Widgets Magazine
16:28 21. srpna 2019
Cena za členství v EU – degradace orné půdy a nejasnosti, zda sekat či nesekat trávu…

Cena za členství v EU – degradace orné půdy a nejasnosti, zda sekat či nesekat trávu…Názor

Názory
Získat krátkou URL
Vladimír Franta
9825

S EU přišla určitá dávka centralizace. Místní podmínky v různých členských státech se však liší: co je dobré pro jednoho, nemusí být pozitivní pro druhého, jde-li o plošný přístup. České zemědělství každý den přichází o ornou půdu, mizí biodiverzita druhů. Zatravnění ornice je spíše pro parádu. Když už se zatravňuje – kosit či nekosit?

„V ČR denně zastavujeme 27 hektarů (ha) původně zemědělské půdy!“

„V 90. letech se orná půda zatravňovala. To byl první stupeň jejího umrtvení. Těch pár kusů dobytka na zatravněné ploše, to bylo hlavně pro parádu…“ (František Havlát)

Refrain písně „Až bude pokosená tráva“: Až bude pokosená tráva, / málokto takej odoláva, / viem, čo sa v tráve mnohým stáva hmm …/ poď, radšej nechajme ju rásť. / Až bude pokosená tráva, / málokto takej odoláva, / viem, vôňu lásky tráva máva, hmm … / poď, nechajme ju teda rásť, / tú trávu rásť, pre lásku rásť. 

Sekání trávy doma na zahrádce je spíše romantická záležitost. Horší je, když se na polích zelená tráva. Její sekání i nesekání přináší problémy. Už jen fakt, že pole zarůstá travou, je varovný ukazatel. Že se tráva seká, znamená, že ji nespásají zvířata. Pokud tráva sečená není, lidem se zhoršují alergie.

Místo pěstování plodin na bývalých polích dnes stavíme domy či velkosklady nadnárodních firem. V ČR prodáváme půdu. Privatizovali jsme dokonce vodu

Pokud bychom se vyjádřili zcela stručně. Po roce 1990 se do našich končin začalo dovážet zboží, které bylo dříve nedostupné. Začal se razit názor, že přece nepotřebujeme všechno „vyrábět“, když si to přece můžeme koupit. Tento trend postihl i zemědělství. Od těch časů, autor tohoto článku je svědkem procesu i v místě bydliště, mizí osevní plochy, mizí pole. Poptali jsme se zemědělců i odborníků. Bylo nám řečeno (viz Fr. Havlát), že „když půda leží ladem, je to menší problém. Je připravená k použití. Když se zastaví, pak už se dělat nedá nic.“

Budoucnost může přinést nové ekonomické problémy. Lépe budou na tom ty státy, které si zachovají schopnost vyrábět potraviny, státy, které budou mít vodu. Česko se dobrovolně připravuje o tyto strategické pilíře. Dokud je v hledáčku zdánlivě malý problém s toliko trávy kosením, podléháme pocitu, že se „nic neděje“.

Dříve bylo všude něco zaseto, dnes, pokud tam nestojí domy, se na onom místě zelená tráva. Jenže tu nespásá dobytek. Když se přestalo s variabilním pěstováním, zredukoval se také počet hospodářských zvířat. Tak se tráva začala prostě sekat, aby se vyhovělo nárokům na estetiku. A v tom je problém. Kdysi aktivně využívané plochy pro zemědělství a chov dobytka byly ve stavu udržovat vodu; současný trend záleží v pěstování dotovaných monokultur, jakou je třeba řepka. Obecně: pole nevstřebávají vodu. Kdysi úrodná půda degradovala.

Změna zemědělské kultury krajiny přispívá i ke změně klimatu. Sucho zhoršuje půdní erozi. Kvalita půdy klesá. Nedá se v ní dobře pěstovat. Zde tkví ohrožení pro budoucnost. Ty tam jsou časy, kdy lidé dokázali na vesnicích pěstovat plodiny a chovat zvířata. Jsme zcela závislí, dokdy k nám zahraničí bude schopno dovážet potraviny…

Vysušená monokulturní krajina je nezdravá a přispívá hlavně k nižším výnosům z osevů, půdní erozi i vyplavování velmi důležité organické hmoty z půdy. Jistým efektem tohoto jevu je i eliminace hmyzu, který je významným faktorem při opylování. Rostlinná říše přitom poskytuje člověku léky. Dokud bylo životní prostředí druhově bohaté, byli zdravější lidé. Debaty kolem kosení trávy jsou jen špičkou ledovce. Problém je hlubší. Ne nadarmo se říká, že na rodné hroudě, kde jsme se narodili, jsou naše kořeny. Pokud vyschne půda na troud, neporoste na ní už ani tráva. V takové půdě se neuchytí kořeny, z nichž všichni vyrůstáme.

Nedávno se v médiích objevily články, že se společnost kloní nyní k tomu, aby se tráva raději nesekala.

Její skladba má pak více luční charakter, méně plevelů. Roste šance, že v přírodě bude více vody, což pozitivně ovlivní i klima…

Poznámka: Změna kultury krajiny, rovněž důsledek hospodářské politiky EU, se odráží i na zvířatech, která jsou mrzačena zemědělskou technikou.

Po omezení produkce českých zemědělských strojů je (stroje) nakupujeme ze zahraničí. Jde o váhově předimenzovanou techniku, které navíc ničí půdu. Například i takové žací stroje se pohybují rychleji než v minulosti a mají širší záběr. Větší a rychlejší zemědělské stroje, to je to, co nedává šanci mnohým zvířatům…

V textu článku jsme dvakrát citovali pana Františka Havláta, který je odborník na zemědělství, životní prostředí a venkov. Chystáme s ním větší rozhovor, který se objeví na Facebooku Sputniku.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Brambory jsou dražší než banány. Ponaučení z českého zemědělství
Na Ministerstvu zemědělství ČR zasahuje policie! Údajně se zajímá o miliardové dotace
Konec povinných kontrol polského masa. Ministerstvo zemědělství mluví o zárukách
Štítky:
členství, půda, Česká republika, EU
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář