální materiál stratifikace slovenských nemocnic jsme ještě neviděli. Viděli jsme neúplné a pracovní verze, takže se k tomu zatím nemůžu vyjádřit. Příští týden má ANS na půdě Ministerstva zahraničí SR oficiální schůzku na toto téma, ale stále ještě asi nepůjde o finální materiál. V zásadě si uvědomuji, že stratifikace je potřebná, jen potřebujeme znát detaily projektů a následně i jestli jsou vypracované dopadové studie. Je například nepopiratelné, že některé výkony by měly být koncentrované, otázkou zůstává, jestli jsou tato pracoviště dostatečně kapacitně připravená. Ať už počtem lůžek, personálně, přístrojově atd. Dalším příkladem je stárnutí populace. Už teď je potřeba více doléčovacích lůžek, ale i specializovaných center následné péče po cévních mozkových a srdečních příhodách. V těchto úmrtích patříme na spodní příčky v rámci států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

2. Slovensko začíná pociťovat nedostatek lékařů a odborně vzdělaného zdravotnického personálu, mnoho lékařů a sester z důvodu vyššího finančního ohodnocení a lepšího kariérního růstu odchází do zahraničí. Má podle vás Ministerstvo zdravotnictví situaci pod kontrolou? Na co by mělo ministerstvo při nápravě zaměřit svoji pozornost? Jaké kroky by mělo učinit, aby k odchodu slovenských lékařů nedocházelo?

Příčiny nedostatku kvalifikovaného zdravotnického personálu vidím nejen v odchodu do zahraničí, ale i v nízkých počtech studentů na lékařských fakultách, fakultách ošetřovatelství a stejně tak na středních zdravotnických školách. Situace určitě není pod kontrolou a je výsledkem dlouhodobého neřešení problému. Vždyť až 30 % praktických lékařů pro dospělých je v důchodovém věku a nových přichází jen pár. Pro představu – v současnosti absolvuje lékařské fakulty asi 700 slovenských studentů. Na to, aby jich Slovensko v roce 2030 mělo tolik, kolik potřebuje, měli bychom jich od letoška přijímat dvakrát tolik. To se však neděje. Podobné je to i u sester, praktických sester, porodních asistentek apod. Určitě je důležité stabilizovat situaci, co se v určitém rozsahu i děje a změnit vzdělávání. A to hodně rychle.

3. Změna podmínek přijetí lékařů a sester ze zahraničí na slovenský pracovní trh zapříčinila, že počet žádostí o práci ve slovenských nemocnicích značně poklesl. Ale srbské či ukrajinské lékaře přijímá například Německo bez nějakých speciálních kritérií, přímo v praxi si ověří jejich úroveň. Je postup slovenského ministerstva zdravotnictví adekvátní, nebo jde v konečném důsledku o kontraproduktivní krok?

Zaměstnanci ve zdravotnictví se řadí mezi tzv. regulovaná povolání. Jedním z kritérií, aby mohli být přijatí do zaměstnání, je i adekvátní vzdělání. Na Slovensku lékařská komora zpochybňuje například vzdělání ukrajinských zdravotníků. Ve Velké Británii, Německu nebo i v Česku jsou tyto diplomy uznávané bez diskuze. U nás je uznáváme sice také, ale tím, že příslušná ministerstva – školství a zdravotnictví – mlčí, dávají prostor pro nepravdivá hlášení a jejich šíření mezi odbornou i laickou veřejností. To je absolutně nekorektní a účelové. Stačí se podívat na hodnocení vysokých škol a uznávání diplomů z lékařských fakult z Ukrajiny ve světě. Uznání diplomu je přitom jen základní předpoklad. Následují ještě odborné a jazykové zkoušky, kde se ověří, jestli je konkrétní uchazeč dostatečně připravený. I v tomto jsou ČR, Německo nebo Velká Británie dále. Potom už opravdu nevím, s kým se chceme srovnávat, když nám ani tohle nestačí. Já bych celou diskuzi otočil. Ať odpoví stát a lékařská komora. Je málo personálu? Dokážeme ho na Slovensku v průběhu 5-10 let zajistit? Jak nebudou lékaři v nemocnicích a ambulancích (už teď chybí a bude jich stále méně), zavřeme ambulance a část nemocnic, čímž podstatně zhoršíme dostupnost pacientů – občanů ke zdravotní péči? Jestli odpovědi zní ANO, tak to řekněte přímo občanům a přijměte odpovědnost. Lékaři a ředitelé nemocnic tuto odpovědnost a změnu v rukách nemají.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Média: Fico byl v nemocnici
Lajčák předal nemocnici na Donbasu humanitární náklad od Slovenska
Dva Britové pobodali Čecha. Je v nemocnici
Střelba v nemocnici na Vinohradech. Pacient zranil dva muže
Štítky:
peníze, lékař, zdravotnictví, Slovensko, nemocnice
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář