Widgets Magazine
04:14 24. července 2019
Účastníci soutěže v kulturistice

Konec lidské evoluce. Proč již nebudeme vyšší, silnější a odolnější

© REUTERS / Vasily Fedosenko
Názory
Získat krátkou URL
Alfija Jenikejeva
6284

Lidstvo dosáhlo maximálních ukazatelů výšky, odolnosti a délky života, jež jsou možné pro náš druh, tvrdí vědci. Bez technické pomoci se lidé již nestanou vyššími, rychlejšími a silnějšími. Víc než to, pokusy o překonání těchto hranic silami organismu vedou, jak se ukázalo, k jeho zničení.

Evoluční plato (rovina)

Životní úroveň ve většině zemí se za poslední století značně zvýšila. Dobrá strava, vyspělé zdravotnictví a hygiena vedly k tomu, že lidé jsou dnes vyšší a žijí déle. K začátku osmdesátých let minulého století dosáhla průměrná výška mužů 180 cm, a žen 170 cm, od té doby se tyto ukazatelé nezměnily. Rychlost dosažení nových světových rekordů se za tuto dobu také zpomalila. Délka života nepřekročila 120 let. Nejstarší ženou na planetě byla Francouzka Jeanne Calmanová, která zemřela ve věku 122 let.

Tyto údaje uvádějí francouzští vědci, kteří zanalyzovali obrovské množství informací za 150 let, jež se týkají délky života, průměrné výšky a tělesných schopností lidí. Výzkumníci přihlédli ke genetickým faktorům a vlivu životního prostředí. Dospěli k závěru, že se lidstvo dostalo na plato: díky pokroku ve stravování, zdravotnictví a vědě se zvýšil počet vysokých a zdravých lidí, avšak samotná výška, a průměrná délka života, se již nezvyšují, také nové sportovní rekordy se liší od předcházejících pouze minimálně.

Nejen to, odborníci jsou přesvědčeni, že v nejbližších letech můžeme očekávat návrat k starým výškám, a k snížení délky života.

„Hlavním úkolem je dnes udržet tyto ukazatele na vysoké úrovni. Změny životního prostředí, včetně klimatické, si mohou od nás vyžádat mnohem větší úsilí a finanční prostředky, aby všechno zůstalo jako dnes. Průzkum ale ukazuje, že se něco začalo měnit, a nejsou to změny k lepšímu. Za poslední desetiletí se, například, snížila průměrná výška obyvatel afrických zemí. Znamená to, že již dnes jsou země, jež nedokážou poskytnout dost potravin svým dětem, a sledovat zdravotní stav dorůstající generace,“ píšou autoři článku.

Meze odolnosti

Spolu s výškou a délkou života se v posledních 100 letech také zvýšila lidská odolnost. Svědčily o tom stále další sportovní rekordy. Ale, jak zjistili američtí vědci, nemáme očekávat nové vymoženosti v maratonském běhu, anebo cyklistice. Protože tělo každého člověka je s to spalovat pouze 2,5 krát víc energie, že ve stavu klidu. Je-li tento ukazatel překročen, začíná organismus ničit svaly a tkáně, aby doplnil nedostatek kalorií. A žádný nejlépe trénovaný atlet nedokáže překonat tuto bariéru.

Výzkumníci sledovali několik měsíců zdravotní stav sportovců, kteří se zúčastnili dlouhých závodů, jako třeba Tour de France, 140 km dlouhý maraton z Los Angeles do New Yorku. Pak srovnali výsledky se základní úrovní metabolismu, množstvím energie, které atleti utratili v stavu klidu.

Ukázalo se, že se v obou případech měnila spotřeba energie podle stejného schématu. Na začátku závodu spotřebovali sportovci velký počet kalorií, ale již za pár týdnů se spotřeba energie prudce snížila v průměru o 1,2 tisíce kilokalorií. Je to přibližně 2,5 krát víc než základní úroveň metabolismu.

Výzkumníci měřili současně spotřebu energie těhotných žen, a získané údaje byly totožné s výsledky sportovců. Nastávající matky spalovali přibližně stejné množství kalorií, jako maratonci v posledních dnech závodu.

Podle názoru vědců to souvisí se zvláštnostmi lidského trávicího ústrojí, jež není schopné zpracovat několikrát víc kalorií, než tělo ve stavu klidu.

„Lidé se stali v procesu evoluce mnohem odolnější než ostatní primáti. Je to výsledek toho, že výběr povzbuzoval jedince s vysokou tělesnou aktivitou, zvlášť ty, kteří byli schopni urazit velké vzdálenosti. Možné také je, že odolnost souvisí s delším termínem těhotenství, anebo také se zvýšenou spotřebou energie našeho mozku,“ míní autoři výzkumu.

Věkové hranice

Stříkačka a ampule
© Fotolia / BillionPhotos.com
Podle názoru nizozemských výzkumníků, kteří zanalyzovali data 75 tisíc pozemšťanů zemřelých v období 1968-2006, se lidstvo přiblížilo k maximální možné délce života. Pro ženy je to 115,7 roku, pro muže 114,1 roku. Tento strop se nedá překonat, ani když životní úroveň, zdravotnictví a strava budou stále lepší.

Američtí odborníci, kteří analyzovali úmrtnost ve 40 zemích za posledních 100 let, uvedli maximální lidský věk. Je to 125 let. Ale šance potkat takového člověka je nižší než jedna ku deseti tisícům.

„Boj s infekčními a chronickými chorobami zvýší nejspíš průměrnou délku života, avšak nikoli jeho maximální délku. Proto bychom měli jinak rozdělit zdroje. Prostředky, které dnes vydáváme na prodloužení života, bychom měli vydat na prodloužení zdravého života, tedy, aby se lidé dobře cítili také v pokročilém věku,“ míní autoři průzkumu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Štítky:
kalorie, sport, úmrtnost, délka života, život
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář