Widgets Magazine
15:15 20. srpna 2019
První čínský ledoborec vlastní výroby Süe-lung 2 (Sněžný drak)

Arktické ambice: Proč Čína staví ledoborce?

© AFP 2019 / Stringer
Názory
Získat krátkou URL
Andrej Koc
8370

Výtlak téměř 14 tisíc tun, autonomní plavba 60 dní, devadesátičlenná posádka: Čína uvedla do provozu první ledoborec postavený v zemi, Sněhový drak 2. Danou loď získal Ústav polárních průzkumů. Poté, co budou na podzim zkontrolovány jeho provozní vlastnosti, bude vyslán k pobřeží Antarktidy.

Sněžní draci

Zatím vlastní Čína dva ledoborce. Sněhový drak 1 byl přestavěn z nákladní lodě postavené na Ukrajině v roce 1993. Ve dnech 22. července – 2. srpna 2012 urazil Sněhový drak celkem 2894 mořských mil v rámci Severní mořské cesty, a stal se tak prvním ledoborcem v Číně, kterému se podařilo zdolat tuto trasu. Plavba se konala v rámci velké arktické výpravy, jež trvala 90 dní. Čínští vědci tehdy prozkoumali stav vod v regionu. Sněhový drak byl dvakrát zásadně modernizován. Loď dostala nový motor a ponorný přístroj. V provozu má zůstat do roku 2030.

Uvádí se, že Sněhový drak 2 je o něco menší než jeho předchůdce. Délka trupu činí 122,5 metru a jeho šířka 22,3 metru. Dieselový pohon mu umožňuje vyvinout rychlost až 15 uzlů na otevřené vodě, a tři uzly při lámání ledů o tloušťce 1,5 metru. Ledoborec je vybaven moderním zařízením pro oceánografický průzkum, monitoring polární ledové vrstvy, průzkum atmosférických a ekologických podmínek, mořského dna a biologických zdrojů. Kromě toho bude ledoborec dodávat vědecká zařízení země v arktických a antarktických oblastech.

I když Čína není arktickým státem, má v severních šířkách své vlastní zájmy. Čínská Státní rada vydala v lednu roku 2018 první Bílou knihu týkající se politiky v Arktidě. V ní se píše o záměru vytvořit spolu s dalšími státy mořské obchodní trasy v rámci iniciativy Polární hedvábní stezka. V dokumentu se rovněž uvádí, že jsou čínské podniky vybízeny k účasti na rozvoji infrastruktury těchto tras a vykonání testovacích obchodních plaveb. Čína rovněž prohlásila, že hodlá těžit v Arktidě ropu, plyn, nerostné zdroje a nefosilní druhy paliv.

To vyvolalo znepokojivou reakci Washingtonu. Dne 23. května letošního roku poradce Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton uvedl, že američtí námořníci dostanou brzy nové ledoborce, a v Arktidě dokážou konkurovat Rusku, ale také čelit „protizákonné expanzi“ ČLR. Ostatně, podle názoru expertů, jde jen o pouhou obvyklou propagandu a obvyklou americkou „rétoriku hrozeb“.

„Nemluvil bych o jakési rozsáhlé čínské expanzi v Arktidě,“ vysvětlil Sputniku starší vědecký pracovník Ústavu Dálného východu Vasilij Kašin.

„Peking má nepochybně vlastní zájmy v tomto regionu. Číňané již investovali prostředky do našeho projektu Jamal CNG. Teoreticky je zajímá Severní mořská cesta jako alternativa stávajících tras. Avšak žádné velké plány na zvýšení přítomnosti v Arktidě Čína nemá. Skutečnost, že postavili ledoborec, o ničem nesvědčí. Polární průzkum konají všechny státy s vážnými vědeckými a mořskými ambicemi. Bez stanic v Antarktidě a bez výprav do Arktidy se nedají zkoumat změny klimatu či rozvíjet řada dalších vědeckých směrů. Prakticky všechny velké státy vlastní výzkumné ledoborce: Japonsko, Francie, Velká Británie. Projekt výstavby ledoborců má dokonce Indie,“ dodal.

Sporný region

Zároveň však, podle řady médií, do roku 2025 Čína očekává, že až 20 % zahraničního obchodu bude procházet přes Severní mořskou cestu. Alternativou této trasy jsou delší dopravní tepny přes Suezský nebo Panamský průplav. Vzdálenost, kterou mají urazit lodě z přístavu v Murmansku do japonské Jokohamy přes Suezský průplav, činí 12 840 mořských mil, kdežto přes Severní mořskou cestu jenom 5770.

Hlavním hráčem v Arktidě je i nadále Rusko, které fakticky kontroluje Severní mořskou cestu díky velké flotile ledoborců. Na této trase má celkem čtyři atomové ledoborce: Jamal, 50 let Vítězství, Tajmyr a Vajgač. Vlastní rovněž jediný atomový kontejnerový ledoborec na světě Sevmorpuť. Je to mocná armáda, dokonce i bez dieselových ledoborců.

V Baltských loděnicích staví tři další ledoborce LK-60J série 22200 s novými reaktory RITM-200. Všechny tři již byly spuštěny na vodu. První ledoborec Arktika (Arktida) má být dokončen v roce 2020, druhý, Sibir (Sibiř), v roce 2021, a třetí, Ural, v roce 2022. Tyto lodě budou největší a nejvýkonnější ve své třídě. Kromě toho probíhají přípravy na výstavbu super výkonných ledoborců nové generace projektu Lider (Lídr) s reaktorem RITM-400.  

Poměr sil v tomto regionu ale příliš nevyhovuje Američanům, kteří mají jenom dva ledoborce. Loni v listopadu Účetní dvůr USA prohlásil, že je třeba posílit vojenskou přítomnost v Arktidě. Odborníci daného úřadu označili ruské investice do energetiky, logistiky a infrastruktury podél Severní mořské cesty za rizikový faktor. A zdůraznili, že se od roku 1981 rozsah ledu v Arktidě značně zmenšil.

„Tyto změny přispívají k růstu obchodní a další námořní činnosti v tomto regionu, což by mohlo spolu se spory o suverénních právech vyžádat od USA zvýšení své vojenské a bezpečnostní přítomnosti v Arktidě,“ pravilo se v dokumentu. 

Ruská vláda na to reagovala novými pravidly plavby po Severní mořské cestě pro vojenské lodě cizích států. Ty nyní musí 45 dní předem informovat Moskvu o záměru vykonat tuto plavbu. Na palubě vojenské lodě má být rovněž přítomen ruský kormidelník. Moskva si ponechala právo odmítnout plavbu po Severní mořské cestě. V případě nepovolené plavby mohou ruské ozbrojené síly uplatnit mimořádná opatření: zatčení, anebo dokonce likvidaci narušitele.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Spolupracovat s Čínou se vyplácí: Huawei slibuje Itálii tři miliardy investic a nová pracovní místa
Jednání o jaderných zbraních. Čína je mimo hru
USA mohou kvůli dovozu íránské ropy zavést sankce proti Číně. Komentář čínského experta
Když se státní a regionální přístupy liší, aneb proč Hřib rozzuřil Ovčáčka. Urovná Petříček neshody s Čínou?
Nové kolo obchodní války: Peking zavádí antidumpingová cla na ocel z EU a dalších zemí
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář