Widgets Magazine
22:50 21. října 2019
Zlatko Rendulič

Zpověď stoletého srbského zkušebního pilota o válce, USA a velikém Putinovi: „Prožíváme temné časy.“

© Sputnik / Dejan Simic
Názory
Získat krátkou URL
51941
Sledujte nás na

Za dva měsíce oslaví jediný žijící pilot Jugoslávského královského vojenského letectva (Království Jugoslávie existovalo v letech 1929 až 1941) Zlatko Rendulič své 99. narozeniny.

Rendulič je letecký konstruktér, který vyvíjel jugoslávská letadla, a účastník partyzánské letky v době 2. světové války. Právě díky němu začal svého času jugoslávský maršál Tito kupovat sovětské MiGy, nikoliv americké letouny. V rozhovoru pro Sputnik Srbsko si Rendulič vzpomněl na minulost a sdělil nám své myšlenky o nynější situaci ve světě.

Živá legenda jugoslávského letectva si vzpomíná, že když v Záhřebu studoval na inženýra, byla univerzita naplněna levicovými myšlenkami „dovezenými“ krajany, kteří se vraceli z občanské války ve Španělsku. Kvůli přátelství s nimi byl za vlády ustašovců (chorvatských nacionalistů, kteří byli u moci v nezávislém fašistickém Chorvatsku za 2. světové války) dvakrát uvězněn.

Partyzáni z dobrých rodin jedou do boje taxíkem

Rendulič pocházel z inteligentní rodiny, což mu ale nezabránilo v tom, aby se dal unést revolučními myšlenkami.

„Můj otec byl advokát a maminka pocházela ze známého lékárnického rodu a studovala ve Štýrském Hradci. Nebyl jsem tedy žádný proletář, to mi ale nezabránilo v tom, abych šel k partyzánům. Na vojnu jsem jel taxíkem. Dohodli jsme se známým taxikářem na znamení, a když jsem převrátil šálek, vyvezl mě z města, na silnici na mě už čekali lidé z výboru,“ takto si vzpomíná na to, jak v roce 1943 šel bojovat proti fašistům.

Chorvatský arcibiskup byl proti komunismu, nebyl ale proti táborům smrti pro ženy a děti

Rodina jeho otce pocházela z Krašiće, kde se narodil také Aloysius Stepinac (pozn. arcibiskup Záhřebu, který podporoval ustašovce, o jeho kanonizaci se už mnoho let debatuje), jejich domy stály vedle sebe a Renduličova babička byla Stepincovou kmotrou. Když byla Zlatkova sestra usvědčena z toho, že kradla léky z nemocnice a dopravovala je partyzánům, požádali její rodiče o pomoc všemohoucího arcibiskupa.

„Moje rodiče šli ke Stepincovi, aby ho poprosili o záchranu sestry. Řekl jim jen toto: ‚Nemohu se zastávat komunisty.‘  Podle mého názoru nemůže být blahoslaveným třeba jen proto, že byl důstojníkem a nosil šavli. A mou sestru poslali do tábora Stara Gradiška (pozn. ustašovský koncentrační tábor pro ženy a děti, smutně proslulý bestiálním mučením vězňů), od té doby o ní nic nevíme,“ říká Rendulič.

Létal na 45 typech letadel a rád by v tom pokračoval

Za války byl zraněn: ruční granát mu utrhl část paty, poté šel pěšky 150 kilometrů, aby splnil bojový úkol. Přes italské území dorazil k místu dislokace Královských VLS Velké Británie, létal s nimi nad zeměmi Středomoří a Afrikou, pak se vrátil do Jugoslávie se sovětským plukem. Po válce studoval v Bělehradu, v SSSR (na Žukovské vojenské letecké inženýrské akademii) a USA (Cornell a Michigan), stal se skvělým inženýrem a leteckým konstruktérem, pracoval jako zkušební letec.

„Létal jsem na 45 typech letadel a měl jsem z toho velkou radost. Lety jsou moje hlavní vášeň, i nyní bych rád létal! Už v roce 1946 jsme vypracovali plán projektování jugoslávských letadel, bylo třeba obnovit výrobu letadel, která byla v předválečném Království Jugoslávie na vysoké úrovni (pozn. montovalo se mnoho letadel podle licencí a byla také dost dobrá vlastní letadla),“ vzpomíná si spolubesedník Sputniku.

Zlatko byl klíčovou postavou ve vytvoření poválečného jugoslávského letectva, odpovídal za projekty H-60 Galeb (pozn. lehký útočný a cvičný letoun, první let proběhl v roce 1961, vyráběl se sériově v letech 1964 až 1985), J-21 Jastreb (pozn. lehký útočný a výzvědný letoun, vyráběl se sériově v téže době) a J-20 Kraguj (pozn. lehký útočný letoun, sériová výroba v letech 1964 až 1989).

Chytrý lišák Tito a jeho teorie „letadlových her“

Jak si vzpomíná letecký konstruktér. Tito chápal, že malou zemi na hranici mezi Východem a Západem nenechají velmoci na pokoji. Jugoslávie, která dostávala tehdy značnou finanční podporu od USA, přijala rozhodnutí o nákupu nadzvukových letounů.

Zlatko Rendulič vedl jugoslávský tým v jednáních o nákupu letadel. Na příkladu politiky tehdejší SFRJ v této sféře se dají podle jeho názoru pochopit politické zásady balancování mezi dvěma ohni, jimiž se řídil Tito. Tomu právě je věnována poslední Renduličova kniha pod titulkem Teorie her v interpretaci Titovy státní politiky v konfliktních situacích (Teorija igara u tlumačenju Titove državne politike u konfliktnim situacijama), která se brzy objeví na pultech knihkupectví.

„Američané si mysleli, že Tito je chytrý lišák, obávali se, že si vezme peníze a obrátí se k Sovětskému svazu. Tito si toho nevšímal. Divil jsem se, proč mlčí a nic jim neodpovídá, ten dělal všechno záměrně, řídil se vlastní strategií hry s nulovým součtem (pozn. terminologie teorie her). A dokázal vyhrát nad Stalinem, i když nikdo na světě by si na to nevsadil. Chruščov mu ale nabídl MiG-21, protože byl přesvědčen, že Tito se přece jen zapojí do Varšavské smlouvy,“ vzpomíná si spolubesedník Sputniku.

Komu by nebyl na škodu nový Roosevelt a kdo měl kliku se starým Putinem

Letec, který viděl na vlastní oči několik epoch, si myslí, že dnes žijeme v neklidné době. Říká, že ho Amerika zklamala a že by jí nebyl na škodu nový Roosevelt. Rusko ale má s lídrem vše v pořádku, říká Rendulič:

„Putin je zatím nedostatečně uznávanou postavou, v dějinách bude ale někým větším než třeba Kateřina II. To je člověk s mimořádnou intuicí, který dokázal využít výbušné energie rozpadu SSSR pro blaho země. Hned pochopil, že ruská výroba vojenských letadel musí přežít, podpořil firmy Jakovleva a Mikojana, za pouhých pět nebo šest let je znovu postavil na nohy. A Suchoj je dnes lepší než americká letadla.“

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Člen komise pro volbu nového stíhacího letounu pro Bulharsko označil nákup F-16 za skandál roku
„Jde o odplatu ze strany USA?“: Bulharský ekonom se pozastavil nad tím, proč jsou F–16 tak drahé
Máte 14 dnů na odmítnutí raketových systémů S-400. Turecko od USA dostalo ultimátum
Štítky:
Srbsko, rozhovor, Druhá světová válka, pilot
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář