Widgets Magazine
08:22 17. září 2019
Terminál na zkapalněný zemní plyn v Polsku

Proč Poláci dělají ze své země plynovou bombu

© REUTERS / Filip Klimaszewski
Názory
Získat krátkou URL
12894
Sledujte nás na

Varšava od USA hodlá koupit dodatečné objemy zkapalněného zemního plynu. Sdělil to Donald Trump na společné tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Spolu s plánovanými dodávkami modrého paliva z Norska plynovodem Baltic Pipe a vlastní těžbou dojde v Polsku k přebytku drahé importní suroviny.

Vnucené zboží

„Naše země podepsaly dodatečnou smlouvu o dodávce dvou miliard kubíků plynu,“ prohlásil šéf Bílého domu 12. června. Poznamenal, že celková částka smlouvy činí přibližně 8 miliard dolarů.

Na webu polského plynového operátora PGNiG bylo upřesněno, že se objem zkapalněného plynu dodávaného do Polska z amerického terminálu Plaquemines zvyšuje od roku 2023 z 1,35 na 3,38 miliardy kubických metrů (po rozředění).

Je to již třetí smlouva. Loni v říjnu podepsaly PGNiG s americkou Venture Global po washingtonské schůzce polského prezidenta s Donaldem Trumpem dvacetiletou smlouvu na dva miliony tun zkapalněného plynu ročně počínaje rokem 2022.

V listopadu se Poláci zavázali, že od Cheniere Energy budou v letech 2019-2022 kupovat ročně 0,73 miliardy kubíků a v letech 2023-2042 1,95 miliardy.

Celkem má výše amerických dodávek dosáhnout od roku 2023 3,5 milionu tun ročně. „Budeme dostávat celkem 3,5 milionu z exportních kapacit Venture Global LNG ve státu Louisiana v Mexickém zálivu, což činí asi 4,73 miliardy kubíků po rozředění,“ upřesnil viceprezident správní rady PGNiG pro obchod Maciej Woźniak.

Prezident USA rovněž vyslovil podporu výstavbě plynovodu Baltic Pipe, který má být spuštěn v roce 2022. Tímto potrubím bude do Polska ročně proudit asi 10 miliard kubíků plynu z Norska.

Takže Varšava hodlá získat ročně z USA a Norska minimálně 14,73 miliardy kubíků, což navíc není definitivní ukazatel. „V nejbližších měsících a letech toho očekáváme ještě více,“ sdělil americký ministr energetiky Rick Perry.

Polsko ročně spotřebuje přibližně 15 miliard kubíků, přičemž asi třetinu má z vlastních zdrojů. Jinými slovy dokonce v případě málo pravděpodobného scénáře, že se Polsko úplně vzdá ruského plynu a nebude uzavírat nové smlouvy s USA, bude mít zřejmě vážný nadbytek modrého paliva.

V honbě za vidinou

Polská vláda to ale nepovažuje za žádný problém. Víc než to, Varšava celkem vědomě přistupuje na stále další smlouvy a vážně počítá s tím, že z ní bude velké evropské plynové centrum, jež bude moci konkurovat Rusku a Německu.

Nejde ale ani tak o ekonomiku, jako o politiku. Varšava již dávno sní o vytvoření řetěze východoevropských států od Baltu do Středomoří, který by sloužil jako „železná opona“ mezi Ruskem a Evropou.

Dříve se tomu říkalo koncepce Tří moří, anebo Mezimoří, před několika lety byla navržena Iniciativa Trojmoří (Baltic — Adriatic — Black Sea, BABS). Ta byla povzbuzena příchodem k moci v USA Donalda Trumpa, který slíbil, že zachrání Evropu před ruským plynem pomocí amerického zkapalněného.

Baštou BABS na Baltu bude samozřejmě Polsko. Jižní křídlo hodlá zajistit Chorvatsko, jehož prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová v roce 2016 oznámila zahájení mezinárodního projektu v koordinaci činnosti rozděloven plynu a jeho dopravních kapacit v zemích východní Evropy.

V létě 2017 podpořil Iniciativu Trojmoří Washington. Donald Trump prohlásil, že tento projekt zajistí účastníkům BABS prosperitu a bezpečnost. A hned navrhl Evropanům výstavbu terminálů pro americký zkapalněný plyn v litevské Klajpedě, polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk v Jaderském moři.

Z těchto třech terminálů měla síť plynovodů táhnout do Česka, Maďarska, Slovenska, Slovinska, Bulharska, Estonska a Litvy, čímž by vytvořila bariéru před ruským plynem.

Dobře to ale vypadalo jen na papíru, protože USA žádné peníze nevyčlenily. Washington jenom zatlačil na Brusel, Evropané však rázně odmítli vydat miliardy eur na kardinální přestavbu plynovodní sítě.

Poláci nakonec postavili terminál ve Svinoústí, který ani jednou nefungoval naplno. Litevský terminál v Klajpedě byl oficiálně uznán za bezperspektivní. Litevský list Lietuvos žinios napsal, že je to neúnosná tíha pro zemi a vláda prostě uvalila všechny výdaje na občany.

„Podle názoru expertů žádné rozhodnutí, jako třeba odkoupit od Norů lodní nádrž Klajpedského terminálu na zkapalněný plyn, anebo pronajímat si ji dalších deset nebo dvacet let, nezmění jasný fakt, že to v zásadě nezmění model výstavby, provozu a financování terminálu,“ konstatoval list.

Unesené Tureckým proudem

Drtivou ránu Iniciativě Trojmoří zasadil Turecký proud 2, který je mnohem atraktivnější pro Bulharsko, Maďarsko, Slovensko a také Slovinsko a Srbsko. Myšlenka „protiruského plynového pásu od Baltu do Jadranu“ definitivně zkrachovala.

Také samotný Turecký proud 2 se stal „železnou oponou“ pro plánovaný terminál na zkapalněný plyn na ostrově Krk. Proto bylo definitivní investiční rozhodnutí o tomto projektu několikrát odloženo.

Do této situace byla nakonec nucena zasáhnout koordinátorka MZV USA pro mezinárodní energetiku Susan Saarniová. Připomněla Záhřebu, že výstavba terminálu na severním Jadranu je všestranně podporována USA.

V lednu 2019 chorvatský ministr energetiky Tomislav Čorič prohlásil, že výstavba terminálu na ostrově Krk bude uskutečněna bez ohledu na absenci zájmu ze strany zákazníků zemního plynu. Na začátku února bylo schváleno definitivní investiční rozhodnutí o tomto projektu.

Nicméně ztělesnění Iniciativy Trojmoří není prakticky reálné. Vzniká otázka: kam hodlá Polsko dát přebytek plynu koupeného od USA? Přeprodání někomu v Evropě bude těžké. Podle odhadu analytické společnosti Rystad Energy se ruský plyn dodávaný do Evropy vyznačuje nízkou cenou, neztrátovostí (asi 5 dolarů za jeden milion britských palivových jednotek). Americký přijde na 6-7 dolarů, včetně zkapalnění, dopravy, rozředění a minimální rentability. Tedy, aby Poláci dokázali konkurovat Gazpromu na evropském trhu, budou muset prodávat americké modré palivo se ztrátou. Také bude třeba řešit problém dopravní infrastruktury.

Doprava zkapalněného plynu z USA na asijské trhy také není moc perspektivní nápad, poněvadž, i když jsou ceny v Číně a Japonsku samozřejmě vyšší než v Evropě, mají tam však také tvrdší konkurenci. Varšava tady bude muset soupeřit s Ruskem, Austrálií, Katarem a Saúdskou Arábií, jež mají v porovnání s USA zeměpisné výhody.

Je možné, že se Polsko pokusí po získání „plynové nezávislosti“ na Rusku získat rovněž „uhelnou“ nezávislost, tedy poskytnout tepelným elektrárnám místo ruského uhlí plyn. Jenže částka potřebná na nahrazení uhelných kotlů plynovými turbínami bude obrovská, stejně jako tarify elektřiny.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Šéf Wintershallu: Evropa potřebuje zemní a zkapalněný plyn z Ruska
Do Litvy dorazily první dodávky amerického zkapalněného zemního plynu
Zeman: Nechat si diktovat, od koho brát nebo nebrat zemní plyn, znamená stát se nesvéprávnou zemí
Štítky:
svět, plyn, USA, Polsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář