Widgets Magazine
15:49 15. září 2019
Uhelný důl v České republice

Zmatek, zmatek, zmatek. Analytik vyslovil strhující názor o české energetice

© AFP 2019 / Michal Cizek
Názory
Získat krátkou URL
Tatjana Naronskaja
9829
Sledujte nás na

Těžba v největším hnědouhelného dole Bílina bude pokračovat do roku 2035. Rozhodnutí MŽP je zdánlivě v protikladu se závazkem limitování emisí v ČR o 40 procent do roku 2030. Podaří se značně snížit oxid uhličitý za současného stavu v energetice, a jaké kroky by se k tomu měly podniknout, řekl Sputniku analytik Vladimír Štěpán.

Lom Bílina je největší těžební lokalitou na hranici okresu Most a Teplice. Podle plánu z roku 2008, těžba v lokalitě měla skončit v roce 2030. V roce 2015 vláda rozhodla o prolomení stanovených limitů ve zmíněném lomu a to vzhledem k tomu, že pokračování nevyžadovalo dodatečné práce v podobě bourání. Expert na energetiku Vladimír Štěpán potvrdil, že celoevropský závazek o snižování emisí protiřečí rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které proběhlo v úterý, 30. července.

„Máte pravdu. Nicméně zrovna se jedná o důl s největší výtěžností hnědého uhlí. Navíc je to kombinace: důl se nachází blízko elektrárny, a proto nejsou žádné emise související s dopravou atd. ČEZ, který uhlí využívá skoro výhradně, investuje hodně peněz do odsíření a dalších věcí, tak aby se plnily emisní limity EU. Z toho důvodu je ten důl výjimečný, protože jsou tam slušné zásoby,“ prohlásil pan inženýr. Slova odborníka lze potvrdit i zprávou na stránkách společnosti, která již 20 let praktikuje odsíření a za tuto dobu se povedlo dosáhnout téměř 100procentního poklesů emisí v porovnání s rokem 1998.

Mimo jiné Štěpán potvrdil, že prodloužení těžby v dolu Bílina má zřejmé ekonomické výhody: jedná se o  nejnižší náklady a největší výhřevnost uhlí. Podle něho, když se uhlí nedá ihned snížit na nulu, jeví se to jako rozumné řešení. V současné době jsou v Česku 4 společnosti na povrchovou těžbu hnědého uhlí. Jsou umístěné v sokolovské a mostecké pánvi. Inženýr poukázal, že druhým nejvýznamnější dolem a nezávislým výrobcem elektrické energie je Sokolovská uhelná. Nicméně, podle něho vyrábí pro svoje potřeby a umí užívat hodně nekvalitního uhlí. V souvislosti s novou evropskou legislativou se proto pan inženýr domnívá, že nejspíš se v první řadě zavřou uhelné elektrárny a dalším krokem budou teplárny. 

Vládní rozhodnutí podle experta má jistou logiku, protože se ukazuje, že obnovitelné zdroje neplní očekávání: „Česká republika s Německém dávají největší investice do obnovitelných zdrojů a mají nejhorší ovzduší. Když máte hodně obnovitelných zdrojů typu fotovoltaiky a vítr, tak o to víc musejí běžet úhelné elektrárny. Tak když Evropská unie říká ‚musíte mít tolik a tolik zdrojů‘, tak se to vylučuje s tím, že se mají zavírat úhelné elektrárny, protože není z čeho to vyrobit.“

Co se týče energetiky v Německu, vládní komise odborníku a státních činitelů tohoto státu se zavázala postupně pokračovat v diverzifikaci a decentralizaci. Tak to roku 2023 by mělo Německo zcela opustit jadernou energetiku. Stejnou tendenci lze pozorovat i v České republice. Štěpán potvrdil, že jaderné elektrárny se také zavírají. Plyn v Česku chtějí, ale jen do určité míry, tvrdí expert. Zdrojem energie může být biomasa. Nicméně podle slov pana inženýra „biomasa je na nic“. Odůvodnil to tím, že tento zdroj má často větší emise než z uhlí. Tento způsob výroby energie se proto podle experta také neosvědčil.

Jak stávající problém řeší MŽV?

Aktuální energetická koncepce ČR byla schválena v roce 2015 vládou Bohuslava Sobotky. Jedná se o revizi státní koncepce na následujících 25 let. K pěti prioritám dokumentů zejména patří mix primárních energetických zdrojů i zdrojů výroby elektřiny, efektivní využití dostupných tuzemských energetických zdrojů a posílení mezinárodní spolupráce na trhu s elektřinou a plynem v regionu. Podle údajů Energetického regulačního úřadu z roku 2018, soudobé energetické portfolio České republiky vypadá následně: hnědouhelné elektrárny dodávají 43 procent elektřiny, třetinu energie vyrábějí jaderné elektrárny a 11 procent patří obnovitelným zdrojům. Z celkové těžby za loňsky rok (43,7 milionu tun uhlí) činilo černé uhlí 4,5 milionu a hnědý 39,2 milionu tun. Na nevyváženost energetického mixu upozornil i inženýr Štěpán. 

„Naše státní energetická strategie je nejhorší v Evropě. Vždy píšu, že je nejhorší v Evropě a je z toho šok. My máme výrobu elektřiny založenou na jádru a na obnovitelných zdrojích. Absolutně nesmyslná, nejmíň bezpečna a nejdražší energie, co vůbec může být. Dnes, když chcete postavit jadernou elektrárnu, nikdy nevíte, zda to bude za 100 miliard, za 200 nebo za 300, a po zkušenostech v Evropě, jestli se vůbec postaví. Málokdo teď něco staví, protože se prodlužují termíny a stoupají náklady,“ prohlásil expert.

Pokud se podíváme na nejnovější stavby jaderních elektráren v Evropě po 90. letech, všimněme si, že nejnovější z nich jsou na Slovensku, ve Francii a Finsku. Ve všech zemích se elektrárny zatím nedostavěly a samotný proces stavby se neustále prodražuje. Upozornili na to autoři článku na portálu iRozhlas. Inženýr proto v rozhovoru zmínil, že v Česku se má jádro zavřít. A to navzdory tomu, že se pořád o něm mluví. 

Převládání uhlí jako hlavního zdroje energie má podle Štěpána přímý negativní dopad na zdraví obyvatelstva. Upozornil na to, že v Česku je největší výskyt rakoviny v Evropské unii. Důvodem je jemný poletavý rakovinotvorný prach právě z uhlí. Je to i dalším důvodem, proč se jeho těžba se musí snížit a zavřít, upozorňuje expert.

Zdroje znečištění životního prostředí jsou také i teplárny, které dostávají výjimky emisních limitů. „Je to tragédie, to co dělá MŽV. Vůbec se na to nedbá.  MŽV vůbec netlačí na to, aby se ty málo účinné úhelné zdroje zavřely. Máme tady elektrárnu Dětmarovice na hnědé uhlí, která s předstihem plní všechny limity. Proč by neměla zůstat v provozu? A to je jedna jediná. Víceré další zkouší, aby se dostaly na limity. Ty ostatní mají účinnost 35-40 procent, v zastaralých teplárnách a elektrárnách, a MŽP to nevadí,“ řekl expert. Podle Štěpána, kdyby se skutečně ministerstvo věnovalo menším zdrojům, decentralizaci, vládním úsporám energie a plynu, tak by to mohlo stávající situaci vyřešit.

Mlživá budoucnost

Bezpečný zdroj energie prakticky neexistuje, tvrdí odborník. Je to dáno i tím, že vláda nechce fosilní paliva. Tam MŽP v čele s ministrem Richardem Brabcem v květnu prohlásilo, že českou energetiku čekají zásadní změny v podobě výrazného poklesu využívání fosilních paliv. K tomu na návrh MŽV vláda 30. 07. 2019 schválila založení Uhelné komise. Inženýr Štěpán tvrdí, že nové úhelné elektrárny nemá smysl stavět a staré rekonstruovat je téměř nemožné.

Příkladem expert uvedl Německo: „Když Němci vidí, že obnovitelné zdroje nefungují a spolehlivě fungovat nebudou a už se stávají další black-outy, tak hodně vsázejí na plyn, na úspory a omezují obnovitelné zdroje. To je podle mě cesta. U nás se mluví o paraplynech. Měly by se vybudovat i elektrárny na pozemní plyn. Zatím máme jenom jednu.“

Co se obnovitelných zdrojů týče, mají jasná omezení, za kterých nemohou být v provozu. Expert uvedl i příklad: když moc svítí Slunce, přehřívá se voda, fotovltaiky nevyrábí. Stejný případ platí i pro jaderné elektrárny. Pokud je voda teplá 25 stupňů a více, přestávají vyrábět proud kvůli bezpečnosti. 

Nedávno zvolený hlava Komise Prahy pro udržitelnou energetiku a klima, bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík navrhuje zákaz aut se spalovacími motory v Praze. Podle politika, obyvatelé hlavního města by měli postupně přejít na elektromobily a to z především z důvodu splnění emisních závazků v rámci EU.

„U nás se říká, že všechno bude na elektřinu. Naprosto nesmyslné elektromobily, je to šílené zvěrstvo, něco neuvěřitelného. Máte takové marketingové články denně v novinách a to je děs. Nikdo to nechce a určití lidé to protlačují. Tak to vypadá. Zmatek, zmatek, zmatek v ČR,“ prohlásil Štěpán k nové iniciativě.

Závěrem expert uvedl, že Česko by se v nejbližším desetiletí mělo držet přijatých závazků. Optimální řešení vidí pan inženýr v rozvoji plynu: „Do roku 2030 musíme snižovat spotřebu uhlí, postupně ale výrazně odcházet z máloefektivních zdrojů, které nemá cenu ani rekonstruovat, a budovat malé zdroje decentrální. Tím se ušetří energie a musíme víc rozvíjet plyn. To je asi jediné.“

Názor autora se nemusí schodovat s názorem redakce

Více:

Ministerstvo energetiky USA vysvětlilo, proč je proti plynovodu Nord Stream 2
Média: Polské energetické státní podniky jsou nuceny kupovat uhlí v Rusku
Odborník hovořil o vlivu energetiky na světovou geopolitickou situaci
Ropě a plynu je předpovídán neslavný konec
Štítky:
Německo, Česká republika, diverzifikace, plyn, důl, těžba, uhlí, elektřina, jaderná energetika, energetika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář