03:48 06. prosince 2019
Český fytoterapeut MUDr. Jiří Landa

S MUDr. Jiřím Landou o fytoterapii jako podpůrné léčbě i u onkologických onemocnění

© Foto : Facebook/MUDr. Jiří Landa - kandidát na senátora v Kladně
Názory
Získat krátkou URL
3161
Sledujte nás na

MUDr. Jiří Landa je vyhledávaný český fytoterapeut, o kterého se zajímají média. V rozhovoru pro Sputnik ČR předně vysvětlil, co to vlastně fytoterapie je. Zjistili jsme, že se nejedná o konkurenci klasické medicíny, ale právě naopak. Fytoterapie a medicína postupují v synergické spolupráci a doplňují se. A fytoterapie má jako podpůrná léčba své úspěchy.

„Má fytoterapie je podpůrná léčba bylinami v kombinaci s léčebnými postupy medicíny.“

(MUDr. Jiří Landa)

Říkáte, že s fytoterapií pracujete jako s podpůrnou léčbou. S kým spolupracujete?

Spolupracuji s prof. Juliem Špičákem, přednostou Kliniky hepatogastroenterologie, a s prof. Jaroslavem Michálkem, vedoucím lékařem kliniky CELTERA v Brně. Profesor Michálek se zabývá regenerativní medicínou s využitím vlastních kmenových buněk u chronických nemocí s využitím protinádorových vakcín u onkologických pacientů. S ním také spolupracuji. Máme pacienty, kteří využívají léčebné metody nás obou (protinádorové vakcíny prof. Michálka + fytoterapie). Výsledky jsou velmi zajímavé. Dále spolupracuji na léčbě chronických otoků s doktorem Vlasákem z Lymfocentra, resp. Centra preventivní medicíny na Vinohradech. Určil jsem tři pracoviště, v nichž úzce spolupracujeme. Fytoterapii používáme jako podpůrnou metodu. Když má pacient nějaké potíže, je třeba navštívit lékaře. Lékař stanoví diagnózu a postup léčby. Já, jako fytoterapeut, se seznámím s diagnózou, s léčbou a doplním ji fytoterapií. Tím se zvýší šance na pozitivní výsledek léčby. Fytoterapií na této úrovni se zabývám již od roku 1997.

Kdo jsou vaši nejběžnější pacienti? S čím k vám přicházejí?

Mou podpůrnou léčbu vyhledávají často pacienti s chronickou infekcí močových cest (tzn. i přes opakované užívání antibiotik pacienti dostávají recidivující infekce močových cest; antibiotika nemají předpokládaný úspěch). Přicházejí ke mně lidé s Crohnovou nemocí, ulcerózní kolitidou, onkologickými onemocněními. Používáme podpůrnou terapii i při Bechtěrevově chorobě, Parkinsonově onemocnění či u Alzheimerovy choroby.

Lékař stanoví léčbu. Na to já navážu vypracováním podpůrného fytoterapeutického programu. Onkoterapie společně s fytoterapií zvyšuje šance na zkvalitnění a prodloužení života pacientů. Velmi zajímavých výsledků dosahujeme i u nádorů s nepříznivou prognózou, např. jde-li o nádorové bujení slinivky, žlučníku, jater, v případě glioblastomů (nádorů mozku) apod. Po mé více než dvacetileté praxi mě fytoterapie přesvědčila, že kombinace fytoterapie a onkologické léčby má opodstatnění.

Je třeba znát typ onemocnění, u kterého lze použít fytoterapii a u kterého nikoli (např. u náhlých příhod břišních). Obecně – fytoterapie velmi dobře působí na záněty, onkologii, Parkinsona, Alzheimera a lze ji použít u autoimunitních chorob… Zde všude fytoterapie velmi dobře působí jako podpůrná léčba.

Léky, které se synteticky připravují v továrnách, mají přece obdobu v rostlinném světě. Třeba takový deštný prales překypuje pestrou škálou různých zcela autentických přírodních látek, které mohou vytvářet neskutečné množství kombinací. Postupuje současná věda správně, když se snaží uměle vyrábět to, co už v přírodě je?

Za prvé, asi 20 % všech léků z lékáren je původně z bylin. A protože bylinek není na světě tolik, aby pokryly zájem (poptávku), tak musel přijít chytrý chemik a vytvořit syntetickou či umělou variantu. Je to jako s přírodním kaučukem. Ten přírodní ztratil schopnost sytit spotřebu. Proto se musel vymyslet kaučuk umělý. Opakuji – 20 % léků je původně z bylin.

Rostlinné látky se ale vyrábějí často uměle, aby se reagovalo včas na potřeby trhu. Další věc je, že když najdete v bylině léčivou látku a zcela ji izolujete, je zajímavé, že má v mnoha případech nižší léčebnou efektivitu, než když se ta látka ponechá v bylině, kde jsou hlavní, vedlejší a balastní látky. Společně, tedy dohromady působící, mají látky, zejména pak ta léčebná, lepší terapeutický efekt, než když je necháme působit jako izolovanou látku. Výhoda izolované látky v léku spočívá v tom, že můžete nasadit větší množství účinné látky. Z bylin vychází mnoho léků, např. Aspirin, Vincristin, Vinblastin, Taxol aj.

Babky kořenářky musely být v minulosti velmi úspěšné léčitelky. Proč to vypadá, že jsme tuto praxi opustili?

Všechno má svá omezení. Zjednoduším to. Babka kořenářka, která byla na tzv. „okresní“ úrovni, třeba věděla, že když přijde pacient s křečovými žilami, že mu pomůže, když do svého jídelníčku zahrne pohanku obsahující rutin, který pomáhá na křečové žíly. Když dotyčný pacient navštívil „krajskou“ bábu kořenářku, která byla ještě o patro výše, ta věděla, že pohanka je správná volba. Věděla navíc, že když se k pohance přidá šípek obsahující kyselinu askorbovou (vitamin C), pak je celkový efekt ještě větší. Vitamin C zvyšuje efekt rutinu. Hovoříme o staleté empirii. Lidé si všimli určitých zákonitostí. Jednou z nich je kombinace pohanky a šípku. Tato kombinace je efektivnější než jen nasazení samotné pohanky.

V době třicetileté války lidé vyvinuli mastičky a masti na spáleniny. Tehdy neustále někde hořelo a bylo mnoho popálených lidí. Podobně kočující cikáni, když kočovali, neměli odbornou péči. Pomáhali si přírodou. Proto vznikla tzv. cikánská medicína. Vycházelo se z empirie. Na svá zranění používali byliny, které nacházeli v přírodě. Měli také bohaté zkušenosti s užíváním bylin.

Mohl byste heslovitě zmínit dějiny fytoterapie?

Už před 3000 lety staří Číňané snižovali horečku výtažkem z kořene čang-šan. Účinek opia byl znám už ve starém Egyptě. Už před španělskou okupací jihoameričtí indiáni léčili zimnici rozemletou kúrou chinovníku. V Indii léčili své duševně choré výtažkem z kořene rostliny Rauwolfie. Nejstarší písemný údaj o rostlinných léčivech pochází patrně z čínského herbáře z roku 2700 př. n. l.

Ani babky kořenářky, ani cikánská medicína nebyly všemocní. Při léčbě vztekliny jsme museli čekat až na Pasteura, který vyvinul léčbu vztekliny.

Pokud jsou byliny takto efektivní, nehrozí, že farmaceutická lobby omezí přístup k rostlinám?

Nehrozí. Nicméně bych ještě dodal, že fytoterapeut musí mít znalosti z medicíny. Při některém typu onkologické léčby, jsou některé byliny nežádoucí, nemáme je používat. Například při určité onkologické léčbě se nemá používat třezalka, která ovlivňuje proteázové inhibitory. Jsou ale i další byliny, které by se při terapiích neměly používat.

Je škoda, že mizí různorodost rostlin, a to kvůli neuváženému ničení nejen deštných pralesů. Všude vidíme pole s chemicky ošetřenou řepkou. Jinými slovy – kde nakupujete rostliny? Jaká je dostupnost bylin?

Zemědělská politika je dle mého názoru velmi nemoudrá. Byliny kupuju jen z velkoskladů, které mají oprávnění a splňují legislativní požadavky. Škoda, že vlády umožňují likvidaci deštných pralesů tam, kde se pralesy vyskytují.

A co se týče konkrétních úspěchů s fytoterapií?

Uvedu vám jeden konkrétní případ. Pacient s histologicky potvrzeným adenokarcinomem slinivky břišní s metastázami v játrech a lymfatických uzlinách, dostal paliativní chemoterapii Gemzar a Abraxan a současně fytoterapii. Po půlroce byl výsledek CT následující: Došlo k regresi nádoru na slinivce břišní a došlo k regresi v játrech a lymfatických uzlinách. To vše dle CT vyšetření hrudníku, břicha a malé pánve. Toho času se jedná o vyhranou bitvu, nikoli válku. Ale i to je významný krok pro fytoterapii.

Pacientů, kteří takhle skvěle zareagovali na kombinaci mé fytoterapie a medicínských postupů, mám ve své praxi celou řadu. Proto tvrdím, že fytoterapie podávaná současně s onkologickou léčbou zkvalitňuje a prodlužuje život pacientů.

Vše můžu doložit i dokumentačně. Velice intenzivně spolupracuji s řadou specialistů, jak o tom byla řeč na začátku.  Bylo by dobré, kdyby se fytoterapie zcela seriózně studovala tak, jak se to dělá v Itálii či Německu. Fytoterapie je velice slibná a účinná disciplína. Existují onemocnění, kde pomáhá zejména kvalitní fytoterapie. Jde o různé infekce močových cest, záležitosti s prostatou či mužské vitality, ale také jde-li o různé výtoky u žen. Dokonce lze oddálit i stárnutí člověka. Lze i to. Bezinka, přeslička, rybíz, konopice – vřele doporučuji pro běžné užívání. Fytoterapií lze pomoci při potížích s artritidou či při ukládání cholesterolových plátů v cévách. Stačí se zajímat o své zdraví. Důležité je vždy navštívit lékaře, aby člověk nic nezanedbal. Pak se v klidu může vrhnout na fytoterapii u odborníka, který fytoterapii ovládá. 

Dalo by se závěrem okomentovat, kdy se užívaly metody jako podvazování nádorů či snaha porazit rakovinu hladovkou?

Při podvazování (devitalizaci) šlo o zbavení primárního nádoru krevního zásobení. Tato metoda musí být vhodně načasována a nehodí se pro aplikaci na všechny nádory. Jde-li o hladovku, pacienti, o kterých vím, nedopadli dobře. Je to moje zjištění a můj názor. Já bych hladovku nedoporučil. Rakovinová buňka je jednodušší než ostatní specializované buňky v těle. Je velmi životaschopná. Není pravda, že hladovějící tělo začne rozpouštět nádor, že se začne živit nádorem. Teorie, že hladovějící tělo začne trávit nádor, mě nepřesvědčila. Nezaznamenal jsem v tomto ohledu žádný úspěch.

Děkujeme za rozhovor. 

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Brzy nás budou léčit roboti. Čínská umělá inteligence porazila onkology
Onkolog prozradil, jek je třeba vzdorovat vývoji rakoviny
Smrtelné pražení. Proč může káva způsobit onkologické onemocnění
Štítky:
zdraví, medicína, onkologie, onemocnění, léčba, rozhovor
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář