Widgets Magazine
18:17 23. srpna 2019
Zelenina

Mýty o organických potravinách. Jak nás oklamávají manažeři marketingu

© Fotolia / Kreus
Názory
Získat krátkou URL
Eliseo Bertolasi
3263

Stále větší počet Italů kupuje ekologicky čisté potraviny. Když si dávají do koše potraviny se značkou „bio“, jsou dokonce ochotni zaplatit víc než za stejné „neorganické“ potraviny. Je to ale rozumná volba? Podle mínění některých expertů nikoli!

Sputnik.Itálie se na to zeptal profesora, bývalého prezidenta italského agrometeorologického sdružení (Associazione Italiana di Agrometeorologia), docenta Milánské univerzity, autora velkého počtu publikací, spoluředitele Muzea zemědělských dějin a viceprezidenta Agrární společnosti Lombardie Liugiho Marianiho.

Mariani: Jsem koordinátor skupiny SETA (Zemědělské vědy a technologie n.d.r.), neformální sítě výzkumníků ve sféře agronomie a zemědělské výroby, která byla založena v reakci na aktivní propagandu organického zemědělství v posledních letech. Jedna věc je pěstovat organické potraviny podle poptávky trhu, jiná je věnovat se „bio“ marketingu s důrazem na škodlivost jiné zemědělské produkce, která dnes živí celý svět!

V rámci SETA se snažíme seznámit obyvatele s integrovaným zemědělstvím, které vítá inovace také v genetice (rozmanitost pěstovaných kultur, druhů živočichů), v technologiích pěstování: hnojiva, ničení plevele, fytosanitární bezpečnost, zavlažování, apod.

Zemědělství dnes živí planetu právě s pomocí technologií. Ve 20. století se podařilo dvakrát zvýšit zemědělskou výrobu a sklízet z jednoho hektaru šestinásobnou úrodu než před sta lety. Na začátku dvacátého století obývalo planetu půldruhé miliardy lidí, dnes je jich ale přes 7 miliard, a dokážeme lépe uživit obyvatelstvo co do kvality a kvantity díky tomuto technologickému pokroku. Jsou-li dnes lidé, kteří dávají přednost organickým surovinám a jsou ochotni platiti za ně dvojnásobek nebo trojnásobek, je to výborné, avšak nemyslím, že si to může dovolit ostatní obyvatelstvo.

Hypotetické zemědělství založené na „organické produkci“ tedy nedokáže uživit celý svět?

Organické zemědělství má dnes výsledky nižší než to tradiční o 20-70 %. Je to průměrně o 50 % méně produkce čtyř nejdůležitějších kultur, jež dnes zabezpečují 64 % potravin pro obyvatelstvo: pšenice, rýže, kukuřice a sója. Budeme-li se věnovat pouze organickému zemědělství, které dnes zajišťuje 2 % potřeb světového obyvatelstva ve stravování, pak bychom dokázali na stejné půdě uživit podle této technologie pouze 50 % obyvatel planety. Takže bylo třeba učinit rozhodnutí: co máme „obětovat“? Sebe obětovat nechceme, takže ohrožené bude chudé obyvatelstvo rozvojových zemí.

Pane profesore, co dnes znamená termín biopotraviny?

Jsou to potraviny, v jejichž výrobě se neuplatňuje řada technologií. Jde například o syntetická hnojiva, takzvané chemikálie, díky kterým se dnes zvýšila výroba bílkovin. Závisí na nich výroba 50 % bílkovin pro lidskou stravu. Bílkoviny tvoří tělesnou strukturu, takže fakt, že lidé jsou dnes o 15 cm vyšší než v době sjednocení Itálie (pozn. rok 1861), se vysvětluje rozvojem bílkovinné stravy: mléka, masa, krup a bobovitých kultur.

Manažeři marketingu často prohlašují, že se ve výrobě organických potravin nepoužívají pesticidy, ale není to pravda, poněvadž i v tomto případě prostě nepoužívají jejich nové druhy, ale tradiční, jako je síran měďnatý, pyrethrum, azadirachtin a spinosad. Tohle stále používají. A chtěl bych říci, že není třeba „hanobit“ chemii, sami jsme také z chemie, bez ní bychom nebyli živými organismy.

Dá se očekávat, že organické potraviny mají vyšší kvalitu?

Větší část vědecké literatury nepřipouští možnost podstatných rozdílů v kvalitě bio a „nebio“ potravin. Výrobci jsou povinni dodržovat kvalitu potravin podle zákona. Farmář proto vyrábí produkci s použitím pesticidů, které zabraňují přítomnosti hub, hmyzu, plevelů, aby ničily osevy, přitom ale nezapomíná, že musí dodat na trh potraviny určité kvality. Chtěl bych upřesnit: farmáři nejsou „sérioví traviči“, jak se mylně domnívají ti, kdo se věnují biomarketingu, ale podnikatelé, kteří hájí své osevy před škůdci, jež je jinak zničí. A to také nastoluje antropologickou otázku.

V jakém smyslu antropologickou?

V Bibli se praví, že Bůh řekl Adamovi a Evě po vyhnání z ráje tohle: „Hle, dal jsem vám každou rostlinu mající semena na povrchu celé země a každý strom, na němž je ovoce mající semena. To budete mít za pokrm.“ Ale promluvil rovněž o plevelech, jež ničí úrodu, což je prokletí, se kterým lidstvo bojuje odedávna, dnes také s pomocí takzvaných herbicidů. Tohle je antropologický fakt. Do padesátých let minulého století se všechno dělalo ručně, například ničení plevele na rýžových polích, což si vyžádalo 600 hodin na jeden hektar. Dnes, s ohledem na cenu pracovní síly, bychom v tomto případě platili 15 eur za jedno kilo rýže. Avšak s pomocí mechanizace a chemie jsme překonali hodně negativních následků.

Cožpak značka bio nezaručuje absenci chemického „znečištění“ výrobku?

Vůbec ne! Ve skutečnosti to není žádná záruka, poněvadž jde o certifikaci „procesu“, a nikoli výrobku. Záruku poskytujeme my, když s pomocí rozboru zjišťujeme, že 98-99% výroby „organických“ potravin, anebo výrobků integrovaného zemědělství, obsahuje nižší procento pesticidů, než stanoví zákon. Tím potvrzujeme, že látky v těchto potravinách mají koncentraci, která nezpůsobuje toxičnost, poněvadž je nižší než hranice stanovená zákonem. „Bezpečnostní práh“ stanovuje zákon.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Český poslanec našel způsob, jak zastavit růst cen na potraviny a alkohol
Zlaté časy skončí. Německá ekologická lobby útočící na automobily citelně zasáhne Česko
„Zastavíme válku, abychom dobili tanky?“ Následky nových ekologických norem EU
Zbořil narovinu o ekologických demonstracích: Lidé zabývající se klimatem by měli začít u americké ambasády v Praze
Štítky:
zemědělství, byznys, obchod, Itálie, ekologie, potraviny, potravinářství
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář