22:18 12. prosince 2019
Krávy. Ilustrační foto

V OSN nechápou, že zvířata prdí. Udělali z nich viníky oteplování. Odnese to český dobytek?

© CC0 / Pixabay
Názory
Získat krátkou URL
24752
Sledujte nás na

V OSN usoudili, že flatulence zvířat (vypouštění útrobních plynů) zvyšuje globální oteplování. Nedávná zpráva OSN doporučuje snížit početní stav hospodářských zvířat. Problém je, že v ČR máme dlouhodobě podstav. Další snižování by přivedlo český zemědělský chov k úpadku. Ptáme se odborníků Miroslava Šafáře a Františka Havláta, co bude?

Dne 8. srpna 2019 byla v Ženevě představena zpráva OSN, doporučující snížit stav chovaného skotu. Dotyčná zvířata se prý podílejí na skleníkových plynech, globálním oteplování. Mohla by to být rána pro české zemědělství. Co o tom soudíte?

MVDr. Miroslav Šafář: Tato zpráva OSN se mi z hlediska likvidace dobytka v naší zemi zdá jako šílená a směšná. Směšné je, má-li tu někdo dobytek za významného producenta skleníkových plynů způsobujících oteplování… Musíme si uvědomit, že současné stavy hospodářských zvířat v ČR jsou na úrovni, která zde byla naposledy v dobách 30leté války a těsně po ní. Vždyť od roku 1990 jsme na 50 % počtu krav. Uvážíme-li mléčné dojnice, jsme někde na 22–25 %. Z původního stavu prasat máme evidováno nějakých 32–33 %. Co se týče naší potravinové soběstačnosti – vždy byla krédem českých panovníků a prezidentů, od T.G.M. po Gustava Husáka, když to vezmu novodobě…  Tato snaha už dávno neplatí a o soběstačnosti potravinové se nedá ani hovořit.

 

 

Nazíráno vaší lékařskou optikou – jak konkrétně hospodářská zvířata přispívají ke globálnímu oteplování? Závisí to na jejich flatulenci? Nebo za to může infrastruktura umožňující chování skotu? Může za to snad technologie zpracování masa? Jak to funguje podle vás?

Všechny živé organismy při zpracování potravy vykazují metabolické procesy, jejichž součástí je vylučování plynů. Tyto plyny jistě působí na atmosféru této země. Musíme si uvědomit, že tu máme periodu kvartéru (čtvrtohor), kdy v dobách, kdy bylo málo lidí, celá planeta byla zazvěřena velkými zvířaty. Produkce plynů v těch časech byla mnohem, mnohem větší než dnes. Naopak v teplejších periodách docházelo k rozptylu zvěře do lesní krajiny, produkce plynů se snižovala. V holocénním období (zvané Atlantik) byly fáze dokonce teplejší než je současné klima; tzv. holocénní optimum (7 000-5 000 př. n. l.). Také tu bylo teplotní optimum středověké, připadalo na rozmezí od 8 st. n. l. do období Karla IV. a husitských válek. To zase začíná tzv. „malá doba ledová“, jejíž konec připadá na začátek 20. století. My dnes žijeme v době zvratu malé doby ledové do teplejšího období. Máme tu navíc naklonění zemské osy vůči Slunci, hovoří se o Milankovičových cyklech, tyto cykly také vysvětlují současné teplejší období spíše než údajná nadbytečná produkce chovu hospodářských zvířat, jak to uvádí OSN ve své zprávě

Není zde tendence omluvit klesající výkon zemědělství? Není to pokus na něco se vymluvit? Není to i důsledek, že dochází k živelným pohromám, které ovlivňují zemědělskou produkci, na níž je závislý chov, jde-li o krmiva? Došlo ke změně osevních postupů. Lidský faktor? Příroda?

Může to sehrávat svou roli. Zde bych však viděl daleko větší problém v lidské populaci. V dobách napoleonských válek nás byla miliarda. Na počátku 20. století už nás byly miliardy dvě - tři. V polovině 20. století civilizace čítala pět miliard. Dnes jsme na sedmi;  do konce 21. století budeme na devíti miliardách. K největšímu nárůstu populace dochází v Africe: ze dvou set milionů je tam nyní populace kolem jedné miliardy. Výživa těchto všech lidí ovlivňuje život planety a všech jejích systémů i subsystémů. Domnívám se, že v Evropě máme opačný problém než ve zbytku světa. Máme méně jak dvě děti na jednu rodinu. Třeba v afrických zemích je to šest až sedm. Pokud chceme s ekologií planety něco udělat, musíme snížit populační explozi v arabských zemích obecně, v Indii, jihovýchodní Asii, v Africe. Protože pokud bude přibývat lidí tímto tempem, dopadne to špatně bez ohledu na to, kolik je dobytka. Žádný dobytek nám nebude stačit. Jinak k osevním postupům, dříve se pěstovala vojtěška, svými hlubokými kořeny přispívala k zadržování vody. Dnes se pěstují plodiny, které mají málo hluboké kořeny, jako je řepka nebo kukuřice, voda je odváděna z krajiny. Problém tkví ve způsobu nastavení zemědělské produkce v Evropě a ve světě.

Před rokem nám na Slovensku potvrdili, že vyváží živá zvířata, přičemž zpátky pak dováží balené maso, a to za větší peníze, než kolik Slováci vydělají exportem živého „bravčového mäsa“. Tak jako tak máme podprodukci. Má vyjádření OSN pro nás vůbec nějakou logiku?

Výživa se produkovala místně. Dnes se vše vozí tam a zpátky v nesmyslných vzorcích dopravy, které životní prostředí zatěžují více a více, což stojí i více peněz. Jen bych připomněl, že před pár roky jsme tu měli 20 let zamražené argentinské vepřové. Argentina tyto zásoby prodala do ČR. Toto zmražené maso vytlačilo naše vepřové producenty na okraj, protože tomuhle nemohli konkurovat. Další problém je dotační politika EU. Před vstupem do EU naši zemědělci dostali největší ránu – z EU nám prodávali prasata (z Holandska, Belgie…) nebo selata s dotací 20 Kč na kilo. U nás vykrmené prase šlo z jatek za 23 korun za kilogram. Toto u nás podvázalo normální chod zemědělství.

Jedná se o tendenci něco omluvit, či jde o řízené snížení stavu hovězího dobytka, aby se do budoucna zredukoval stav lidské populace někde na zemi? Chápu to dobře?

Nejde jen o prasata, dobytek a krávy. Jde o útok na klasickou rodinu. Všechny ty LGBT, homosexualismus a jeho propagace – to vše je útok na soudobého evropského člověka, tento (evropský člověk) produkuje většinu myšlenek a většinu vynálezů na této planetě. Pokud bude nahrazen smíšeným člověkem podle teorie pana Coudenhove-Kalergiho, dojde k úpadku celé civilizace. Následně dojde k bojům a rozbrojům. K tomu je vedena dle tohoto učení celá tato migrace do Evropy. Jsme svědky útoku na evropského člověka jako takového, na anticko-křesťanskou evropskou populaci.

Jak to dopadne? Budeme u nás dále radikálně snižovat stavy dobytka?

Když jsem začínal, měl jsem na obvodě 1000 prasnic a 2000 dojnic. Dnes nenasčítám tolik ani na celém okrese. Mí kolegové jsou na tom podobně. Jsme na minimech, která tu nebyla od dob 30leté války. Pokud budeme spoléhat jen na dovoz, je to náš konec.

Tytéž otázky jsme položili odborníkovi na zemědělství, životní prostředí a venkov panu Františku Havlátovi. Rozhovor s ním si poslechněte z audionahrávky pod článkem.

Havlát: V každém případě v ČR jako takové nemůžeme snížit dobytek ani o jeden kus. Když to přeženu do extrému, ani o jediný kus. Ba naopak musíme navyšovat hovězí, prasata, drůbež tak, abychom měli v přepočtu minimálně jednu VDJ (velkou dobytčí jednotku, 500 kg. živé hmotnosti na jeden ha zemědělské půdy). Toto jsem několikrát v různých rozhovorech již uvedl.  Když nám chybí organika v půdě – tzn. organická hmota, resp. hnůj od hovězího dobytka, vepřového a drůbeže –, musíme zvednout stav zvířat na 1,5-2 dobytčí jednotky na jeden každý hektar. V ČR se musí učinit přesný opak, než co vyplývá ze zprávy OSN. Musíme tedy stavy zvyšovat. Jiná varianta nepřipadá v úvahu, pokud nechceme zničit sami sebe a tuto zemi.

Počet chovaného skotu se má redukovat proč? Právě proto, že jsou klimatické změny, tudíž za nimi pokulháváme v zemědělství, takže tu vidíme snahu omlouvat malý výkon zemědělství? Či jsme svědky úmyslu, který touží přeorganizovat stavy lidské populace někde ve světě tím, že se sníží živočišná výroba?

Vzhledem k tomu, co se děje ve světě jako celku za šílenosti, si umím představit, že je možné vlastně cokoliv. Jakékoli vysvětlení připadá v úvahu: Neziskovky podléhají tlakům a bohužel už jsou dnes někteří lidé tak nemocní, že už jsou schopni si uříznout vlastní ruku, jen aby se někomu zavděčili. Ano, může tu hrát roli jakákoli kombinace. Nerad bych zde odbíhal. Raději bych se držel odborné roviny, již dokážu kdykoli zúřadovat a vysvětlit.

Jak může dobytek přispívat ke globálnímu oteplování? Záleží vážně na jeho flatulenci, na jeho prdění? Je to u dobytka tak významné?

Pan poslanec Kalousek, Faltýnek i Brabec před časem řekli, že dobytek prdí, a díky tomu se zvyšuje procento skleníkových plynů. Probůh svatého, pokud toto někdo vypustí z úst, tak je asi normální blázen a rychle je potřeba ho izolovat v nějakém zařízení. Kdyby tohle mělo být pravdou, popřeli bychom tím sami sebe. I my prdíme, podle této logiky bychom byli nebezpečni také sami sobě. To přece není pravda. Už od prvopočátku platí, že zvířata chováme proto, že mimo jiné produkují organickou hmotu (hnůj), kterou musíme vracet zpět do půdy. Organika zadržuje vodu v půdě, již nám zkvalitňuje. Promýšlené osevní postupy byly proto, abychom mohli i chovat dobytek. To je celý systém, který takto fungoval za našich pradědů, ale i otců v minulém režimu. Po roce 1990 jsme toto zcela zpochybnili a směřujeme k vlasntí likvidaci.

Není možné, aby se na globálním oteplování podílely svou infrastrukturou kravíny a vepříny?

To je blbost. O skleníkových plynech se dnes musíme bavit úplně jinak: musíme v první řadě snížit uhlíkovou stopu. Tzn., musíme zastavit (omezit) převoz kamionů sever – jih, východ – západ. Musíme jasně dát najevo, že by určité skupiny lidí neměly, ať jsou to studenti atd., létat z Prahy do Londýna, do Barcelony a jiných destinací jen tak pro nic za nic, aby si udělali jenom nějaký výlet z nudy. To je přece nesmysl. Dnes jsou lidé tak „hloupí“, že řeknou, že letecky z Prahy do Londýna je to rychlejší než z Prahy do Brna po dálnici. Takhle přece ne. Musíme omezit přepravu kamiony, začít produkovat na vlastní půdě a ve vlastních zemích potraviny, v plné míře. Tohle je část mého know-how, které vysvětluji dnešním politikům. Možná by se měla zdražit leteckou dopravu, abychom nelétali kvůli každému „prdu“ po Evropě sem a tam. A to je dnes problém „mladých“ ekologických aktivistů: všichni by chtěli stávkovat za zlepšení planety, ale přitom každý z nich má mobil, tablet, stálé připojení, létají po celém světa. Říkají, že je to normální, ale rozmělňují se a plýtvají silami.

Někteří vaši kritici, když jsme prováděli průzkum mezi čtenáři, vesměs jste měl pozitivní ohlasy. Našli se ale i vaši kritici. Hesla jako omezit leteckou dopravu či kamiony, zrušit řetězce, tvrdí, že je to čirý utopismus. Co byste těmto lidem vzkázal?

Že jsou padlí na hlavu, nechápou podstatu. Protože dnes pokud chceme nápravu věcí, nesmíme si lhát sami sobě. A oni si lžou do vlastní kapsy. Musíme se vrátit k produkci a k výrobě všeho, co jsme tady v minulosti byli schopni vyrábět. Musíme zajistit potravinovou soběstačnost (bezpečnost) pro vlastní zemi a vlastní obyvatele. Když od nás bude chtít někdo něco koupit, my třeba od něj koupíme plyn, ropu, – to je pak obchod, nikoli byznys. Každá země by měla produkovat to, co je pro ni logické. Vždyť ať létají letadla, jen ať není cena služby podhodnocena a z tohoto národa nejsou vychováváni paušálně vegetariáni. Ať to není o tom, že někdo poletí za 2 000 Kč nízkonákladovým letem, aby si v zahraničí nakoupil a psal na Facebook o této banalitě, celý život se pak smrskne v nic. V reakci na váš dotaz o mém utopismu…Můžu každého ujistit, že když tohle někdo (o mně) řekne, pak já tvrdím, že se tady někdo zbláznil, ale že já to v žádném případě nejsem.

Díky za rozhovor.

Také díky, ať čtenáři sami posoudí, zač je toho loket.

Zdroj o prdění a kravách

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Babiš: Dvojí kvalitu potravin lze řešit až po volbách
Farmáři přerušili protestní akci v Bratislavě a rozházeli hnůj (VIDEO)
„Brambory byly jídlo chudých, ale dnes jsou dražší než banány!“ Za ztrátu potravinové soběstačnosti může EU, tvrdí Fiala
„To je náš konec.“ Američtí farmáři už nemají co prodávat
Štítky:
EU, Česká republika, vepřové maso, maso, zemědělství, domácí zvíře, ekonomika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář