Widgets Magazine
05:05 26. srpna 2019
Vladimir Putin a Si Ťin-pching na slavnostním večeru při příležitosti 70. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Ruskem a Čínskou lidovou republikou v lóži ve Státním akademickém Velkém divadle

NZZ: Moskva a Peking předběhly Západ v geoideologické oblasti, ale je předčasné se vzdávat

© Sputnik / Sergei Mamontov
Názory
Získat krátkou URL
85012

Rusko a Čína aktivně zvyšují svůj vliv ve světě, zatímco Západ je zmatený a neví si rady, píší švýcarské noviny Neue Zürcher Zeitung. Dominance Spojených států je minulostí a ustupuje novým „geoideologickým diskuzím“.

Liberalismus upadá, ale vzdávat se ho je příliš brzy. Soupeření nápadů však vyžaduje trpělivost a víru ve vlastní síly, ale v této oblasti jsou Moskva a Peking jasně lepší, přiznává autor článku.

V současné chvíli se stěží někdo ze západních politiků odváží načrtnout obrázek světa nebo filozofii historie, píše Erik Hujer v Neue Zürcher Zeitung. Podle autora se raději zabývají podrobnostmi a současnou agendou, ale Vladimir Putin takové obtíže nezná.

V rozhovoru pro Financial Times se ruský prezident zmínil o důležitých otázkách. Řekl, že liberalismus se přežil a multikulturalismus, homosexualita a zrada tradičních hodnot způsobují nedorozumění ve společnosti západních zemí. Migranti mohou beztrestně zabíjet, loupit a znásilňovat - takto popsal situaci v Evropě Vladimir Putin.

Podobně se vyjádřil už před několika lety, ale teprve nyní začíná vidíme odezvy, uvádí autor článku. „Západ - a zejména Evropa - ztratily jistotu“ a v takové situaci padá kritika na úrodnou půdu.

Západ je zmatený a neví si rady. Začaly nové „geoideologické“ diskuze, jako tomu bylo během studené války, kdy komunismus a kapitalismus bojovaly o právo na vedoucí postavení ve světě, píší švýcarské noviny. Bývalí vítězové ztratili jistotu, bývalí poražení chodí s trumfy, pokračují noviny.

Po pádu berlínské zdi věřil Západ v „konec historie“: zdálo se, že neexistuje alternativa k liberalismu a tržní ekonomice. Po roce 1990 se prudce zvýšil počet zemí, které se staly demokracií alespoň na papíře. Kyvadlo se však otočilo opačným směrem, uvádí autor článku.

Sebejistota se změnila v bázlivou samolibost,“  zdůrazňuje Neue Zürcher Zeitung. Obzvláště aktivní  diskuze o tom, zda je liberalismus zastaralý, probíhají ve Spojených státech a Velké Británii, kde po příchodu Trumpa a Brexitu prudce poklesla víra v nadřazenost vlastního modelu společnosti. Existují náznaky, že liberalismus upadá - například demokratické svobody se v posledních 13 letech dodržují stále méně.

Společenské organizace, které o tom mluví, uvádějí jako příklad situaci v Maďarsku nebo vítězství Jaira Bolsonara ve volbách v Brazílii. Sem patří „porážka Američanů a Evropanů v syrské válce proti Rusku a Íránu“, jakož i sebevědomí, s nímž čínský prezident Si Ťin-pching oznámil globální převahu své země ve vývoji umělé inteligence do roku 2025. Peking rád zaplní mezery vzniklé po odchodu USA z mezinárodních organizací. Čína se snaží nastavit tón v institucích OSN a afričtí vlivní lidé a další „autoritativní vládci“ často hlasují za čínské rezoluce, uvádí článek.

Sebevědomí Číny je založeno na její hospodářské síle, ale Rusko není vhodné k roli protiváhy západnímu modelu. Elity žijí příliš otevřeně na úkor lidu, úspěchy postsovětské ekonomiky jsou příliš zanedbatelné a Moskva vystupuje na světové scéně příliš sobecky, tvrdí švýcarský novinář.

Hlavní věcí však je, že Putinovo Rusko se opírá o myšlenku, která se nikdy nestane populárním vývozním zbožím, je přesvědčen Erik Hujer. Historik Timothy Snyder nazývá historické myšlení ruského prezidenta „politikou věčnosti“. Vladimir Putin se dívá na historii jako na jednotný souvislý celek s cary, Sovětským svazem i pravoslavnou církví. Ruská říše je věčná a Kreml je jejím nesporným centrem. Kult moskevské říše nabývá mystických rysů a ruské státní myšlení tíhne ke křesťanským posvátně historickým základům, píše Neue Zürcher Zeitung.

„Takové obrácené do minulosti a otevřeně nacionalistické názory jsou ve zbytku světa stěží masově populární, i když Putinova silná osobnost je uctívána zástupci staré levice i nové pravice,“ uvádí autor článku.

Spojené státy a západní Evropa tak vždy pociťovaly, že je jim házena rukavice - zejména ve studené válce. Pochybnosti o tom, je-li možné zastavit nástup komunismu v Asii, Africe a Latinské Americe, nikdy nemizely. Schopnost sebekritiky a změny však Západu pomohla ubránit se před hrozbou. Skutečností je, že Moskvě se jako první podařilo vyslat družici do vesmíru. Tato šokující událost byla výchozím bodem kosmického programu prezidenta Kennedyho a přistání na Měsíci za 50 let, předpokládá novinář. Otevřená společnost se ukázala být silnější než její nepřátelé, a to je pravda i nyní, tvrdí.

Čína si může za miliardy dolarů koupit podporu své iniciativy Jedno pásmo – jedna cesta. Může usilovat o hegemonii ve střední Asii a pracovat na rozšíření euroasijské sféry vlivu od Vladivostoku do Rotterdamu na úkor EU. Zároveň však takové ambice vyvolávají odpor nejbližších sousedů, stejně jako Indie, Evropy a samozřejmě Spojených států.

Země účastnící se projektů rozvoje infrastruktury  společně s Čínou se s ní sbližují pouze na základě svých vlastních zájmů a netvoří silné spojenectví. Svět vůbec netoužil po možnosti podřídit se autoritářskému modelu společnosti, je přesvědčen novinář. Peking a Moskva čelí demokratickým protestům na svém vlastním území. „Malí autokraté“, jako je například Erdogan, také někdy selhávají. Při volbě primátora Istanbulu zvítězil opoziční kandidát, připomínají švýcarské noviny.

Západ může být zmatený a rozdělený, ale to samo o sobě neudělá jeho odpůrce přitažlivými, tvrdí autor. Rusko se spoléhá na sílu svých zbraní, Čína  na moc peněz. Jejich „měkká síla“ naopak není tak velká. V této oblasti může demokracie a tržní ekonomika nabídnout více, i když k nim přistupujete kriticky a považujete je za produkty kulturního imperialismu.

Zároveň zůstala v minulosti desetiletí nesporné nadvlády USA, připouští novinář. I malé státy chápou, že doba „humanitární intervence“ s vojenskými operacemi ve jménu hodnot a ekonomických zájmů se už nevrátí. Zmizela také naivní očekávání, že svobodná ekonomika může automaticky vést ke svobodné společnosti.

Ti, kteří si stěžují na úpadek liberálního světového řádu a obviňují z toho Trumpa, by však měli pochopit, že tento řád nemůže být zachován bez Spojených států jako jeho záruky, zdůrazňuje Neue Zürcher Zeitung. Ti, kteří se staví proti Washingtonu a podkopávají transatlantické obchodní vztahy, potřebují Ameriku především - minimálně k udržení oslabeného liberálního světového řádu, tvrdí autor článku. Podle jeho názoru je to způsobeno nejen politickými, vojenskými a ekonomickými nástroji, které má Washington k dispozici.

Myšlenka, kterou na rozdíl od Ruska a Číny podporují Spojené státy, podle švýcarského novináře neztratila své kouzlo. Svoboda, individuální a ekonomické sebeurčení, stejně jako hodnoty osvícení obsažené v americké ústavě, ovlivnily vytvoření moderního švýcarského státu. Pro všechny tyto ideály by však bylo mnohem obtížnější etablovat se ve světě bez aktivní vedoucí role Spojených států. Německo jako vyspělá evropská síla nemá srovnatelný vliv. Německý ministr zahraničí může jakkoliv požadovat vytvoření aliance podobně smýšlejících lidí, ale nikdo ho nechce následovat.

Amerika zůstává majákem svobody, i když nyní  září matně,“ píší švýcarské noviny. Trump někdy činí taková prohlášení, jako by mu Putin a Si byli bližší než američtí zakladatelé. Ale nejpozději za pět let odejde Trump do minulosti a Spojené státy si budou moci zvolit novou cestu. Rivalita nápadů vyžaduje trpělivost a víru ve vlastní síly - nicméně Moskva a Peking jsou v tom jasně lepší, uzavírá Neue Zürcher Zeitung.

Více:

NYT: USA by měly sebejistěji prosazovat svůj model budoucnosti jako protiváhu Rusku a Číně
Video: Ruské bombardéry Tu-95MS a čínský Xian H-6 uskutečnily let nad Japonským mořem
Rusové, Číňané a hackeři – ředitel BIS v rozhovoru o hrozbách pro Česko nepřekvapil
Štítky:
USA, Čína, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář