Widgets Magazine
14:01 22. září 2019
Fake news

Psychiatr Honzák si o Češích nebral servítky: Neochota věnovat se čemukoliv jinému než vlastnímu pupku, je enormní

CC0 / Pixabay
Názory
Získat krátkou URL
19658
Sledujte nás na

Odkud pochází nesnášenlivost celých skupin lidí, jak se pohybovat ve světě posetém různými informacemi, proč lidský mozek ostřeji reaguje na negativní zprávy? Na tyto a mnoho dalších otázek odpověděl v článku pro čtvrtletník pro seniory VITAL český psychiatr Radkin Honzák. Věnoval se také aktuálnímu tématu nárůstu nacionalismu v Evropě.

Na začátku článku psychiatr uvádí rozdíl mezi definicemi slov „potřeba“ a „přání“. „Potřeby – biologické, psychosociální a duchovní – musejí být syceny, jinak organismus chátrá. Přání už jsou něčím navíc, něčím specifickým,“ napsal. A dodal, že přání naplňují pocit spokojenosti. Po potřebách se Honzák dostává k hodnotám, které se utvářejí v člověku s postupem času ve společnosti a pomáhají mu při rozhodování o tom, co je pro něj špatné a co je pro něj dobré.

„Všichni máme nějakou svou osobní filozofii, která vysvětluje základní principy chodu světa, naše postavení v něm a též úkoly, zisky a nevýhody, které z toho plynou. Rozhodující roli hrají hodnoty, které uznáváme a jsme ochotni je obhajovat a směřovat k nim,“ uvedl.

Jaký je důvod pro růst nadnárodního napětí?

Dále autor cituje amerického experimentálního psychologa Joshuu Greeneho, který ve svém díle Moral Tribes napsal, že za dlouhá desetitisíciletí společné existence druhu Homo Sapiens Sapiens jsme se naučili alespoň trochu obstojně zvládat vztahy typu já – ty a já  –my, ale vůbec neumíme jednat ve vztahu my – oni.  „A já bych řekl typicky česky: my – voni,“ doplnil Radkin Honzák. Svůj výrok Honzák ještě doplňuje. Dodal, že náš vztah k ostatním národům je nadřazený, až nepřátelský.

„Máme velmi kritický vztah k odlišným jedincům ve svém společenství, ale k odlišným společenstvím máme vztah preventivně ostražitý až nepřátelský, neoprávněně nadřazený, a pokud jsme si vědomi, že to druhé společenství je v něčem kvalitnější, tak vztah silně zamindrákovaný. Neochota Čechů věnovat se čemukoliv jinému než okouzlujícím kvalitám vlastního pupku je enormní a nárůst nacionalismu v poslední době je alarmující,“ varuje psychiatr s tím, že podle něj nás postmoderní doba a globalizace zavalily takovým množstvím nejistot a informací, že se svět stal místem biologicky sice bezpečným, ale informačně zcela chaotickým.

Kritika moderních médií

Jak k tomu přispívají současná média? Honzák v článku kritizoval média, jelikož jejich smyslem není údajně dodávat lidem poctivé informace, ale mají dodávat zisk majiteli. Míní, že lidský mozek je nastavený tak, aby se lépe prodávaly zprávy špatné než zprávy pozitivní.

„Víc než zpráva, že babička došla z kostela v pohodě domů, upoutá titulek, že babičku přepadli, okradli, zbili, a pokud možno ještě znásilnili. Majitel může sledovat i další cíle, a tak se v jednom letošním březnovém dnu v Lidovkách dočteme, že Stalin byl genius a že hoaxy nechodí jen z Moskvy,“ dal Honzák jako příklad.

Jak náš mozek reaguje na špatné zprávy?

Proč je ale náš mozek tak fascinován špatnými zprávami? Podle Honzáka proto, že představuje signalizační, informační a exekutivní systém, který není určen k registraci klidu, ale k neustálému sledování možných rizik, nebezpečí, ohrožujících skutečností a následně rychlé reakce. Strach je nejstarší emocí na zemi, a proto se podle něj vládcům se strachem tak dobře manipuluje.

"Není problém vyvolat strach a ujistit lid, že vůdce nás před hrozícím nebezpečím, které si eventuálně i sám vymyslel, bezpečně ochrání. Kolik blbečků je dodnes přesvědčeno, že před invazí migrantů nás zachránil sám pan prezident tím, že řekl, že sem nesmějí! A současný premiér, sám migrant ze Slovenska, mu při tom pomáhal, protože na vlastním příkladu viděl, jak mohou takoví migranti škodit zemi, do níž se vecpou," tvrdí Honzák.

Jaké procesy v této situaci probíhají v našem mozku? Honzák píše, že hormon dopamin rozhoduje, čeho si mozek bude všímat a čeho ne.

„Jeho reakce je rychlejší než bliknutí oka jiným směrem. Jeho práce je u základů motivace našeho jednání, u obhajoby hodnot a jejich ochranou před nebezpečím. Je emočním podkladem našich racionálních rozhodnutí. Když je ho málo, pozornost je mdlá nebo těkající, jako je tomu u parkinsonismu nebo u dětí trpících ADHD. Když je ho naopak moc, řada nepodstatných věcí začne vystupovat jako zvlášť významná, hodná enormního zájmu, jak je tomu běžně u osob paranoidních,“ vysvětluje psychiatr.

Dále Honzák uvádí: „Že Miloš Zeman bojuje proti migrantům, je vypočítavé podbízení se voličům, a to je zcela jiný motiv, než u přesvědčených šiřitelů poplašných zpráv. Nicméně on jim pomáhá vytvářet atmosféru, v níž se jim daří, a všechno dohromady to pomáhá vytvářet atmosféru strachu volající po silné ruce nějakého vůdce.“

Honzák: Že Miloš Zeman bojuje proti migrantům, je vypočítavé podbízení se voličům, a to je zcela jiný motiv, než u přesvědčených šiřitelů poplašných zpráv

Právě na paranoiu a z ní vycházející konspirační teorie se zaměřil psychiatr v další části článku. „Konspirační teorie ale už v sobě nesou zárodek paranoidity,“ sděluje autor a poznamená, že existují lidé, „kteří nám chtějí záměrně škodit, chtějí nás ovládnout, a je proto třeba před nimi varovat“. Jsou ale podle něj tak mazaní, že jejich úmysly nejsou patrné na první pohled. „…Jak je tomu třeba u Miloše Zemana, jehož nepokryté přihrávání Rusku a Číně nepotřebuje žádné tajuplné vysvětlení, protože je patrné na první pohled, stejně jako hrabivost čápů v hnízdě,“ dodal Honzák.

„Že Miloš Zeman bojuje proti migrantům, je vypočítavé podbízení se voličům, a to je zcela jiný motiv, než u přesvědčených šiřitelů poplašných zpráv. Nicméně on jim pomáhá vytvářet atmosféru, v níž se jim daří, a všechno dohromady to pomáhá vytvářet atmosféru strachu volající po silné ruce nějakého vůdce,“ dodal na závěr.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Psycholog: Vojáci se bojí zmrzačení více než smrti. Když poprvé zabijí, necítí vůbec nic
Jak se smějete? Slováci rozdělili lidi podle smíchu. To budete koukat (VIDEO)
Geolog Václav Cílek o tom, proč se novináři bojí tématu: „Nevyhnutelná přicházející krize“
Záhadný fenomén: Nejen lidi v ČR sužují pocity vlastní neexistence. Jsou odborníci bezradní?
Štítky:
media, konspirační teorie, Miloš Zeman, migrace, psychologie, psychiatr, společnost, hormony, mozek
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář